Sturmpanzer IV Brummbär
| Brummbär | |
|---|---|
 | |
| Typ vozidla | samohybná houfnice |
| Země původu |
 Německo
|
| Historie | |
| Výrobce | Arsenal Vídeň (Serie I–III) Deutsche Eisenwerke (Serie IV) |
| Návrh | 1942–43 (Alkett) |
| Období výroby | 1943–45 |
| Vyrobeno kusů | 306 |
| Základní charakteristika | |
| Posádka | 5 osob |
| Délka | 5,93 m |
| Šířka | 2,88 m |
| Výška | 2,52 m |
| Hmotnost | 28,2 t |
| Pancéřování a výzbroj | |
| Pancéřování | 20 - 100 mm |
| Hlavní zbraň | houfnice StuH 43, později StuH 43/1L/12 ráže 150 mm |
| Sekundární zbraně | prvních 20 kusů ne, další 1 - 2 kulomety MG 34 ráže 7,92 mm |
| Pohon a pohyb | |
| Motor | Maybach HL 120 TRM |
| Síla motoru | 296 k (220 kW) |
| Odpružení | listová pružina |
| Max. rychlost | 40 km/h na silnici |
| Poměr výkon/hmotnost | 10,64 PS/tunu |
| Dojezd | 210 km |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Brummbär SdKfz 166 bylo německé útočné dělo užívané za druhé světové války. Vzniklo dle požadavku na samohybné dělo, které by bylo chráněno před nepřátelskou palbou a schopno operování přímo na bojišti. Počátky vývoje spadají do roku 1942 a zajímal se o ně i samotný Adolf Hitler. Na podvozku tanku Panzer IV byla instalována nástavba z pancéřových desek, přičemž síla pancíře činila 20 až 100 mm. V nástavbě byla zabudována houfnice StuH 43 ráže 150 mm, která měla krátkou 180centimetrovou hlaveň. Maximální dostřel činil 4300 metrů, zásoba vezené munice byla 38 nábojů. První stroje neměly žádnou zbraň proti pěchotě, osádka se mohla chránit pouze svými osobními zbraněmi, když střílela z průzorů. V létě roku 1943 byl stroj modernizován. Došlo k instalaci lehčí houfnice StuH 43/1 L/12, Brummbär byl osazen kulometem MG 34, byly provedeny další změny. Velká část obrněnců ještě měla představné boční pancéřování, tzv. Schürzen (zástěry). Do roku 1945 bylo vyrobeno celkem 306 kusů tohoto stroje.
Odkazy
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Sturmpanzer IV Brummbär na Wikimedia Commons
