Metoposaurus

Jak číst taxoboxMetoposaurus
Stratigrafický výskyt: Svrchní trias, před 227 až 216 mil. let
alternativní popis obrázku chybí
Rekonstrukce vzhledu metoposaura
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Třída obojživelníci (Amphibia)
Řád Temnospondyli
Čeleď Metoposauridae
Rod Metoposaurus
Lydekker, 1890
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Metoposaurus je dávno vyhynulým rodem temnospondylního obojživelníka, žijícího v období svrchního triasu na území Severní Ameriky a Evropy (například polský Krasiejów).[1]

Popis

Jednalo se především o vodní obratlovce, charakterizované sploštělým tělem, drobnými a slabými končetinami a ostrými jehlicovitými zuby ve sploštělých okrouhlých čelistech. Šlo o dravce, lapajícího do svých širokých ozubených čelistí drobné vodní obratlovce, zejména pak ryby.[2] Jejich růst a metabolismus byl pravděpodobně přímo ovlivňován dlouhodobými klimatickými podmínkami, podobně jako u ostatních metoposauridů.[3]

Metoposauři dosahovali délky kolem 3 metrů a hmotnosti až kolem 450 kg. Patřili k posledním obřím obojživelníkům a žili zřejmě ve skupinách. Některé nálezy jsou přímo masového charakteru, proto panuje domněnka, že se v období vysychání vodních zdrojů sdružovali do velkých skupin a uhynuli pak společně. Významnou lokalitou s množstvím pozůstatků M. diagnosticus krasiejowensis je slezský Krasiejów. Množství nálezů těchto obojživelníků známe také z Indie.[4]

Variabilita v morfologii fosilních pažních kostí u polských nálezů ukazuje, že existovaly zřejmě dvě oddělené populace druhu M. diagnosticus.[5]

V roce 2020 byl publikován důkaz o přítomnosti pěti prstů (pentadaktilie) u polského druhu metoposaura (M. krasiejowensis), zatímco drtivá většina temnospondylních obojživelníků měla pouze čtyři prsty na každé končetině.[6]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Bryan M. Gee & William G. Parker (2018). Morphological and histological description of small metoposaurids from Petrified Forest National Park, AZ, USA and the taxonomy of Apachesaurus. Historical Biology. doi: https://doi.org/10.1080/08912963.2018.1480616
  2. ↑ Sudipta Kalita, Elżbieta M. Teschner, P. Martin Sander & Dorota Konietzko-Meier (2022). To be or not to be heavier: The role of dermal bones in the buoyancy of the Late Triassic temnospondyl amphibian Metoposaurus krasiejowensis. Journal of Anatomy (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1111/joa.13755
  3. ↑ Elżbieta M. Teschner, Sanjukta Chakravorti, Dhurjati P. Sengupta & Dorota Konietzko-Meier (2020). Climatic influence on the growth pattern of Panthasaurus maleriensis from the Late Triassic of India deduced from paleohistology. PeerJ, 8: e9868. doi: https://doi.org/10.7717/peerj.9868
  4. ↑ Nibedita Rakshit & Sanghamitra Ray (2020). Mortality dynamics and fossilisation pathways of a new metoposaurid-dominated multitaxic bonebed from India: a window into the Late Triassic vertebrate palaeoecosystem. Historical Biology. doi: https://doi.org/10.1080/08912963.2020.1777550
  5. ↑ Elżbieta M. Teschner, P. Martin Sander & Dorota Konietzko-Meier (2018). Variability of growth pattern observed in Metoposaurus krasiejowensis humeri and its biological meaning. Journal of Iberian Geology 44(1): 99-111. doi: https://doi.org/10.1007/s41513-017-0038-y
  6. ↑ Dorota Konietzko‐Meier, Elżbieta M. Teschner, Adam Bodzioch & P. Martin Sander (2020). Pentadactyl manus of the Metoposaurus krasiejowensis from the Late Triassic of Poland, the first record of pentadactyly among Temnospondyli. Journal of Anatomy. doi: https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/joa.13276

Literatura

Externí odkazy

Zdroj