Synagoga v Opavě

Opavská synagoga
	Opavský templ na dobové pohlednici z roku 1900
Místo
Místo	Opava, Česko
Souřadnice	49°56′21,12″ s. š., 17°53′48,84″ v. d.
Základní informace
Užívání	1895
Zánik	1938
Architektonický popis
Architekt	Jakob Gartner
Sloh	maurský
Výstavba	1895 až 1896
Odkazy
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Opavská synagoga, neboli Templ, novorománská stavba v maurském slohu od význačného architekta Jakoba Gartnera stála ve slezském městě Opava mezi lety 1895 a 1938, kdy byla vypálena a srovnána se zemí místními Sudetskými Němci. Byla to jedna z nejvýraznějších staveb svého druhu v tehdejším Československu. Na původní objekt dodnes odkazuje název ulice „U synagogy“.

Historie židovské obce v Opavě

První doložená zmínka o Židech v Opavě pochází z roku 1281. Později zřejmě byli Židé z Opavy vypovězeni, ale přímé prameny k tomu nejsou. Nové židovské osídlení bylo pak vypovězeno z celého Slezska v průběhu 16. století. Opavu museli Židé dočasně opustit roku 1501, definitivně pak roku 1523. První polovina 19. století však znamenala návrat židovských rodin do Opavy. V roce 1850 byla otevřena první modlitebna. Od poloviny století počet židovských rodin rychle rostl; roku 1876 ve městě žilo 134 osob židovského vyznání, roku 1921 už to bylo bezmála o tisíc více – 1127 (3 % obyvatel). K roku 1930 se zde k židovské národnosti přihlásilo 971 lidí (2 %), i když předpokládaný reálný počet byl vyšší. Konec prosperity opavských Židů přinesl v druhé polovině 30. let nástup nacismu. Opava, jako jedno z měst náležejících do Sudet, byla po Mnichovu naprosto ovládnuta Německem.

Po válce byla zdejší ŽNO obnovena a fungovala až do roku 1959 kdy byla změněna na synagogální sbor, který zanikl před rokem 1980. Obec mohla být po válce obnovena zejména díky osobám židovského vyznání původem z Podkarpatské Rusi, kteří Československo osvobodili jako příslušníci 1. čs. armádního sboru a už se zde usadili, stejně jako díky hrstce navrátilců z koncentračních táborů. Dnes v Opavě obec není.

Synagoga

Synagoga byla postavena mezi lety 1895 až 1896, tedy relativně pozdě, v tehdy velice módním tzv. maurském stylu. Architektonický plán vypracoval patrně již roku 1894 známý architekt synagogálních staveb, přerovský rodák Jakob Gartner. Stavba samotná byla realizována v letech 1895 až 1896, kdy byl opavský templ se slávou otevřen. Více než čtyři dekády sloužil svému účelu a stal se nepochybně jednou z dominant slezské metropole. Zkázu mu přineslo až uchvácení Sudet nacismem. Deutsche Post für Sudetenland, dobový nacistický tisk, referuje o zániku této nádherné stavby 10. listopadu 1938 následovně:

„	Děsivě krásný pohled byl na světle šlehající plameny na čtyřech rohových věžích a velké střední kopuli templu, které se nakonec všechny s velkým rachotem zřítily. Přístupové cesty byly včera zaplněny zvědavci, kteří sem proudili ve velkém množství, aby se mohli na požár synagogy podívat. Ochranná a pomocná policie přístup uzavřela. Zbytky vyhořelé synagogy, která byla postavena v typicky židovském povrchním orientálském stylu na krásném místě uprostřed našeho města (...), budou brzy odstraněny a na místě, kde dříve stál templ, vyroste brzy reprezentativní a města hodná budova.	“
— Deutsche Post für Sudetenland o požáru opavské synagogy, 11. listopadu 1938^[1]

Na někdejší objekt dodnes odkazuje název ulice "U synagogy". Na rohu ulic U synagogy a Čapkova se dodnes zachoval rabínský dům ve stejném stylu jako bývala synagoga, dnes sídlo Křesťanského sboru Opava.

Dne 17. července 2013^[2] byl na místě zničené synagogy odhalen památník, monument ve formě dvou žulových kvádrů z červené africké žuly. Autorem návrhu památníku je architekt Jan Kovář a zhotovil jej opavský kameník Kamil Ludwig. K základům památníku byly uloženy i zbytky původního zdiva synagogy.

Hypotetické rekonstrukci synagogy, včetně 3D vizualicí, se věnovala ve svém diplomové práci Claudia König z Technické univerzity ve Vídni.^[3]