Thomas Bach

Thomas Bach
9. předseda Mezinárodního olympijského výboru
Úřadující
Ve funkci od:
10. září 2013
Předchůdce Jacques Rogge
Stranická příslušnost
Členství Svobodná demokratická strana (do 2023)
Narození 29. prosince 1953 (70 let)
Würzburg
Alma mater Juliova-Maxmiliánova univerzita ve Würzburku
Profese šermíř, právník, sportovní funkcionář, politik a účastník mezinárodního fóra
Ocenění Řád za zásluhy Bádenska-Württemberska (1984)
Stříbrný vavřínový list
Řád knížete Jaroslava Moudrého V. třídy
Řád cti
velkokříž Řádu za zásluhy Spolkové republiky Německo
… více na Wikidatech
Podpis Thomas Bach, podpis
Commons Thomas Bach
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Šerm na LOH
zlato LOH 1976 – Montreal šerm fleretem – družstva
Mistrovství světa
stříbro MS 1973 – Göteborg šerm fleretem – družstva
zlato MS 1976 – Montreal šerm fleretem – družstva
zlato MS 1977 – Buenos Aires šerm fleretem – družstva
zlato MS 1979 – Melbourne šerm fleretem – družstva

Thomas Bach (* 29. prosince 1953, Würzburg[1]) je bývalý německý šermíř a nyní sportovní funkcionář, devátý předseda Mezinárodního olympijského výboru. Je olympijským vítězem v šermu fleretem družstev z LOH 1976 v Montrealu.

Sportovní kariéra

Věnoval se též tenisu a fotbalu, ale vynikl v šermu. V roce 1971 vyhrál bronz na juniorském mistrovství světa[1] a záhy se začal prosazovat do německé reprezentace i v seniorské kategorii. V soutěžích družstev získal v letech 1973 až 1979 celkem čtyři medaile na mistrovství světa,[1] z toho dvě zlaté včetně největšího úspěchu, olympijského vítězství na Letních olympijských hrách 1976 v Montrealu. V individuální soutěži nestartoval.[2]

Mezitím se také stal dvakrát mistrem Německa ve fleretu jednotlivců v letech 1977 a 1978.[1]

Funkcionářská a profesionální kariéra

Už od roku 1975 byl zástupcem sportovců ve vedení Německého šermířského svazu[1] a hned po skončení sportovní kariéry se zapojil do vedení sportovních organizací. Věnoval se též oblasti sportovního práva a byl členem odvolacího tribunálu Mezinárodní sportovní arbitráže v Lausanne.[3] Zapojil se též do pořádání Mistrovství světa ve fotbale 2006 a Mistrovství světa ve fotbale žen 2011 v Německu.[4]

Mimo sportovní oblast se stal mj. předsedou Arabsko-německé obchodní a průmyslové komory (GHORFA)[3] a byl řadovým členem nebo předsedou správních či poradních rad několika obchodních společností.[4] V letech 1988 až 1990 působil také jako člen poradního orgánu německého spolkového ministerstva hospodářství.[1]

Olympijské hnutí

V roce 1991 se stal členem Mezinárodního olympijského výboru (MOV),[4] kde byl členem různých komisí, např. hodnotící, která slouží k posuzování měst kandidujících na pořádání olympijských her, marketingové, mediální, právnické a též komise sportovců.[3] V roce 1996 byl zvolen do exekutivy MOV a v roce 2000 se stal jeho místopředsedou.

V roce 2006 se stal zakládajícím předsedou Německého svazu olympijských sportů (DOSB),[5] který vznikl sloučením dosavadního Německého olympijského výboru a Německého sportovního svazu (DSB).[1]

V květnu roku 2013 oznámil jako první ze všech zájemců, že hodlá kandidovat na místo předsedy MOV za Jacquesa Rogga, kterému končil třetí a podle pravidel poslední mandát.[6] Ve své kampani, kterou označil mottem „Jednota v rozmanitosti“ mj. požadoval větší transparentnost MOV, větší diskusi o způsobu výběru olympijských sportů, revizi Olympijských her mládeže nebo zavedení věkového omezení pro členy MOV na maximálně 70 let.[7] Bach byl před volbou z celkem šesti kandidátů označován za favorita. Zvolen byl na zasedání MOV v Buenos Aires nadpoloviční většinou hlasů již ve druhém kole, ve kterém členové MOV přitom stále ještě vybírali z pěti možností.[8] Následně se vzdal postu předsedy DOSB, přestože jeho mandát měl vypršet až v roce 2014.[9]

Byl důležitým činovníkem neúspěšné kandidatury Mnichova na uspořádání Zimních olympijských her 2018.[3]

Ocenění

V roce 1993 byl jmenován čestným členem Mezinárodní šermířské federace.[3]

