Selenomethionin
Selenomethionin | |
---|---|
![]() Strukturní vzorec
| |
![]() Model molekuly
| |
Obecné | |
Systematický název | kyselina 2-amino-4-(methylselanyl)butanová |
Sumární vzorec | C5H11NO2Se |
Vzhled | bílé krystaly[1] |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 1464-42-2 |
PubChem | 15103 |
ChEBI | 27585 |
SMILES | C[Se]CCC(C(=O)O)N |
InChI | InChI=1S/C5H11NO2Se/c1-9-3-2-4(6)5(7)8/h4H,2-3,6H2,1H3,(H,7,8) |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 196,09 g/mol |
Teplota rozkladu | 265 °C (538 K)[1] |
Tlak páry | 10-5 Pa[1] |
Bezpečnost | |
[1] | |
H-věty | H301 H331 H373 H400 H410[1] |
P-věty | P260 P261 P264 P270 P271 P273 P301+316 P304+340 P319 P321 P330 P391 P403+233 P405 P501[1] |
Některá data mohou pocházet z datové položky.
|
Selenomethionin je přírodní aminokyselina, selenový analog methioninu. Jeho L-enantiomer je nejrozšířenější sloučeninou selenu v para ořeších, zrnech obilnin, sojových bobech, a luštěninách, zatímco Se-methylselenocystein či jeho γ-glutamylovaný derivát, je převažující formou selenu u kozinců, česneku, a brukví.[2]
Selenomethionin bývá náhodně zařazován do biomolekul namísto methioninu. Snadno se oxiduje.[3]
Selenomethionin má antioxidační účinky, je schopen zachycovat reaktivní formy kyslíku. Selen a methionin se také účastní tvorby a obnovování glutathionu, sloužícího u lidí a řady dalších organismů jako endogenní antioxidant.
Vliv nahrazení síry selenem
Selen i síra patří mezi chalkogeny, mají tak mnoho společných chemických vlastností a záměna methioninu za selenomethionin by na strukturu a funkci bílkovin měla mít jen omezený vliv; zapojení selenomethioninu do tkáňových bílkovin a keratinu u dobytka, ptáků, a ryb ale vyvolává toxické účinky,[4][5][6] konkrétně jde o vyhublost, ztrátu srsti, deformace kopyt, a poškození kloubů.
Zapojení selenomethioninu do bílkovin namísto methioninu usnadňuje určení struktury pomocí rentgenové krystalografie,[7] kdy řeší fázový problém.[8]
Příjem v potravě
Selenomethionin je dostupný jako doplněk stravy. Organické formy selenu se v lidském těle absorbují snadněji než anorganické seleničitany.[9]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Selenomethionine na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/15103
- ↑ P. D. Whanger. Selenocompounds in plants and animals and their biological significance. Journal of the American College of Nutrition. 2002, s. 223–232. doi:10.1080/07315724.2002.10719214. PMID 12074249.
- ↑ E. Block, M. Birringer, W. Jiang, T. Nakahodo, H. J. Thompson, P. J. Toscano, H. Uzar, X. Zhang, Z. Zhu. Allium chemistry: synthesis, natural occurrence, biological activity, and chemistry of Se-alk(en)ylselenocysteines and their γ-glutamyl derivatives and oxidation products. Journal of Agricultural and Food Chemistry. 2001, s. 458–470. doi:10.1021/jf001097b. PMID 11305255.
- ↑ D. O'Toole; M. F. Raisbeck. Pathology of experimentally induced chronic selenosis (alkali disease) in yearling cattle. Journal of Veterinary Diagnostic Investigation. 1995, s. 364–373. ISSN 1040-6387. doi:10.1177/104063879500700312. PMID 7578453.
- ↑ Julian E. Spallholz; David J. Hoffman. Selenium toxicity: cause and effects in aquatic birds. Aquatic Toxicology. 2002, s. 27–37. Dostupné online. ISSN 0166-445X. doi:10.1016/S0166-445X(01)00268-5. PMID 11879936.
- ↑ A. Dennis Lemly. A Teratogenic Deformity Index for Evaluating Impacts of Selenium on Fish Populations. Ecotoxicology and Environmental Safety. 1997, s. 259–266. Dostupné online. ISSN 0147-6513. doi:10.1006/eesa.1997.1554. PMID 9378093.
- ↑ W. A. Hendrickson. Maturation of MAD phasing for the determination of macromolecular structures. Journal of Synchrotron Radiation. 1999, s. 845–851. doi:10.1107/S0909049599007591.
- ↑ A. M. Larsson. Protein Crystallization. [s.l.]: [s.n.], 2009. Kapitola Preparation and crystallization of selenomethionine protein, s. 135–154.
- ↑ Product Review: Supplements for Cancer Prevention (Green Tea, Lycopene, and Selenium) [online]. ConsumerLab.com [cit. 2008-04-20]. Dostupné online.
Související články
- Selenocystein, selenová aminokyselina, jejíž zapojování do bílkovin je řízeno genetickým kódem
- Selenoprotein