Theodor Petřík
| Ing. arch. Theodor Petřík | |
|---|---|
 | |
| Narození |
8. října 1882 Tábor  Rakousko-Uhersko
|
| Úmrtí |
2. června 1941 (ve věku 58 let) Praha  Protektorát Čechy a Morava
|
| Povolání | architekt, stavitel |
| Choť | Milada Petříková-Pavlíková[1] |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Theodor Petřík (8. října 1882 Tábor – 2. června 1941 Praha) byl český architekt a stavitel. Za svou kariéru vypracoval celou řadu především hospodářských staveb na území Čech. Jeho manželkou byla Milada Petříková-Pavlíková, první česká architektka.
Život
Narodil se v Táboře v jižních Čechách v rodině lékaře.[2] Vystudoval stavitelství a architekturu na ČVUT, kde získal titul RTDr. Obdržel několik cen v soutěžích, zejména zaznamenal úspěch s projektem na přestavbu Staroměstské radnice v Praze. Dále se speciálně věnoval zemědělskému stavitelství, na základě vědecké práce v tomto oboru habilitoval na ČVUT v Praze, kde byl též jmenován přednostou jím založeného ústavu. Jeho přičiněním vznikla zemědělská stavební poradna při Českém odboru Zemědělské rady v Praze. V oboru zemědělských staveb dbal o zapracování stavebních prvků pro dodržování stájové hygieny, pracoval na racionalizaci a ekonomizaci zemědělského stavitelství.
Ve svém rodišti Táboře se staral o záchranu starých památek a byl za to jmenován konzervátorem Ministerstva školství. Literárně vydal několik odborných monografií a několik knih, mj. Zemědělské stavby.
Zemřel 2. června 1941 v Praze ve věku 59 let.
Oženil se s Miladou Petříkovou-Pavlíkovou,[3] první ženskou absolventkou architektury na pražské technice.
Dílo (výběr)
- Návrh na přestavbu Staroměstské radnice, Praha-Staré Město (1915, spolupráce Karel Roštík)[2]
- Dům čp. 1004, Praha-Nové Město (1920-1922, spolupráce František Havlena)
- Budova Pivovarské banky, Senovážné náměstí 25/872, Praha-Nové Město (přestavba původní budovy, 1921–1922, spolupráce Václav Pilc)
- Rolnická a odborná škola hospodářská v Kuklenách, Pražská, Hradec Králové-Kukleny (1922–1923)
- Vila Bedřicha Honzáka, Balbínova 657, Hradec Králové (1923–1924)[4]
- Domov Charlotty Masarykové, Dykova, Praha-Vinohrady (1923–1928, spolupráce Milada Petříková-Pavlíková)
- Přestavba Městské spořitelny, Tábor (1923)
- Průmyslové budovy Selekčního ústavu, Slapy
- Hospodářský dvůr Boží Dar u Milovic
- Velkostatek Vojkovice u Mělníka
- Školní statek Výzkumného ústavu zemědělského v Uhříněvsi (1921–1941)[2]
- Stavby Státního pokusného statku, Velká Bakta, Podkarpatská Rus
- Dům Bedřicha Honzáka, Hradec Králové (1931–1932, spolupráce Milada Petříková-Pavlíková)[4]
- Tyršova rozhledna na kopci Rozálka v Žamberku (1932)
- Netlucký lihovar, Netluky (1935)
- Budova Vysoké školy zemědělského a lesnického inženýrství ČVUT, Technická 3, Praha-Dejvice, (1929–1937, spolupráce Antonín Engel)[2]
- Budova Vysoké školy architektury a pozemního stavitelství ČVUT, Zikova 4, Praha-Dejvice, (1936–1937, spolupráce Antonín Engel)
Odkazy
Reference
- ↑ Dostupné online.
- ↑ a b c d Architekt - Petřík Theodor | Databáze domů s historií. prazdnedomy.cz [online]. [cit. 2023-02-11]. Dostupné online.
- ↑ databáze divadel / Divadelní architektura v Evropě. www.theatre-architecture.eu [online]. [cit. 2023-02-11]. Dostupné online.
- ↑ a b S.R.O, Via Aurea. Theodor Petřík | Architekti | Královéhradecký architektonický manuál. kam.hradcekralove.cz [online]. [cit. 2023-02-12]. Dostupné online.
Literatura
- SEKANINA, František. Album representantů všech oborů veřejného života československého. Praha: Umělecké nakladatelství Josef Zeibrdlich, 1927, s. 1081. Dostupné online
- VLČEK, Pavel (ed.): Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách, Praha 2004.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Theodor Petřík na Wikimedia Commons
