T. Svatopluk

Svatopluk Turek
Narození 25. října 1900
Hodslavice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 30. prosince 1972 (ve věku 72 let)
Gottwaldov
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbení Lesní hřbitov ve Zlíně
Povolání spisovatel, autor dětské literatury, dramatik, novinář, grafik, malíř, redaktor a scenárista
Politická strana Komunistická strana Československa
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

T. Svatopluk, vlastním jménem Svatopluk Turek (25. října 1900, Hodslavice[1] – 30. prosince 1972, Gottwaldov) byl český prozaik a komunisty oceňovaný redaktor. Byl dvojnásobným laureátem Státní ceny Klementa Gottwalda, od 24. února 1958 byl nositelem Řádu práce,[2] byl rovněž zasloužilým umělcem. V roce 1968 uvítal Invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Tato fakta stručně shrnulo Rudé právo dne 2. ledna 1973 v nekrologu na straně dvě.[3]

Život

Narodil se v Hodslavicích v rodině lékaře. Po maturitě na reálném gymnáziu v Kroměříži[p 1] nedokončil pražskou AVU, kde měl za profesory Jakuba Obrovského a Maxe Švabinského. V roce 1924 byl spoluzakladatelem organizace KSČ v rodných Hodslavicích. V letech 1926–1933 pracoval jako grafik (malíř plakátů) ve zlínské firmě Baťa. Po vyhazovu napsal svůj nejznámější román Botostroj, po jehož vydání na něj podal Jan Antonín Baťa žalobu za urážku na cti. Během Protektorátu se literárně neangažoval a účastnil se komunistického odboje. V letech 1947–1950 působil jako redaktor závodního časopisu Tep nového Zlína. Poté se věnoval naplno literatuře a práci v různých periodikách. Je pohřben na lesním hřbitově ve Zlíně.

Botostroj

Nejvíce se proslavil románem Botostroj, ve kterém popisuje továrnu jako nelidskou společnost ničící životy dělníků a svého zaměstnavatele jako diktátora. Se silným osobním zaujetím útočí na tzv. amerikanismus, jenž mu zosobňuje Tomáš Baťa, kterého se snažil vylíčit jako vykořisťovatele a zesměšňuje jeho metody. Styl knihy je velice strohý a psán expresivním, místy až vulgárním jazykem.

Botostroj byl vydán v říjnu 1933 pražským nakladatelstvím Sfinx, 2. listopadu 1933 byl náklad zabaven na základě usnesení Krajského soudu v Praze, v roce 1938 bylo vydání díla soudně zakázáno. Román byl znovu vydán až po válce roku 1946. O osm let později byl zfilmován pod vedením režiséra K. M. Walló.

Dílo

  • Botostroj (1933)
  • Mrtvá země (1936)
  • Andělé úspěchu (1937)
  • O zlém a dobrém (1939)
  • Človíček (1940)
  • Gordonův trust žaluje (1940); v roce 1949 přepracováno pod názvem Pán a spisovatel
  • Tvář člověka (1941)
  • Alík hrdina (1942)
  • Dům v Betlémské (1942)
  • Hrdinové z ostrova (1944)
  • Ze všech nejchudší (1948)
  • O statečném ušákovi (1949)
  • Na prahu komunismu (1952)
  • Bez šéfa (1953); volné pokračování románu Botostroj, zasazené do doby po znárodnění továrny
  • Putování za hvězdou (1955)
  • Stopami úzkosti (1958)
  • Švédský mramor (1961)

Publikoval v periodikách: Host do domu, Rudé právo, Nový život, Literární noviny, Rovnost, Plamen, Tvorba, Lidová kultura, Kultura doby, Čteme, Praha–Moskva, Český dělník, Květy, Film a doba.

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ V seznamu absolventů školy uveden není - 120 let českého gymnázia v Kroměříži. Redakce Zdeňka Malcherová. Kroměříž: Sdružení rodičů a přátel gymnázia Kroměříž, 2002. 126 s. 

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Hodslavice
  2. ↑ http://www.prazskyhradarchiv.cz/archivKPR/upload/rpr.pdf
  3. ↑ Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i. | Digitalizovaný archiv časopisů | RudePravo/1973/1/2/2.png. archiv.ucl.cas.cz [online]. [cit. 2022-04-09]. Dostupné online. 

Literatura

  • Čeští spisovatelé 20. století. 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1985. 830 s. S. 596–598. 
  • Dějiny české literatury. IV. Literatura od konce 19. století do roku 1945 / hlavní redaktor Jan Mukařovský. 1. vyd. Praha: Victoria Publishing, 1995. 714 s. ISBN 80-85865-48-3. S. 653–654. 

Externí odkazy

Zdroj