Stonožkovci

Stonožkovci
	Stonožka škvorová
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	členovci (Arthropoda);
Podkmen	stonožkovci (Myriapoda);
Třídy
	stonožky (Chilopoda); mnohonožky (Diplopoda); drobnušky (Pauropoda); stonoženky (Symphyla);
Sesterská skupina
	Pancrustacea
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stonožkovci (Myriapoda) jsou jeden z podkmenů členovců. Mají dlouhé, převážně stejnoměrně článkované tělo, jsou kryti krunýřem. Vidí složenýma očima a dýchají vzdušnicemi. Dělí se na dvě hlavní skupiny, stonožky a mnohonožky.

Podskupiny

Stonožky (Chilopoda) mají zploštělé tělo, každý článek nese obvykle jeden pár končetin. Samečci mají vlečné nohy. První pár končetin se přeměnil na čelistní nožky (maxillipedy) s jedovou žlázou. Pohybují se rychle. Žijí ve vlhkém prostředí. Aktivní jsou převážně v noci. Jsou dravé, živí se hlísticemi,chvostoskoky, mšicemi, pavoukovci, žížalami, larvami a dospělci hmyzu a také jinými stonožkami. Př.: stonožka škvorová, strašník dalmatský, zemivka žlutavá.

Mnohonožky (Diplopoda) mají válcovité tělo, na bocích někdy s pachovými žlázami k odstrašení nepřítele. Pohybují se pomalým vlnivým způsobem. Na každém článku jsou obvykle dvě končetiny, protože v průběhu vývoje srostly dva články v jeden. V sebeobraně se mohou svinout v kuličku. Jsou významnými saprofágy. Živí se tlejícími rostlinami, řasami, některé i živými rostlinnými pletivy (jsou býložravé), některé jsou dravé, živí se např. bakteriemi a drobnými členovci. Př.: svinule vroubená, svinule lesní, chlupule podkorní, mnohonožka zemní, mnohonožka lesní.

Fylogeneze
Svinule vroubená svinutá v kuličku

Rekordní rozměry

Největší známý exemplář těchto živočichů, zachovaný jako série fosilních stop prvohorního rodu Arthropleura, patřil asi 2,63 metru dlouhému jedinci o hmotnosti kolem 50 kilogramů.^[1]^[2]