Kritika

Slavnostní zahájení I. Evropských her v Baku v roce 2015. Zprava: prezident RF Vladimir Putin, Thomas Bach a prezident Ázerbájdžánu Ilcham Alijev s chotí

V dopise „Olympismus a korona“ dne 29. dubna 2020 napsal: "MOV bude i nadále odpovědný za svůj podíl na provozní zátěži a za svůj podíl na nákladech za odložené hry Tokio 2020."[10]Další rok odmítl MOV zaplatit náklady za ochranu Thomase Bacha ve výši 3,79 milionu jenů (zhruba 34 000 USD) při návštěvě Hirošimy, která se uskutečnila mimo termín her. Položení květin u památníku obětí atomové bomby v Hirošimském mírovém parku bylo přeživšími kritizováno jako zneužití ve prospěch prosazování Olympijských her.[11]The Washington Post nazval Bacha "Baronem von Ripper-off“, který posměšně odkazuje k baronům Coubertinovi a Prášilovi a anglickému "rip-off"[12]neboli podvod. Bach nebyl oblíben u japonské veřejnosti díky prosazování her a není divu, že přeložený japonský výraz „ Bottakuri danshaku (ぼったくり男爵) “ se stal devátým nejužívanějším slovem roku 2021.[13]

Thomas Bach byl na jaře roku 2023 kritizován za obhajobu účasti ruských a běloruských sportovců na olympijských hrách 2024 v Paříži s poukazem na článek 2 Olympijské charty[14]: "Cílem olympismu je zapojit sport do služby harmonického rozvoje lidstva s cílem vytvořit mírovou společnost, která dbá o zachování lidské důstojnosti." Naproti tomu článek 4 říká: "Každý jednotlivec musí mít možnost provozovat sport bez jakékoli diskriminace..." V historii se nabízí příklad[15]Jihoafrické republiky z doby apartheidu, která byla na více než 20 let vyloučena z olympijských her, ale tento příklad je odmítán z důvodu, že tehdy byly uplatněny sankce OSN. O těchto sankcích rozhoduje Rada bezpečnosti OSN, které je Rusko členem. Rusko má právo veta.

Osobní život

Vystudoval práva a politickou vědu na univerzitě ve Würzburgu.[3]

V roce 1977 se oženil s Claudií Karglovou.[1]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e f g h Thomas Bach [PDF]. Deutscher Olympischer Sportbund, [2011] [cit. 2013-09-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-08-21. (anglicky) 
  2. ↑ Thomas Bach [online]. Sports Reference, [2000-2013] [cit. 2013-09-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-03-17. (anglicky) 
  3. ↑ a b c d e f Bach, Thomas (GER) [online]. International Fencing Federation, 2013 [cit. 2013-09-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-01-27. (anglicky) 
  4. ↑ a b c Mr. Thomas Bach [online]. International Olympic Committee, 2013. Dostupné online. 
  5. ↑ Associated Press. Bio of IOC President Thomas Bach. The Island Packet [online]. 2013-09-10. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]
  6. ↑ NĚMÝ, Miroslav. Příští pan Olympiáda? Německý šermíř rozjíždí volební kampaň. iDNES.cz [online]. 2013-05-11. Dostupné online. 
  7. ↑ Factbox on Thomas Bach, who was elected on Tuesday as the ninth president of the International Olympic Committee. Reuters [online]. 2013-09-10 [cit. 2013-09-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-05-03. (anglicky) 
  8. ↑ Podle očekávání. Přededou Mezinárodního olympijského výboru byl zvolen Bach (sic!). Lidovky.cz [online]. 2013-09-10. Dostupné online. 
  9. ↑ Associated Press. IOC's Thomas Bach quits old role. ESPN [online]. 2013-09-16. Dostupné online. 
  10. ↑ BACH, Thomas. Olympism and Corona [online]. Lausanne: International Olympic Commitee, 2020-04-29 [cit. 2023-02-14]. Dostupné online. 
  11. ↑ THOMPSON, Jackson. Olympics president Thomas Bach visited the site of the Atomic bomb strike in Japan, and some citizens called the trip 'blasphemy'. Insider [online]. [cit. 2023-02-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ rip-off překlad z angličtiny do češtiny – Seznam Slovník. slovnik.seznam.cz [online]. [cit. 2023-02-14]. Dostupné online. 
  13. ↑ Japanese Word of the year 2021! Top 10 Buzzwords Picked Up!! : Hiro8 Japanese Culture Blog. hiro8japan.com [online]. [cit. 2023-02-14]. Dostupné online. 
  14. ↑ Olympijská charta. www.olympijskytym.cz [online]. [cit. 2023-02-14]. Dostupné online. 
  15. ↑ Paris Olympics: Allowing Russian athletes to compete 'doing more for peace', says IOC boss Thomas Bach. Sky News [online]. [cit. 2023-02-14]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Související články

  • Letní olympijské hry 2020
  • Seznam bojkotů olympijských her

Zdroj