Suchý Důl (Klášterec nad Ohří)

Suchý Důl
Lokalita
Charakter osada
Obec Klášterec nad Ohří
Okres Chomutov
Kraj Ústecký kraj
Historická země Čechy
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 50°22′24″ s. š., 13°13′9″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 9 (2021)[1]
Katastrální území Suchý Důl u Klášterce nad Ohří (2,54 km²)
Nadmořská výška 360 m n. m.
PSČ 431 51
Počet domů 5 (2021)[2]
Suchý Důl
Suchý Důl
Další údaje
Kód části obce 65676
Kód k. ú. 665673
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Suchý Důl (německy Dörnthal) je osada, část města Klášterec nad Ohří v okrese Chomutov. Nachází se asi 3,5 km na východ od Klášterce nad Ohří. Suchý Důl leží v katastrálním území Suchý Důl u Klášterce nad Ohří o rozloze 2,54 km².[3]

Název

V historických pramenech se jméno vesnice vyskytuje ve tvarech Durrental (1281), Suchy duol (1443, 1460), in Suchem dole (1488), Suchey duol (1593), Dürrenthal nebo Dörnthal (1787) a Dörnthal (1846).[4]

Historie

Kaple Navštívení Panny Marie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1281, kdy patřila pánům ze Šumburka.[5] Bývala součástí panství hradu Egerberk a spolu s ním ji roku 1460 od Půty z Illburka koupil Buš z Fictumu.[6] Jeho potomci panství drželi až do roku 1557, kdy je od nich koupil Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic.[7] Za něj byl roku 1572 sepsán urbář, podle kterého v Suchém Dole bydlelo sedm osadníků, kteří ročně na dávkách odváděli sedm kop grošů, jeden strych ovsa jednu a půl kopy vajec a dvanáct slepic. Kromě toho museli pracovat dva dny na panské chmelnici a vinohradu.[5]

Po třicetileté válce byla roku 1654 sepsána berní rula. Vzhledem k neúrodným polím byl pro obyvatele vesnice hlavním zdrojem obživy chov dobytka a práce v lese. Ve vsi v té době žilo šest chalupníků, jeden zahradník a jeden člověk bez majetku. Společně jim patřilo jedenáct potahů, devět krav a šest jalovic.[5]

V roce 1863 měla vesnice čtrnáct domů a 56 obyvatel, kteří opět chovali především dobytek. Děti chodily do školy v Rašovicích.

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 66 obyvatel (z toho 32 mužů) německé národnosti, kteří byli kromě dvou evangelíků římskými katolíky.[8] Podle sčítání lidu z roku 1930 počet obyvatel poklesl na 55 lidí německé národnosti a římskokatolického vyznání.[9]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2021[10][11][12]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Obyvatelé 71 78 66 64 58 66 55 33 17 11 13 7 9 1 9
Domy 14 14 14 14 13 12 12 12 — 3 4 4 4 4 5
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů Rašovic.

Obecní správa

Po zrušení poddanství se Suchý Důl stal roku 1850 samostatnou obcí,[5] ale od roku 1869 je uváděn jako osada Rašovic.[13] Spolu s nimi byl v roce 1961 připojen ke Klášterci nad Ohří.[5]

Pamětihodnosti

Odkazy

Reference

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
  3. ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-09-23. 
  4. ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1947. 728 s. S. 440–441. 
  5. ↑ a b c d e VACHATA, Zdeněk. Klášterec nad Ohří. Přehled dějin města a okolí. Klášterec nad Ohří: Městský úřad v Klášterci nad Ohří, 1997. 262 s. Kapitola Suchý Důl, s. 227–228. 
  6. ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: František Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. Kapitola Egerberk hrad, s. 74. Dále jen Sedláček (1923). 
  7. ↑ Sedláček (1923), s. 75.
  8. ↑ Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Čechy. 2. vyd. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 248. 
  9. ↑ Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Země česká. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 133. 
  10. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 378, 379. 
  11. ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 291. 
  12. ↑ Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP – Kadaň [PDF online]. Český statistický úřad [cit. 2023-11-18]. Dostupné online. 
  13. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2018-09-23]. S. 550. Dostupné online. 

Literatura

  • Obce chomutovského okresu. Příprava vydání Zdena Binterová. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Suchý Důl, s. 118–119. 
  • VACHATA, Zdeněk. Klášterec nad Ohří. Přehled dějin města a okolí. Klášterec nad Ohří: Městský úřad v Klášterci nad Ohří, 1997. 262 s. ISBN 80-254-0649-0. Kapitola Suchý Důl, s. 227–228. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj