Therizinosauria

Jak číst taxoboxTherizinosauria
Stratigrafický výskyt: Spodní až svrchní křída (asi před 130 až 66 miliony let)
alternativní popis obrázku chybí
Kosterní exemplář rodu Suzhousaurus, zástupce skupiny
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Třída plazi (Sauropsida)
Nadřád dinosauři (Dinosauria)
Řád plazopánví (Saurischia)
Podřád Theropoda
Infrařád Therizinosauria
Russell a Tung, 1994
{{{druhotné dělení}}}
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Therizinosauria je klad dinosaurů z podřádu Theropoda, tedy rozsáhlé a diverzifikované skupiny převážně dravých dinosaurů. Žili v období spodní a svrchní křídy (geologický věk barremmaastricht; asi před 130 až 66 miliony let), některé zkameněliny však naznačují jejich existenci již v období spodní jury (před více než 175 miliony let).[1] Formálně tento klad popsali paleontologové Dale Russell a Tung Č’-ming v roce 1994.[2]

Popis

Terizinosauři (či starším názvem segnosauři)[3] byli obvykle druhotně býložraví nebo všežraví. Ekologicky tak představovali jakési dinosauří obdoby dnešních lenochodů a pand (čemuž mohli být přizpůsobeni také anatomicky, zejména pak ve stavbě předních končetin, což ukázal výzkum anatomie rodu Neimongosaurus).[4] Do této skupiny bizarních dravých i všežravých teropodů patřili dinosauři s velmi dlouhými drápy na předních končetinách, relativně malými hlavami a dlouhými krky. Jejich trup byl zavalitý a ocas krátký, pravděpodobně se nedokázali pohybovat příliš rychle. Žili na území dnešního Mongolska, Číny a USA, možná však také na území současné Kanady a Austrálie. Podle fosilních nálezů některých jedinců (např. čínský druh Beipiaosaurus inexpectus) víme, že byli stejně jako ostatní maniraptoři do značné míry opeření.[5] Byli také poměrně blízce příbuzní dnešním ptákům. Již zmíněný beipiaosaurus měřil na délku jen 2,2 metru a vážil kolem 80 kg, naopak největší zástupce, kterým byl mongolský druh Therizinosaurus cheloniformis dosahoval obřích rozměrů (délka asi 10 až 12 metrů, hmotnost kolem 5 tun).[6]

Fosilní objevy z Číny a Mongolska dokládají, že tito dinosauři pravděpodobně praktikovali (podobně jako například někteří oviraptorosauři) společné hnízdění a o své snůšky pečovali a chránili je před oportunistickými pojídači vajec z řad ještěrů, savců i jiných dinosaurů.[7]

Zeměpisné rozšíření

Terizinosauři pravděpodobně obývali větší část pevniny severní polokoule a místy snad i pevniny někdejší Gondwany. Tato skupina byla v období pozdní křídy značně rozšířená, její zástupci jsou známí především ze současné Severní Ameriky a východní Asie. Velmi hojní byli ještě v nejsvrchnější křídě Mongolska a Číny nebo například také Aljašky (jak dokazují dochované otisky stop).[8] Fosilní fragmenty přisuzované terizinosaurům jsou známé také z území dnešního Uzbekistánu, Kazachstánu, Tádžikistánu[9], Japonska, Súdánu nebo Velké Británie.[10]

Klasifikace

Podle Zanno, L.; 2010.[11]

