Stagonolepis

Jak číst taxoboxStagonolepis
Stratigrafický výskyt: Svrchní trias
alternativní popis obrázku chybí
Rekonstrukce vzhledu stagonolepise
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Třída plazi (Sauropsida)
Infratřída Archosauromorpha
Řád Aetosauria
Čeleď Stagonolepidae
Rod Stagonolepis
Agassiz, 1844
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stagonolepis byl poměrně rozšířený rod étosaurního plaza, žijícího v období svrchního triasu na území Jižní Ameriky, Skotska a Polska (lokalita Krasiejów).[1]

Popis

Stagonolepis dosahoval asi třímetrové délky a byl pomalu se pohybujícím býložravým čtvernožcem, jehož tělo bylo chráněno sérií zkostnatělých štítků. Ty jej chránily před útoky dravých tekodontů, žijících ve stejné době (například rod Polonosuchus). V poměru ke své velikosti měl stagonolepis velmi malou hlavu, dosahující délky jen asi 25 cm (méně než 10% celkové délky těla). V přední části čelistí neměl tento plaz žádné zuby, místo toho mu tlama vybíhala v nahoru ohnutý rypec. Ten mu zřejmě pomáhal vyrývat rostliny i s kořeny, podobně jako to dělají dnešní vepři. Kolíkovité zuby v zadní části čelistí byly vhodným nástrojem k rozmělnění tuhé vegetace, jako byly přesličky, kapradiny a cykasy.

Paleobiologie

Nový výzkum anatomie předních končetin ukazuje, že tento archosauromorf zřejmě dokázal svými silnými pažemi s výraznými drápy aktivně rozhrabávat povrch a dostával se tak k rostlinné potravě pod zemí.[2]

Systematika

V současnosti jsou popsány tři platné druhy rodu Stagonolepis: S. robertsoni (1844), S. wellesi (1989) a S. olenkae (2010).

Odkazy

Reference

  1. ↑ Hilde G. B. DESMET, Mateusz ANTCZAK & Adam BODZIOCH (2022). Pelvic girdle morphology in Stagonolepis, with remarks on aetosaur systematics Archivováno 30. 9. 2022 na Wayback Machine. (PDF). Annales Societatis Geologorum Poloniae. 92: XXXX. doi: https://doi.org/10.14241/asgp.2022.10
  2. ↑ Dawid Dróżdż (2018). Osteology of a forelimb of an aetosaur Stagonolepis olenkae (Archosauria: Pseudosuchia: Aetosauria) from the Krasiejów locality in Poland and its probable adaptations for a scratch-digging behavior. PeerJ 6:e5595. doi: https://doi.org/10.7717/peerj.5595

Literatura

  • S. G. Lucas, J. A. Spielmann, A. P. Hunt (2007). Biochronological significance of Late Triassic tetrapods from Krasiejów, Poland. W: S. G. Lucas, J. A. Spielmann (red.): The Global Triassic. New Mexico Museum of Natural History and Science Bulletin 41, ss. 248–258.
  • J. Dzik (2001). A new Paleorhinus fauna in the early Late Triassic of Poland. Journal of Vertebrate Paleontology. 21 (3), ss. 625–627.
  • J. Dzik, T. Sulej (2007). A review of the early Late Triassic Krasiejów biota from Silesia, Poland. Palaeontologia Polonica. 64, ss. 3–27.
  • Sulej, T. (2010). "The skull of an early Late Triassic aetosaur and the evolution of the stagonolepidid archosaurian reptiles". Zoological Journal of the Linnean Society 158 (4): 860–881. doi:10.1111/j.1096-3642.2009.00566.x.
  • William G. Parker (2018). Anatomical notes and discussion of the first described aetosaur Stagonolepis robertsoni (Archosauria: Suchia) from the Upper Triassic of Europe, and the use of plesiomorphies in aetosaur biochronology. PeerJ 6:e5455. doi: https://doi.org/10.7717/peerj.5455
  • Emily Keeble & Michael J. Benton (2020). Three-dimensional tomographic study of dermal armour from the tail of the Triassic aetosaur Stagonolepis robertsoni. Scottish Journal of Geology: sjg2019-026. doi: https://doi.org/10.1144/sjg2019-026

Externí odkazy

Zdroj