Sergej Tumanskij

Sergej Konstantinovič Tumanskij
Narození 8.jul. / 21. května 1901greg.
Minsk
Úmrtí 9. září 1973 (ve věku 72 let)
Moskva
Místo pohřbení Novoděvičí hřbitov
Alma mater Riga Civil Aviation Engineers Institute (do 1922)
Žukovského vojenská letecká inženýrská akademie (1927–1931)
Chlapecké gymnázium v Minsku
Povolání letecký konstruktér, vědec a vysokoškolský učitel
Zaměstnavatelé Baranov Central Institute of Aviation Motor Development (1931–1938)
Moskevský letecký institut (od 1934)
Motor Sič (1938–1941)
Gromov Flight Research Institute (1941–1943)
Aviamotor Scientific and Technical Complex «Soyuz» (1943–1973)
Ocenění Stalinova cena (1946)
Hrdina socialistické práce (1957)
Leninova cena (1957)
Leninův řád
Řád Říjnové revoluce
… více na Wikidatech
Funkce chief executive officer (Aviamotor Scientific and Technical Complex «Soyuz»; 1955–1973)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Sergej Konstantinovič Tumanskij (rusky Серге́й Константинович Туманский, 21. květen 1901 – 9. září 1973) byl sovětský konstruktér leteckých motorů a šéf konstrukční kanceláře Tumanskij (OKB-300).

Narodil se 8. květnajul./ 21. května 1901greg. v Minsku (nyní Bělorusko). Během ruské občanské války pracoval na motorech vojenských letounů v oddile „Grom“, který byl vybaven stroji Ilja Muromec a občas létal jako člen posádky. V roce 1922 absolvoval Petrohradskou vojensko-technickou školu automechaniky, chvíli pracoval u letectva a poté studoval Žukovského akademii. Poté byl mezi lety 1931 až 1938 zaměstnán v Ústředním ústavu pro letecké motory a v roce 1938 byl jmenován hlavním konstruktérem v továrně leteckých motorů č. 29 v Záporoží. Zde pracoval na dvouhvězdicových motorech M-87 a M-88 založených na motoru M-85 - licencované verzi motoru Gnome-Rhône 14K - které byly používány v bombardérech DB-3 a Il-4. V roce 1943 se Tumanskij stal zástupce v OKB Alexandra Mikulina. V roce 1955 byl jmenován šéfkonstruktérem a následující rok generálním konstruktérem leteckých motorů. Tuto funkci zastával až do roku 1973. Zemřel 9. září 1973 při nehodě a byl pohřben v Moskvě na Novoděvičím hřbitově.

Tumanskij měl významný vliv na vývoj proudových motorů nadzvukových letadel. Prováděl základní výzkum týkající se výroby proudových motorů s dvoustupňovým kompresorem a nabídl doporučení k odstranění nebezpečného vibračního namáhání lopatek kompresoru a turbín. Podílel se např. na vývoji motoru R-11F-300 pro MiG-21 a R-15 pro MiG-25 dosahující rychlosti 3 M.

Po obdržení Státní ceny v roce 1946 byl v roce 1957 vyznamenán Řádem hrdiny socialistické práce a Leninovou cenou, zejména za vývoj motoru R-11. Od 26. června 1964 byl Tumanskij členem Akademie věd Sovětského svazu a také čtyřnásobným držitelem Řádu Leninova a Řádu říjnové revoluce, Řádu červeného praporu a různých dalších ocenění.

Externí odkazy

Zdroj