Susan Dergesová

Susan Dergesová
Narození 1955 (69–70 let)
Londýn
Alma mater Slade School of Fine Art
Povolání fotografka
Webová stránka www.vam.ac.uk/vastatic/microsites/photography/story.php?storyid=ph083
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Susan Dergesová (nepřechýleně Susan Derges; * 1955 Londýn) je britská fotografka žijící a tvořící v Devonu. Specializuje se na fotografické postupy bez použití fotoaparátu. Ačkoli jsou její snímky založeny na zachycení vnějších přírodních reálií, nabývají metaforického rozměru, v němž se odráží vnitřní život nevědomí a představivosti. Snaží se zachytit viditelné i neviditelné vědecké a přírodní procesy – fyzickou podobu zvuku, vývoj žabích plůdků nebo odraz měsíce a hvězd na vodě.

V devadesátých letech se proslavila fotografiemi vody bez fotoaparátu, neboli fotogramy. Využívala noční krajinu jako provizorní temnou komoru, když ponořila velké archy fotografického papíru do řeky a k vytvoření expozice používala bateriovou svítilnu a měsíc.

Vystavovala v Evropě, Americe a Japonsku a její díla jsou zastoupena v několika významných muzejních sbírkách, např. v Institutu umění v Chicagu, Metropolitním muzeu v New Yorku a Victoria and Albert Museum v Londýně.[1] Je držitelkou čestného členství Královské fotografické společnosti.

Biografie

Susan Dergesová se narodila v roce 1955 v Londýně. Studovala na uměleckých školách v Londýně, v letech 1973–1976 studovala malbu na Chelsea College of Art and Design a v letech 1977–1979 na Slade School of Art.[2][1] Svou uměleckou kariéru zahájila jako malířka působící v sedmdesátých letech 20. století v Londýně a Berlíně, V roce 1980 se přestěhovala do Japonska, kde se začala věnovat některým prvotním fotografickým postupům jako fotografování bez fotoaparátu (exponování obrazů přímo na fotografický papír),[3] tyto techniky dodnes zdokonaluje a rozvíjí.

V Japonsku žila a pracovala do roku 1985, získala zde cenu Rotary Foundation Award (1981),[2] a JVC Award (1984) a věnovala se postgraduálnímu výzkumu na univerzitě v Cukubě.[4] V letech 1986–1991 žila v Londýně a v roce 1992 se přestěhovala do Dartmooru v Devonu.[5] V roce 1993 získala cenu South West Arts Award[5] a byla jmenována lektorkou mediálního umění na Plymouthské univerzitě.[4] V letech 1997–1999 působila jako externí zkoušející pro obor fotografie bakalářského studiua výtvarného umění na Middlesexské univerzitě.

Dílo

Dergesová se od počátku zajímala o abstrakci, protože „nabízela možnost vypovídat o neviditelném spíše než zaznamenávat viditelné.“ K fotografování bez fotoaparátu se uchýlila protože jí vadilo, jak „fotoaparát vždy odděluje objekt od diváka.“ Velká část její pozdější tvorby se zabývala tímto vztahem – odděleností a propojením s přírodním světem. Na jejích fotografiích příroda otiskuje přímo na povrch fotografické emulze vzory a rytmy pohybu, růstu a tvarů, jako jsou padající kapky vody, rušné plástve medu a nádoba s vyvíjecími se vajíčky ropuchy.[6]

Poprvé experimentovala s fotografií bez fotoaparátu během pobytu v Japonsku. Její dílo Chladni Figures z roku 1985 vzniklo nasypáním karborundového prášku přímo na fotografickou emulzi a poté byl vystaven zvukovým vlnám o různých frekvencích (viz Chladniho obrazce). Tak vznikly přízračné černobílé obrazy přírodního řádu a chaosu.

V cyklu The Observer and the Observed (Pozorovatel a pozorovaný) z roku 1991 zkoumala vztah mezi objektem a divákem a uměním a vědou. Pomocí stroboskopu zachycovala zavěšené čočkovité kapky tryskající vody na pozadí rozmazaného obrazu vlastní tváře.[7]

Při vytváření cyklu River Taw (1997) pracovala v noci, kdy do řeky položila fotografický papír a nechala snímky exponovat okolním světlem měsíce nebo použila bateriovou svítilnu.[8] Jako objektiv použila řeku Taw poblíž svého domu v Devonu a zachytila fragmenty břečťanu, ledu a nečistot, které se odrážely ve vodě nebo jí procházely.[2][5]

Později začala pracovat v ateliéru, kde kombinuje analogové a digitální techniky a vytváří nové formy a perspektivy, které dosud nebylo možné zachytit. Její díla odráží práci prvních průkopníků fotografie, ale je také současná ve svém experimentování a uvědomování si konceptuálních i environmentálních otázek. Cyklus Under The Moon (Pod měsícem) vznikal kombinací snímků měsíce s vodními a větvičkovými vzory vystavenými zvukovým vibracím v temné komoře.

Cyklus Tide Pools (Přílivové tůně, 2017) vznikl s podporou katedry mořské biologie na Plymouthské univerzitě, kde působila jako hostující profesorka fotografie.[3] V souboru Ocean Flowers (Květy oceánu, 2019) se zaměřila na detaily jednotlivých řas a na to, co se děje s křehkou rovnováhou těchto mikrokosmů v mezipřílivových pásmech. V cyklu Many Lives and Many Seasons (Mnoho životů a mnoho ročních období, 2023) dokumentovala růst a vývoj čtyřiceti žaludů naklíčených ve skleněných lahvích v průběhu jednoho roku.[4]

Publikace

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Susan Derges na anglické Wikipedii.

  1. a b CV. Susan Derges [online]. [cit. 2025-03-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c Susan Derges [online]. [cit. 2025-03-14]. Dostupné online. 
  3. a b Photographers and research : the role of research in contemporary photographic practice | WorldCat.org. search.worldcat.org [online]. [cit. 2025-03-14]. Dostupné online. 
  4. a b c Susan Derges - Biography. Purdy Hicks Gallery [online]. [cit. 2025-03-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b c Susan Derges. www.artnet.com [online]. [cit. 2025-03-14]. Dostupné online. 
  6. KEMP, Martin. Derges's designs. Nature. 1997-11, roč. 390, čís. 6655, s. 27–27. Dostupné online [cit. 2025-03-14]. ISSN 1476-4687. doi:10.1038/36231. (anglicky) 
  7. EDE, Siân. Science and the contemporary visual arts. Public Understanding of Science. 2002-01-01, roč. 11, čís. 1, s. 65–78. Dostupné online [cit. 2025-03-14]. ISSN 0963-6625. doi:10.1088/0963-6625/11/1/304. (EN) 
  8. Cameraless photography · V&A. Victoria and Albert Museum [online]. [cit. 2025-03-14]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články

Externí odkazy

  • Fotografie Susan Dergesová na webu prix.pictet.com

Zdroj