Baruch Placzek

Baruch Placzek
Baruch Jakob Placzek
Baruch Jakob Placzek
Rodné jméno Baruch Jakob Placzek
Narození 1. října 1834 (2. tišri 5595)
Hranice, Rakouské císařství
Úmrtí 17. září 1922 (ve věku 87 let) (25. elulu 5682)
Brno, Československo
Pseudonym Benno Planek
Povolání rabín
Etnický původ Aškenázové
Stát Rakouské císařství
Rakousko-Uhersko
Československo
Hlavní působiště Brno
Vzdělání Vídeňská univerzita
Hlavní zaměření duchovní služba, ornitologie a literární tvorba
Ocenění Řád Františka Josefa
Otec Abraham Placzek
Manželka Karoline
Děti
  • Sára
  • Linda
  • Ida
  • Emma
  • Alfred
  • Oswald
  • Irma
Příbuzní vnuk Georg
Pohřben židovský hřbitov v Brně
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Baruch Jakob Placzek (1. října 1834 Hranice[1] – 17. září 1922 Brno[2]) byl brněnský rabín. Své spisy publikoval pod pseudonymem Benno Planek.

Život

Syn Abrahama Placzka, se narodil 1. října 1834 v Hranicích na Moravě. Vzdělával se na mikulovském a brněnském gymnáziu, a poté na univerzitě ve Vídni. Krátce studoval i v Lipsku, kde byl 6. listopadu 1856 promován doktorem filosofie. V následujících čtyřech letech vyučoval na židovských školách ve Frankfurtu nad Mohanem a v Hamburku.[3]

V roce 1859 byla oficiálně ustavena brněnská židovská obec a již roku 1860 jej povolali představení obce do Brna na pozici vrchního brněnského rabína, kterou zastával až do roku 1905. Je tedy velmi těsně spjat s historií novodobé brněnské židovské obce od jejího počátku. Atmosféra, do které přišel, byla velmi odlišná od doby, kdy jako rabín začínal jeho otec.

V době Placzkova působení se život Židů velmi výrazně měnil. Jejich počet v Brně se tehdy pohyboval kolem dvou tisíc. Stále více se prosazovali ve společenském i profesním životě; vycházely židovské noviny, byly zakládány různé spolky – kulturní, sportovní či společenské, dokonce vznikala i politická uskupení.

On sám, člověk proslulý svou moudrostí, vzděláním a zájmy renesančního rozsahu, věnoval nemalou péči povznesení brněnské židovské náboženské obce, která za doby jeho působení získala dobré učitele pro vlastní obecnou školu a také pro vyučování náboženství. Zasloužil se rovněž o vybudování druhé brněnské synagogy na Ponávce. V roce 1884, po smrti otce, mu byl svěřen úřad moravského zemského rabína, ve kterém setrval až do své smrti v roce 1922. Baruch Placzek, rytíř Řádu Františka Josefa, byl spoluzakladatelem Semináře israelitských studií ve Vídni, jehož součástí byla i škola pro kantory.

Proslul jako kazatel, ale věnoval se i přírodovědnému bádání, patřil mezi uznávané ornitology své doby. Udržoval odborné písemné kontakty s Charlesem Darwinem. Byl též blízkým přítelem Johanna Gregora Mendela a dle rodinné tradice snad jediným, kdo význam jeho genetických objevů (získaných spíše metodami fyziky) již tehdy rozpoznal. Po Mendelově smrti prý dokonce pokračoval na zahradě v podobných botanických pokusech. Významné místo získal i v literární oblasti, kde publikoval pod pseudonymem Benno Planek.

Oženil se s Karolinou, rozenou Löw-Beerovou (z rodu spjatého s pražským Maharalem), se kterou měl sedm dětí: Sáru, Lindu, Idu, Emmu, Alfreda, Oswalda a Irmu.

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a obřízce. www.badatelna.eu [online]. [cit. 2017-06-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-29. 
  2. ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu. www.badatelna.eu [online]. [cit. 2017-06-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-29. 
  3. ↑ GOLD, Hugo. Die Juden und Judengemeinden Mährens in Vergangenheit und Gegenwart. Brno: Jüdischer Buch- und Kunstverlag, 1929. Dostupné online. S. 52. (německy) 

Externí odkazy

Zdroj