Třída Gal

Třída Gal
INS Gal
INS Gal
Obecné informace
Uživatelé Izraelské vojenské námořnictvo Izraelské vojenské námořnictvo
Typ ponorka
Lodě 3
Zahájení stavby 1973–1975
Spuštění na vodu 1975–1977
Uvedení do služby 1976–1977
Osud vyřazeny 1999
Nástupce třída Dolphin
Technické údaje
Výtlak 420 t (na hladině)
600 t (pod hladinou)
Délka 45 m
Šířka 4,7 m
Ponor 3,8 m
Pohon dieselový motor
1× elektromotor
Rychlost 11 uzlů (na hladině)
17 uzlů (pod hladinou)
Dosah 4500 nám. mil při 5 uzlech (diesely)
200 nám. mil při 5 uzlech (pod hladinou)
Posádka 22
Výzbroj 8× 533mm torpédomet
Radar Plessey
Sonar Plessey

Třída Gal (hebrejsky: גל) byla třída dieselelektrických ponorek izraelského námořnictva. Přestože to byly vylepšené německé pobřežní ponorky typu 206, z politických důvodů byly postaveny ve Velké Británii.[1] Celkem byly postaveny tři jednotky této třídy. Ve službě byly v letech 1976–1999. Ve službě je nahradila třída Dolphin.

Stavba

Tři ponorky třídy Gal byly objednány v roce 1972 jako náhrada zastaralých britských oceánských ponorek třídy T, pocházejících z doby druhé světové války. Představovaly upravenou verzi německého pobřežního typu 206. Jejich stavbou byla pověřena britská loděnice Vickers v Barrow-in-Furness. Do služby byla celá trojice přijata v letech 19761977.

Jednotky třídy Gal:[2]

Jméno Zahájení stavby Spuštěna Vstup do služby Status
Gal 1973 2. prosince 1975 prosinec 1976 Vyřazena 1999.
Tanin 1974 25. října 1976 červen 1977 Vyřazena 1999.
Lahav 1975 8. května 1977 18. prosince 1977 Vyřazena 1999.

Konstrukce

Tanin
Vyřazená ponorka Gal

Oproti svému německému vzoru měly tyto ponorky o 100 tun větší výtlak. Byly vybaveny nejmodernější elektronikou a senzory. Mimo jiné to byl bojový řídící systém TIOS, radar a sonarový komplex Plessey. Vyzbrojeny byly osmi příďovými 533mm torpédomety. Neseno bylo deset torpéd Mk.37. Pohonný systém tvořily dva dieselové motory MTU 12V493 TY60 o výkonu 1200 hp a elektromotor AEG o výkonu 1800 hp. Energii uchovávaly tři sady baterií. Nejvyšší rychlost pod hladinou byla 17 uzlů a na hladině 11 uzlů. Dosah byl 4500 námořních mil při rychlosti pět uzlů při použití schnorchelu a 200 námořních mil při rychlosti pět uzlů s využitím elektromotoru.[2]

Modifikace

Roku 1983 byly do výzbroje ponorky integrovány protilodní střely Sub-Harpoon. Vypouštěny byly z torpédometů. Roku 1988 původní torpéda Mk.37 nahradila torpéda NT-37E.[2]

Odkazy

Literatura

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 389. 

Reference

  1. PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 15. 
  2. a b c GAL submarines (1976-1977) [online]. Navypedia.org [cit. 2022-01-19]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj