Soudní okres Tanvald

Soudní okres Tanvald
Území
Sídlo okresu Tanvald
Kraj Boleslavský
Zeměpisné souřadnice 50°44′15″ s. š., 15°18′21″ v. d.
Vznik 1849
Zánik 1949
Základní informace
Počet obyvatel 29 229 (1900)
Počet obcí 8
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým správním jednotkám.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Soudní okres Tanvald (německy Gerichtsbezirk Tannwald) je historický okres podřízený správě okresního soudu v Tanvaldu v zemích Koruny české. Zahrnoval oblasti západní části severních Čech. Centrem a sídlem soudního okresu bylo město Tanvald.

Historie

Původní patrimoniální jurisdikce byla v Rakouském císařství zrušena po revoluci v letech 1848/49 a byla nahrazena okresními, krajskými a zemskými soudy, k jejichž vytvoření došlo 6. července 1849 podle osnovy ministra spravedlnosti a po schválení císaře Františka Josefa I.[1] Soudní okres Tanvald (zpočátku také „Morchenstern“) nejprve náležel do Boleslavského kraje a v roce 1854 zahrnoval osm katastrálních obcí Albrechtice (Albrechtsdorf), Jiřetín (Georgenthal), Smržovka (Morchenstern), Polubný (Polaun), Příchovice (Přichovic), Rejdice (Neidlic), Šumburk (Schumburg) a Tanvald (Tannwald).[2] Tanvaldský soudní okres v rámci rozdělení politické správy od soudní v roce 1868[3] spolu se soudním okresem Jablonec nad Nisou utvořil okres Jablonec nad Nisou.[4]

V roce 1869 žilo v soudním okrese Tanvald 21 100 osob,[5] v roce 1900 to bylo 29 229 osob.[6]

V soudním okrese Tanvald žilo v roce 1910 31 682 osob, z toho 28 144 Němců (88,8 %) a 3 175 českojazyčného obyvatelstva (10,0 %).[7] V soudním obvodu kromě toho žilo 363 dalších občanů nebo jiných státních přílušníků.[8]

Vzhledem k hraničním ujednáním vyplývajících ze závěrů Saintgermainské smlouvy z 10. září 1919 připadl soudní okres Tanvald jako celek k nově vzniklému Československu, přičemž rozdělení soudů zůstalo v podstatě totžné až do roku 1938. Po Mnichovské dohodě byl okrsek připojen k zemskému okresu Jablonec nad Nisou. Po druhé světové válce spadalo území do okresu Jablonec nad Nisou.

V rámci správní reformy z roku 2003 přešly úřední správní pravomoci na obce a Liberecký kraj, do nějž okolí Tanvaldu náleží od počátku 21. století.

Soudní obvod

Na konci roku 1914 zahrnoval soudní obvod osm obcí Albrechtice (Albrechtsdorf), Antonínov (Antoniwald), Desná (Dessendorf), Smržovka (Morchenstern), Polubný (Polaun), Šumburk nad Desnou (Schumburg an der Desse), Příchovice (Stephansruh) a Tanvald (Tannwald).

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gerichtsbezirk Tannwald na německé Wikipedii.

  1. ↑ Landes-Gesetz- und Regierungs-Blatt für das Kronland Böhmen (Dritte Abtheilung des Ergänzungs-Bandes) 1849, Nr. 110: „Organisirung der Gerichte in dem Kronlande Böhmen.“
  2. ↑ Landes-Regierungs-Blatt für das Königreich Böhmen 1854, I. Abtheilung, XLVII. Stück, Nr. 277: „Verordnung der Ministerien des Inneren, der Justiz und der Finanzen vom 9. Oktober 1854, betreffen die politische und gerichtliche Organisirung des Königreichs Böhmen“
  3. ↑ Reichs-Gesetz-Blatt für das Kaiserthum Oesterreich. Jahrgang 1868, XVII. Stück, Nr. 44. „Gesetz vom 19. Mai 1868 über die Einrichtung der politischen Verwaltungsbehörden in den Königreichen ...“
  4. ↑ Reichs-Gesetz-Blatt für das Kaiserthum Oesterreich. Jahrgang 1868, XLI. Stück, Nr. 101: Verordnung vom 10. Juli 1868, die Durchführung des Gesetzes vom 19. Mai 1868 (Reichs-Gesetz-Blatt Nr. 44) in Böhmen, Dalmatien, Oesterreich unter und ob der Enns, Steiermark, Kärnthen, Bukowina, Mähren, Schlesien, Tirol und Vorarlberg, Istrien, Görz und Gradiska betreffend.
  5. ↑ Böhmische k. k. Statthalterei (Hrsg.): Orts-Repertorium des Königreiches Böhmen. Mit Benützung der von der k .k. statistischen Central-Commission zusammengestellten Ergebnisse der Volkszählung vom 31. Dezember 1869 herausgegeben. Prag 1872, S. 7
  6. ↑ C.k. místodržitelství (Hrsg.): Seznam míst v Království českém. K rozkazu c. k. místodržitelství na základě úřadních udání sestaven. Prag 1907, S. 133
  7. ↑ In der Volkszählung wurden Personen mit böhmischer, mährischer und slowakischer Umgangssprache zusammengefasst
  8. ↑ k. k. Statistische Zentralkommission (Hrsg.): Spezialortsrepertorium von Böhmen. Bearbeitet auf Grund der Ergebnisse der Volkszählung vom 31. Dezember 1910. Wien 1915, S. 104

Literatura

  • k. k. Statistische Zentralkommission (Hrsg.): Spezialortsrepertorium von Böhmen. Bearbeitet auf Grund der Ergebnisse der Volkszählung vom 31. Dezember 1910. Wien 1915 (Spezialortsrepertorien der österreichischen Länder)

Zdroj