Svatý Polyeukt

Svatý Polyeukt
Úmrtí 10. ledna 259
Malatya
Příčina úmrtí poprava stětím
Svátek 9. ledna, 13. února
Státní občanství starověký Řím
Vyznání křesťanství
Uctíván církvemi římskokatolická církev, pravoslavná církev
Patronem sliby, ujednání
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svatý Polyeukt (též Polyeuctus, Polyeuctes, Polyeuktos) z Melitene (zemřel 10. ledna 259) byl starověký římský svatý. Podle křesťanské tradice to byl zámožný důstojník římské armády. Mučednickou smrtí zemřel v Melitene za vlády Valeriána.

Polyeukt otevřeně konvertoval ke křesťanství, pohnut svým přítelem svatým Nearchem. Veřejně na ulici napadl průvod nesoucí dvanáct pohanských model, modly rozbil a pošlapal. Pro tento čin byl zadržen, a protože se vzepřel Deciovu ediktu, který každému ukládal uctívat modly, byl sťat.

Úcta

Polyeukt byl pohřben v Melitene a stal se patronem tamějšího kostela. V něm se podle tradice modlili o syna rodiče Euthymia Velikého.

Svatému Polyeuktu byl zasvěcen konstantinopolský kostel zbudovaný Anicií Julianou v letech 524–527. Vykopávky z 60. let 20. století odhalily, že v době Justiniánova nástupu na trůn byla Polyeuktova bazilika největší ve městě, nadto opatřena bohatou a okázalou výzdobou.

V římskokatolickém kalendáři je svatý Polyeukt připomínán 13. února, v ortodoxním kalendáři připadá jeho svátek na 9. ledna, ve starém arménském kalendáři pak 7. ledna.

Svatý Polyekt je patronem slibů a ujednání.

Odrazy v kultuře

Na příběhu mučednictví svatého Polyeukta založil Pierre Corneille děj své tragédie Polyeucte (1642). Ta byla adaptována do stejnojmenné opery Charlese Gounoda (1878; s pomocí libretisty J. Barbiera). Mezi dalšími díly na motivy života svatého Polyeukta jsou balet od Marca-Antoina Charpentiera (1679), opera Poliuto (1838) od Donizettiho, adaptovaná pak jako Les martyrs, a The Polyeucte Overture od Paula Dukase (1892).

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Polyeuctus na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

Zdroj