Stefanův–Boltzmannův zákon publikovaný roku 1879 Ludwigem Boltzmannem a Jožefem Stefanem popisuje celkovou intenzitu záření absolutně černého tělesa. Tento zákon říká, že intenzita vyzařování roste se čtvrtou mocninou termodynamické teploty zářícího tělesa.

Pro „šedé těleso“ lze Stefanův–Boltzmannův zákon psát jako

kde
je emisivita povrchu tělesa.
Tabulka
Tabulka ukazuje příklady hodnot měrného výkonu (intenzity záření) pro některé teploty:
Teplota [°C]
|
Teplota [K]
|
Intenzita [W·m−2]
|
Poznámka
|
0 |
273,15 |
315,6 |
teplota tání ledu
|
100 |
373,15 |
1100 |
teplota varu vody
|
120,85 |
394 |
1366 |
solární konstanta ve vzdálenosti 1 AU od Slunce, tuto teplotu by měla černá deska kolmá ke Slunci, kdyby mohla vyzařovat jen osluněnou stranou
|
5507 |
5780 |
6,33×107
|
povrch Slunce
|
Odvození
Vyjdeme z Planckova vyzařovacího zákona:
-
,
v němž veličina
je intenzita záření absolutně černého tělesa na dané frekvenci
. Celkovou intenzitu záření
vyzařovanou napříč spektrem pak získáme integrací přes všechny možné úhlové frekvence záření:
-
.
Integrál v tomto výrazu zjednodušíme substitucí
, podle které
a
:
-
.
Hodnota určitého integrálu z tohoto výrazu je
, takže
-
.
Související články
Externí odkazy
Zdroj
Poslední aktualizace obsahu: 2024-03-01 23:33:55
Zdroj: Wikipedia (autoři článku Stefanův–Boltzmannův zákon)
Licence textu: CC-BY-SA-3.0 Unported
Tento článek byl automaticky přejat z Wikipedie. Na obrázcích nebyly provedeny žádné změny. Obrázky se zobrazují ve zmenšené velikosti (jako miniatury). Kliknutím na obrázek získáte další informace o autorovi a licenci. Byly změněny prvky designu, odstraněny některé odkazy specifické pro Wikipedii (např. odkazy na Editaci a nebo na neexistující hesla) a provedena optimalizace pro rychlé načítání.