Synagoga v Krnově

Krnovská synagoga
Krnovská synagoga
Krnovská synagoga
Místo
Místo Krnov, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Základní informace
Kraj Moravskoslezský
Okres Bruntál
Datum posvěcení 5. června 1872
Užívání příležitostné kulturní akce
Architektonický popis
Architekt Ernst Latzel
Sloh novorománský s maurskými prvky
Výstavba 1871–?
Délka 24 m
Šířka 17 m
Výška 22 m
Odkazy
Ulice Soukenická
Oficiální web http://www.krnovskasynagoga.cz/
Kód památky 36116/8-3011 (PkMIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pamětní deska na fasádě tamější synagogy

Krnovská synagoga je význačná kulturní památka, jež se nachází na východním okraji městského jádra, na nároží ulic Soukenické č. 28/čp. 83 (nejprve Tempelring, potom Tuchmacherring, pak Gottwaldova třída) a Barvířské za budovou České pošty v Soukenické ulici č. 28/čp. 83.

Historie a popis

Synagoga v Krnově byla postavena jako náhrada starší modlitebny v letech 1871-2 místním stavitelem Ernestem Latzelem a vysvěcena 5. června 1872 brněnským rabínem Dr. Baruchem Placzkem.[1] Jedná se o stavbu v novorománském slohu s maurskými prvky v interiéru. Synagoga je připomínkou tehdejší prosperity místní židovské komunity, v jejíchž řadách bylo mnoho významných krnovských podnikatelů a osobností. Přestala sloužit bohoslužbám v roce 1938, kdy Krnov obsadila německá armáda. Jako jedna z mála synagog v regionu byla uchráněna před zničením v době nacistické okupace – na rozdíl od synagog v Hlubčicích, Ostravě, Opavě, Olomouci, které byly zapáleny a srovnány se zemí. Jeden svitek Tóry zachránil místopředseda krnovské židovské obce Karl Fried. Poté byla budova vzhledem k výhodné poloze blízko centra města adaptována na městskou tržnici. Po válce sloužila nejprve jako sklad, od roku 1960 jako státní okresní archiv nově vzniklého okresu Bruntál. Po povodni v roce 1997, která poškodila archiválie i samotnou stavbu, byla synagoga vyklizena.[2]

Je to samostatně stojící, dvoupodlažní halová budova obdélného půdorysu, s dvojicí věží na východním průčelí. V interiéru zaujme pozornost dřevěný kazetový malovaný strop a dřevěná galerie pro ženy na litinových sloupech po třech stranách sálu.[zdroj?]

Budova byla v letech 1958–1987 chráněnou nemovitou kulturní památkou.[3][4]

21. století

Budovu v 90. letech 20. století restituovala Židovská obec Olomouc, která ji v roce 2002 předala Federaci židovských obcí v ČR. Od podzimu 2003 se do synagogy začal pomalu navracet duchovní a kulturní život: pořádaly se koncerty se zaměřením na hebrejské písně, vystoupení židovských tanců, připomínky židovských svátků a další aktivity; souběžně se realizovala postupná památková obnova. V letech 2012-14 došlo k velkorysé komplexní rekonstrukci ke kulturně-společenským účelům v rámci projektu Revitalizace židovských památek v ČR zvané též 10hvězd. Templ, který provozuje občanské sdružení Krnovská synagoga, hostí stálou muzejní expozici "Židovští průmyslníci, podnikatelé a vynálezci".[5]

Galerie

Odkazy

Reference

  1. Jägerndorf. S. 7. Die Neuzeit [online]. 1872-06-28 [cit. 2014-11-24]. Roč. 12, čís. 26, s. 7. Dostupné online. 
  2. Historie Krnovské synagogy
  3. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-06-23]. Identifikátor záznamu 147952 : židovský hřbitov. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  4. synagoga - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2022-04-03]. Dostupné online. 
  5. Krnovská synagoga se opět skví v plné kráse. Témata [online]. 2014-09-28 [cit. 2022-04-03]. Dostupné online. 

Literatura

  • KUČA, Pavel. Otisky poutníka Ahasvera: z historie židovské obce v oblasti Krnova, Bruntálu, Budišova nad Budišovkou a Osoblažska. Moravský Beroun : Moravská expedice ; Krnov : Občanské sdružení Krnovská synagoga, 2002. ISBN 80-86511-06-5
  • STEJSKAL, Jan. Historie synagogy v Krnově 1871–2004 :. In: Židé a Morava. Kroměříž: Muzeum Kroměřížska, 2005. ISBN 80-85945-43-6. Svazek XI. S. 164 – 170.
  • KLENOVSKÝ, Jaroslav: Encyklopedie židovských památek Moravy a Slezska, Grada Praha 2018, 384 stran, ISBN 978-80-271-0642-4

Související články

Externí odkazy

Zdroj