Tricyklická sloučenina

Tricyklické molekuly jsou molekuly obsahující tři spojené kruhy.

Ve farmakologii se tako zpravidla označují heterocyklická léčiva; mohou to být antidepresiva, antipsychotika, antikonvulziva, a antihistaminika; obsahovat mohou mimo jiné dibenzazepinové, dibenzocykloheptenové, dibenzothiazepinové, dibenzothiepinové, fenothiazinové, nebo thioxanthenové skupiny.

Historie

První tricyklická antihistaminika, jako je prometazin, byla vyvinuta ve 40. letech 20. století.
U chlorpromazinu, odvozeného od promethazinu a původně používaného jako sedativum, byly v 50. letech objeveny neuroleptické vlastnosti.
Imipramin, objevený v 50. letech a původně zkoumaný jako antipsychotikum, se stal prvním tricyklickým antidepresivem.
Karbamazepin, objevený roku 1953, byl v roce 1965 uveden jako antikonvulzivum.
Klozapin, derivát imipraminu, byl objeven v roce 1958 a na trh uveden v roce 1972.
V 70. letech byla uvedena na trh první tetracyklická antidepresiva mianserin a maprotilin.
V 90. letech byl zaveden loratadin jako nesedativní antihistaminikum druhé generace.^[1]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tricyclic na anglické Wikipedii.

↑ G. G. Kay; A. G. Harris. Loratadine: a non-sedating antihistamine. Review of its effects on cognition, psychomotor performance, mood and sedation. Clinical and Experimental Allergy. 1999, s. 147–150. DOI 10.1046/j.1365-2222.1999.0290s3147.x. PMID 10444229.