Stefan Reichmuth

Stefan Reichmuth
Osobní informace
Datum narození 20. září 1994 (29 let)
Místo narození Schwyz ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
Stát Švýcarsko
Přezdívka „Stifi“
Sportovní informace
Klub RC Willisau Lions (klub)
Armee Spitzensportler-Förderprogramm (vrch. od 15)
Trenéři Thomas Bucheli (klub)
Ludwig Küng (vrch.)
Nicolae Ghiță (repr. od 16)
Kategorie střední váha
Zápasnický styl volný styl
Účast na LOH bez účasti
Údaje v infoboxu aktuální k roku 2019
Přehled medailí
Mistrovství světa v zápasu ve volném stylu
bronz MS 2019 Nur-Sultan střední váha

Stefan Reichmuth (* 20. září 1994 Schwyz) je švýcarský zápasníkvolnostylař.

Sportovní kariéra

Vyrůstal v obci Grosswangen v Lucernském kantonu. Zápasení se věnoval v nedalekém Willsau v klubu Lions od 10 let pod vedením Thomase Bucheliho. Od roku 2015 je součástí armádního programu na podporu vrcholových sportovců.[1] Ve švýcarské volnostylařské reprezentaci se pohyboval od roku 2014 ve váze do 74 kg. Na olympijskou sezonu 2016 najal švýcarský zápasnický svaz rumunského trenéra Nicolae Ghițu, pod jehož vedením se přesunul do vyšší váhové kategorie do 86 kg.[2] Na kvalifikačních turnajích pro start na olympijské hry v Riu ještě neuspěl, ale v roce 2019 třetím místem na mistrovství světa v Nur-Sultanu kvalifikoval na olympijské hry v Tokiu v roce 2020.[3]

Výsledky

Turnaj 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019
16 17 18 19 20 21 22 23 24 25
-55 -60 -66 -74 -86
Olympijské hry
Mistrovství světa úč. úč. 3.
Evropské hry úč. úč.
Mistrovství Evropy 5. úč. úč. úč.
MS do 24 let úč.
ME do 24 let 8. 5. 5.
MS juniorů úč. 8.
ME juniorů úč. 5.
ME dorostenců úč.

Odkazy

Reference

  1. Archivovaná kopie. www.swissolympic.ch [online]. [cit. 2019-05-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-05-30. 
  2. Archivovaná kopie. swisswrestling.ch [online]. [cit. 2019-10-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-10-18. 
  3. Archivovaná kopie. www.bluewin.ch [online]. [cit. 2019-10-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-10-18. 

Externí odkazy

Zdroj