Stanislav Novák (houslista)

Stanislav Novák
Základní informace
Narození 13. listopadu 1890
Rychnov nad Kněžnou
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 20. června 1945 (ve věku 54 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbení Hřbitov Smiřice[1]
Povolání hudebník a houslista
Nástroje housle
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stanislav Novák, křtěný Stanislav Karel (13. listopadu 1890 Rychnov nad Kněžnou[2] - 20. června 1945 Praha), byl český hudebník a houslista.

Život

Narodil se v Rychnově nad Kněžnou do velké rodiny klempíře a hudebníka Ferdinanda Nováka a jeho ženy Marie roz. Sýkorové.[2] V rodině, která byla hudebně založená, měl Stanislav dvě starší sestry z otcova prvního manželství, Josefu a Dorotu a pět vlastních sourozenců. Starší byl bratr Karel (*1889), který zemřel krátce po narození, pak dvě mladší sestry, Marii (*1892), která byla učitelkou hudby a Karolínu (*1894), jež učila hře na klavír a dále bratry Adolfa (*1896) a Karla (*1902), který byl prof. hudby a členem Česká filharmonie.

Svá studia, započal v Hradci Králové, kde absolvoval základní vzdělání, následně odešel do Prahy, kde navštěvoval konservatoř, kde studoval hru na housle a v roce 1906 se stal žákem prof. Jana Mařáka a později se ještě zdokonaloval u Karla Hoffmanna.

V roce 1913 se stal členem České filharmonie a po čtyřleté praxi zaujal místo prvního koncertního mistra. Jako sólista vystupoval s Českou filharmonií, nezřídka rovněž účinkoval v rozhlase, věnoval se rovněž hře komorní, čtyři roky účinkoval jako „primárius“ Novák-Frankově kvartetu[3] a roku 1923 zaujal místo druhého houslisty v Českém kvartetu.

Stanislav Novák se přátelil za skladatelem Bohuslavem Martinů, seznámil a sblížil se s ním ve druhém ročníku na konzervatoři. Několikrát jej navštívil i ve Francii, ale vše zpřetrhala vypuknuvší 2. světová válka, Martinů odjel do USA a už se nesetkali. Za okupace byl Novák donucen k rozvodu se svojí židovskou manželkou a ta posléze i s jejich dvěma dcerami zahynula v Osvětimi. Houslový virtuos Stanislav Novák zemřel v Praze v polovině června roku 1945, krátce poté, co se dozvěděl o jejich osudu, a následně byl pohřben na hřbitově[1] ve Smiřicích.

  • Když Stanislav Novák v roce 1945 krátce po ukončení války zemřel, Martinů v New Yorku napsal obsáhlou vzpomínku na svého přítele kterou nadepsal prostě – "Stáňa". Takto své vyznání uvedl:
„Čas nelze vrátit zpět. Ve víru tragických událostí druhé světové války dosud nemůžeme pochopit ani co jsme získali, ani co jsme ztratili. Ale vzpomínky se vrací a s nimi i život, který je už za námi. A je to dlouhá, dlouhá cesta, co se setkali dva mladí hoši „konzervatoristé“, jejichž osudem bylo prožít tuto cestu ruku v ruce, společně. Je to tak daleko a přece skutečné, a ta dlouhá léta přátelství jsou stále zde, všudypřítomná, když po léta vzdálenost nás oddělovala…“.

V roce 1990 byla vytvořena bronzová pamětní deska houslisty Stanislava Nováka a skladatele Bohuslava Martinů, jejímž autorem byl sochař Milan Knobloch a následně byla ve Smiřicích i odhalena.[4]

Odkazy

Literatura

  • 1984 České kvarteto, Supraphon, n.p., Praha

Reference

  1. ↑ a b Hřbitov Smiřice
  2. ↑ a b SOA Zámrsk, Matrika narozených 1876-1893 v Rychnově nad Kněžnou, sign.142-3989, ukn8410, str.357. Dostupné online
  3. ↑ Český hudební slovník osob a institucí, Novák-Frankovo kvarteto. www.ceskyhudebnislovnik.cz [online]. [cit. 2022-05-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-05-01. 
  4. ↑ Smiřice oficiální web, pamětní deska houslisty Stanislava Nováka a skladatele Bohuslava Martinů ve Smiřicích (autor M. Knobloch 1990, bronz)

Externí odkazy

Zdroj