Syntéza malonátových esterů
Syntéza malonátových esterů je chemická reakce, při které je diethylmalonát nebo jiný ester kyseliny malonové alkylován na alfa uhlíku (atomu uhlíku sousedícím s oběma karbonylovými skupinami); následně může být přeměněn na substituční derivát kyseliny octové.[1]
Hlavní nevýhodou tohoto postupu je možnost tvorby dialkylovaných produktů, které ztěžují izolaci žádoucích produktů a snižují jejich výtěžnosti.[2]
Mechanismus
Reakce začíná deprotonací uhlíku v poloze alfa vůči karbonylové skupině silnou zásadou. Vzniklý karboanion může vstoupit do nukleofilní substituční reakce s alkylhalogenidem za vzniku alkylované sloučeniny. Zahříváním se diester dekarboxyluje na kyselinu octovou s navázanou skupinou R;[3] malonátový ester tak lze považovat za ekvivalent syntonu −CH2COOH.
Obvykle se pro reakci používají estery se stejným uhlíkovým řetězcem jako použitá zásada, například ethylestery s ethoxidem sodným, čímž se zabraňuje transesterifikaci.
Obměny
Dialkylace
Opakováním deprotonace a alkylace je možné získat dialkylované estery.
Příprava cykloalkylkarboxylových kyselin
Při použití dihalogenidů může syntéza malonátových esterů probíhat vnitromolekulárně;[4] tato varianta bývá označována jako Perkinova alicyklická syntéza.[5]
Využití
Malonátové estery se používají na výrobu barbiturátů.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Malonic ester synthesis na anglické Wikipedii.
- ↑ Herbert O. House. Modern Synthetic Reactions. Menlo Park, CA: W. A. Benjamin, 1972. Dostupné online. ISBN 0-8053-4501-9.
- ↑ Synréza malonátových esterů alkylacemi enolátů
- ↑ Malonic Ester Synthesis [online]. Organic Chemistry Portal [cit. 2007-10-26]. Dostupné online.
- ↑ Smith, Janice Gorzynski. Organic Chemistry: Second Ed.. 2008. pp. 905–906
- ↑ Ueber die Einwirkung von Trimethylenbromid auf Acetessigäther, Benzoylessigäther und Malonsäureäther W. H. Perkin Jun. Berichte der deutschen chemischen Gesellschaft 1787–1797 1883 doi:10.1002/cber.18830160259
Související články
