Sokolský dům (Novi Sad)

Sokolský dům
Základní informace
Sloh moderní architektura
Poloha
Adresa Novi Sad, SrbskoSrbsko Srbsko
Souřadnice 45°15′18,94″ s. š., 19°50′56,13″ v. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sokolský dům (srbsky v cyrilici Соколски дом, v latince Sokolski dom) se nachází v metropoli Autonomní oblasti Vojvodina, v Novém Sadu. Budova, která se nachází na adrese Ignjata Pavlasa 4, je od roku 2002[1]památkově chráněná.

Historie

Po dlouhou dobu neměl Sokol na v Novém Sadě v tehdejším Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (později Jugoslávii) důstojnou budovu. V roce 1930 se Dunajská bánovina rozhodla uvolnit půl milionu tehdejších dinárů na stavbu reprezentativní budovy. Jen o něco později uvolnil magistrát města Novi Sad další milion dinárů pro budovu podobného určení (kulturní centrum). V roce 1932 byla vyhlášena soutěž na budovu, kterou vyhrál Đorđe Tabaković. Značnou část svých prací provedl zadarmo nebo se slevou, ve snaze zdůraznit společenský význam stavby a pomoci tak její realizaci v těžké situaci během hospodářské krize. Potřebný pozemek vyjednal jugoslávský Sokol s městem Novi Sad tak, že směnil své dřívější parcely za jednu rozsáhlejší u Dunajského parku, kde měl dům stát.

Stavební práce probíhaly v letech 1934 až 1936 na okraji historického centra města, v blízkosti Dunajského parku a třídy Mihajla Pupina, hlavního bulváru ve městě. Monumentální funkcionalistická osově souměrná stavba vznikla podle projektu architekta Đorđe Tabakoviće a inženýra Dušana Tosiće[1]. Financovat stavbu pomáhala nejen tehdejší státní správa i samospráva, ale i řada občanů prostřednictvím darů.[2]

Kvůli výstavbě Sokolského domu bylo rozhodnuto o zastavení realizace projektu modernistické budovy Novosadského divadla, kterou navrhl tehdejší architekt Nikola Dobrović.

Nápadná je především kvůli kontrastu cihlových obkladů ve vrchní části fasády a kamennému obložení v prostoru vstupu a oken. V levém křídle se nacházely dva sály pro tělocvičné organizace, které byly vybaveny moderním náčiním dovezeným z tehdejšího Československa. V pravém křídle se nacházel hlavní sál; v centrálním potom restaurace. Budova původně sloužila pro vojvodinskou organizaci hnutí Sokol. Místní sály byly ale pronajímány různým dalším kulturním organizacím, které zde pořádaly své sjezdy, např. feministická hnutí v roce 1938.[3]

V roce 1941 po obsazení města maďarským vojskem a připojení Nového Sadu k Maďarsku sloužil dům organizaci Levente.[4] Maďaři zlikvidovali původní sochu krále Alexandra I. Karađorđeviće od sochaře Rade Stankoviće, která byla umístěna v hlavní vstupní hale.[1]

Po nástupu komunismu v Jugoslávii v roce 1945 byl upraven na Dům kultury. V současné době v budově sídlí Divadlo mládeže (srbsky Pozorište mladih). Do průčelí budovy se rovněž vrátil původní nápis Králi sjednotiteli (srbsky Kralju ujedinitelju/Краљу ујединитељу), který odkazuje na tehdy vládnoucího panovníka. Obdobným způsobem provedený (v historizující cyrilici) nápis Соколски дом) musel být nakonec po sporu o podobu kulturní památky odstraněn.[5]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Maison Sokol de Novi Sad na francouzské Wikipedii.

  1. ↑ a b c Článek na portálu nsuzivo.rs (srbsky)
  2. ↑ Článek na portálu mojnovisad.com (srbsky)
  3. ↑ ČOBANSKI, Mila; GOLUBOVIĆ, Zvonimir; KUMANOV, Živan. Novi Sad u ratu i revoluciji. Novi Sad: INSTITUT ZA IZUČAVANJE ISTORIJE VOJVODINE, 1976. 756 s. S. 174. (srbochorvatština) 
  4. ↑ ČOBANSKI, Mila; GOLUBOVIĆ, Zvonimir; KUMANOV, Živan. Novi Sad u ratu i revoluciji. Novi Sad: INSTITUT ZA IZUČAVANJE ISTORIJE VOJVODINE, 1976. 756 s. S. 527. (srbochorvatština) 
  5. ↑ Článek na portálu 021.rs (srbsky)

Literatura

  • Dimitrije Nikolić, Olivera Dulić: Uloga i značaj Sokolskog doma u razvoju Novog Sada (The Role and Importance of Sokolski dom in Development of Novi Sad)

Zdroj