Svatopluk Bobeš

Svatopluk Bobeš
Narození 10. prosince 1885
Stražisko
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 8. února 1974 (ve věku 88 let)
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolání malíř
Podpis Podpis
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Svatopluk Bobeš,rodným jménem Josef Svoboda (10. prosince 1885, Stražisko – 8. února 1974, Brno, byl český malíř. Dopisy a obrazy podepisoval Bobeš Sv. Bavil se různými interpretacemi onoho „Sv.“, které ve skutečnosti znamenalo Bobeš Svoboda.[1]

Biografie

Svatopluk Bobeš se narodil jako Josef Svoboda (domácky Bobeš Svoboda) v roce 1885 ve Stražisku nedaleko Konice, jeho rodiči byl učitel Emanuel Svoboda a Helena Svobodová. Vychodil obecnou školu a v roce 1903 absolvoval gymnázium v Kroměříži. Po smrti otce v roce 1896 se s matkou a sourozenci odstěhoval do Kroměříže a po odmaturování se celá rodina odstěhovala do Prahy. Jeho bratr Emanuel si vzal dceru Mikoláše Alše a na Alšovu radu se Svatopluk Bobeš vydal studovat soukromě malířskou školu Aloise Kalvody[2], kde studoval mezi lety 1903 a 1905, následně od roku 1905 do roku 1909 studoval figurální a portrétní malbu u Karla Reisnera, učil se také malbě u Mikoláše Alše. V roce 1904 začal spolupracovat se spolkem Mánes a Myslbek a od roku 1906 začal vystavovat v Praze i jinde. Během první světové války působil v Krakově, kde pracoval na vojenských motivech ve sbírkách muzea.

V roce 1919 odjel do Oslavan, kde se věnoval malbě pohlednic, maloval také hrady a zříceniny z údolí řek Oslavy, Jihlavy a Rokytné. V roce 1920 se dostal na Mohelenskou hadcovou step a přestěhoval se do Mohelna, kde se usadil. První rok žil přímo ve městě a následně pět let v různých místech v okolí. Roku 1934 si nechal v údolí u Mohelna nedaleko papírny postavit chatu (tzv. Bobšovnu).[3] Často sedával na břehu řeky, nosil klobouk a když kouřil dýmku, měli jste pocit, že jste právě spatřili vodníka. Když začalo kácení lesů v údolí Jihlavky kvůli přehradě, měl řadu konfliktů s řidiči, kteří mu ničili horní část zahrady a skalku.[4][5]
Seznámil se s Josefem Váchalem a Jakubem Demlem. Působil ovšem nadále i v Praze, kde měl v Pařížské ulici od roku 1912 ateliér. Tam žil a pracoval do roku 1948, kdy se s manželkou[pozn. 1] odstěhovali nastálo na chatu u Mohelna. Posléze se s konzervátorem stepi farářem Janem Nohou dohodli, že Jan Noha se bude starat o horní část stepi a Svatopluk Bobeš o spodní část.[pozn. 2] V údolí u Mohelna se seznámil s vědci, kteří zkoumali Mohelenskou hadcovou step, byli jimi Rudolf Dvořák, Jindřich Suza, Josef Kratochvíl, Vladimír Šilhavý nebo Dalibor Povolný. Zemřel v roce 1974 v Brně.[6]

Výstavy

  • 1909, Luhačovice
  • 1926, Legiodům, Praha
  • 1931, Brno
  • 1931, Třebíč[7]
  • 1939, Národ svým výtvarným umělcům, Hotel Zlatý kříž, Třebíč
  • 2015, Kroměříž[8]

Odkazy

Literatura

  • 1993 Nový slovník československých výtvarných umělců (I. díl; A - K), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava
  • 1995 Signatury českých a slovenských výtvarných umělců, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava

Reference

  1. ↑ Bobeš Svatopluk [online]. Galerie AZ [cit. 2021-08-03]. Dostupné online. 
  2. ↑ Informační systém abART: Alois Kalvoda, profesor (seznam jeho žáků)
  3. ↑ Autorem ručně psané a ilustrované pamětní knihy tzv. Bobšovny je grafik Josef Váchal. ivancice.muzeumbrnenska.cz [online]. [cit. 2021-04-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-04-17. 
  4. ↑ Svatopluk Bobeš [online]. Archiv výtvarného umění [cit. 2021-08-03]. Dostupné online. 
  5. ↑ Regionální osobnosti. 1. vyd. Třebíč: Okresní knihovna, 1995. 68 s. ISBN 80-85062-01-1. S. 4. 
  6. ↑ ZEJDA, Radovan. Bobeš Svatopluk [online]. 2015 [cit. 2020-08-14]. Dostupné online. 
  7. ↑ DIVIŠOVÁ, Markéta. Svatopluk Bobeš [online]. Mohelno: Městys Mohelno, 2020-06-09 [cit. 2020-08-14]. Dostupné online. 
  8. ↑ Kroměřížské muzeum vystavuje díla Josefa Váchala a Bobše Svobody. Blesk.cz [online]. [cit. 2020-08-14]. Dostupné online. 

Poznámky

  1. ↑ Jeho manželka byla Marie Kunderová z Boleradic č.104-Pavlov.
  2. ↑ Panovalo mezi nimi nepřátelství, Sv. Bobeš se nevyhýbal ani pomluvám nebo nadávkám.

Externí odkazy

Zdroj