Odkazy

Reference

  1. Xu, X., Zhao, X., & Clark, J. (2001). A New Therizinosaur from the Lower Jurassic Lower Lufeng Formation of Yunnan, China. Journal of Vertebrate Paleontology, 21(3): 477-483.
  2. Russell, D. A and Dong, Z.-M. (1994). The affinities of a new theropod from the Alxa Desert, Inner Mongolia, People's Republic of China. Canadian Journal of Earth Sciences 30(10-11): 2107-2127.
  3. Barsbold, R.; Perle, A. (1980). "Segnosauria, a new infraorder of carnivorous dinosaurs". Acta Palaeontologica Polonica. 25 (2): 187–195.
  4. Burch, S. (2006). "The range of motion of the glenohumeral joint of the therizinosaur Neimongosaurus yangi (Dinosauria: Theropoda)." Chicago Biological Investigator, 3(2): 20. (Abstract).
  5. Xu, X.; Tang, Z-L.; Wang, X-L. (1999). "A therizinosauroid dinosaur with integumentary structures from China". Nature. 399 (6734): 350–354. doi:10.1038/20670
  6. Paul, G. S., (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs, Princeton University Press, str. 160.
  7. https://www.abicko.cz/clanek/precti-si-priroda/25711/dinosauri-jesle-rodice-s-metrovymi-drapy.html
  8. Anthony R. Fiorillo; et al. (2018). An unusual association of hadrosaur and therizinosaur tracks within Late Cretaceous rocks of Denali National Park, Alaska. Scientific Reports, 2018; 8 (1). doi: 10.1038/s41598-018-30110-8
  9. A. O. Averianov & A. V. Lopatin (2022). A Therizinosaur (Theropoda, Therizinosauridae) from the Late Cretaceous of Tajikistan. Doklady Earth Sciences. 504: 287–290. doi: https://doi.org/10.1134/S1028334X22050051
  10. http://theropoddatabase.com/Therizinosauroidea.htm
  11. Lindsay E. Zanno (2010). "A taxonomic and phylogenetic re-evaluation of Therizinosauria (Dinosauria: Maniraptora)". Journal of Systematic Palaeontology. 8 (4): 503–543. doi:10.1080/14772019.2010.488045
  12. Paul, G. S. (2016). The Princeton Field Guide to Dinosaurs, Second Edition. Princeton University Press.

Literatura

  • Clark, J. M., Maryanska, T. a Barsbold, R. (2004). "Therizinosauroidea." Str. 151– 164, ve Weishampel, D.B., Dodson, P., a Osmólska, H. (eds.). The Dinosauria, Second Edition. University of California Press., 861 str.
  • Paul, G. S. (1988). Predatory Dinosaurs of the World, a Complete Illustrated Guide. New York: Simon and Schuster. 464 p.
  • Russell, D. A., a Dong, Z. (1993). "The affinities of a new theropod from the Alxa Desert, Inner Mongolia, People's Republic of China." Ve Currie, P. J. (ed.). Results from the Sino-Canadian Dinosaur Project. Canadian Journal of Earth Sciences, 30: 2107-2127.
  • Xu, X., Tang, Z-L., and Wang, X-L. (1999). "A therizinosauroid dinosaur with integumentary structures from China." Nature, 399: 350-354.
  • Kirkland, J. I., Zanno, L. E., Sampson, S. D., Clark, J. M., and DeBlieux, D. D. (2005). "A primitive therizinosauroid dinosaur from the Early Cretaceous of Utah." Nature, 435: 84-87.
  • Pu, H.; Kobayashi, Y.; Lü, J.; Xu, L.; Wu, Y.; Chang, H.; Zhang, J.; Jia, S. (2013). Claessens, Leon (ed.). "An Unusual Basal Therizinosaur Dinosaur with an Ornithischian Dental Arrangement from Northeastern China". PLoS ONE. 8 (5): e63423. doi: 10.1371/journal.pone.0063423
  • Sennikov, A. G. (2021). The Plantigrade Segnosaurians: Sloth Dinosaurs or Bear Dinosaurs? Paleontological Journal. 55: 1158–1185 (English edition). doi: https://doi.org/10.1134/S0031030121100087
  • Zichuan Qin, Chun-Chi Liao, Michael J. Benton & Emily J. Rayfield (2023). Functional space analyses reveal the function and evolution of the most bizarre theropod manual unguals. Communications Biology. 6: 181. doi: https://doi.org/10.1038/s42003-023-04552-4

Externí odkazy

Zdroj