Strašník dalmatský
 Strašník dalmatský | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše |
živočichové (Animalia) |
| Kmen |
členovci (Arthropoda) |
| Podkmen |
stonožkovci (Myriapoda) |
| Třída |
stonožky (Chilopoda) |
| Řád |
strašníci (Scutigeromorpha) |
| Čeleď |
strašníkovití (Scutigeridae) |
| Rod |
strašník (Scutigera) |
| Binomické jméno | |
|
Scutigera coleoptrata Linné, 1758 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Strašník dalmatský (Scutigera coleoptrata) je dravý zástupce ze třídy stonožek (Chilopoda) a čeledi strašníkovití (Scutigeridae).
Popis
V dospělosti dosahuje délky těla 16 až 37 mm, při započítání nohou a tykadel může měřit okolo 6 cm a výjimečně i k 10 cm.[1][2][3] Má šedivé zbarvení se třemi tmavými podélnými pásy. Končetiny jsou dlouhé, lehce odlomitelné, přičemž jsou v zadní části těla delší než v přední.[3] Má regenerační schopnost – ztracené končetiny se při svlékání znovu nahradí. Končetin je celkem 15 párů, ale přední pár je přeměněn na kusadla.[3] Jedové žlázy jsou umístěné v předním páru nožek.
Areál rozšíření
Rozšířen je v jižní Evropě a v teplých, zejména vinohradnických oblastech střední Evropy. Lze ho nalézt i v Mexiku a některých částech USA, kam byl nejspíše zavlečen.[1] Žije i v Česku – nejdřív na jižní Moravě, dnes je rozšířen na celém území republiky.[4]
Stanoviště
Nachází se zejména pod kameny, ale také na zdech, ve sklepích nebo boudách. Vyhledává vinohrady. Je neobyčejně pohyblivý, aktivní v noci. Je to synantropní druh, velmi často se pohybuje v blízkosti lidí, v místech kde je dostatek úkrytů a stínu.[2]
Potrava
Je velice pohyblivý a hbitý. Živí se hmyzem (včetně jeho larev), slimáky a pavoukovci, při jejichž lovu používá jed a nožky, jimiž oběti (někdy i více najednou) zachycuje. K vyhledávání kořisti používá tykadla.[3]
Rozmnožování
Rozmnožuje se během teplých měsíců roku. Sameček vyhledává samičku pomocí feromonů, zvukových signálů a ohmatávání. Své spermie umístí do hedvábného vaku, samička jimi pak oplodní vajíčka. Ta následně naklade do půdy. Průměrně jich je 63, maximálně až 151. Mladí jedinci se líhnou po asi 2 týdnech a samička jim nějakou dobu poskytuje svou přítomností ochranu. Během svého vývoje se strašníci celkem pětkrát (dle jiných zdrojů desetkrát[1]) svlékají, rostou a zvyšují při tom počet svých nohou ze 4 párů na konečných 14 párů.[3] Přinejmenším samičky mohou žít až několik let.[1]
Vztah s lidmi
Pro některé lidi může být přítomnost strašníka v bytě nebo domě nepříjemná, neboť jde o poměrně velkého členovce. Větší množství těchto tvorů může rovněž ukazovat na početnou přítomnost jeho kořisti, tedy z pohledu člověka různých škůdců. V sebeobraně dokáže štípnout/kousnout a někdy je schopen proniknout kůží a vstříknout jed. Bolestivost kousnutí se dá přirovnat k pobodání včelou.[1][3] Přínosem strašníka je nicméně to, že se živí některými domácími škůdci, například šváby nebo rybenkami.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e JACOBS, Steve. House Centipedes. Department of Entomology (Penn State University) [online]. 2013 [cit. 2020-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Scutigera coleoptrata - strašník dalmatský | Scutigeridae | Natura Bohemica. www.naturabohemica.cz [online]. [cit. 2020-07-28]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g RICKS, Winston. Scutigera coleoptrata. Animal Diversity Web [online]. 2001 [cit. 2020-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ZÍDKOVÁ, Lucie. Hmyzí invaze. Pátek - LN. 2020-06-26, roč. 2020, čís. 26, s. 12–15.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Strašník dalmatský na Wikimedia Commons
- Galerie Strašník dalmatský na Wikimedia Commons
- Taxon Scutigera coleoptrata ve Wikidruzích
- BioLib.cz – Scutigera coleoptrata (strašník dalmatský) [online]. BioLib.cz. Dostupné online.
