Savoia-Marchetti SM.89

Savoia-Marchetti SM.89
	Savoia-Marchetti SM.89
Určení	bitevní letoun
Výrobce	Savoia-Marchetti
Šéfkonstruktér	Alessandro Marchetti
První let	31. července 1942
Uživatel	Regia Aeronautica
Vyrobeno kusů	1 (prototyp)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Savoia-Marchetti SM.89 byl italský těžký bitevní letoun vyvíjený za druhé světové války společností Savoia-Marchetti. Postaven byl pouze jeden prototyp.^[1]

Vývoj

Zkušenosti s nasazením Regia Aeronautica na východní frontě a ve Středomoří vedly k požadavku na vývoj pancéřovaného bitevního letounu nasaditelného proti pozemním cílům a nepřátelské lodní dopravě. Bylo vyvinuto několik typů, žádný se ale nedostal do služby. Vznikla pokusná zástavba 102mm kanónů do přídě těžkého bombardéru Piaggio P.108, nebo dvoumotorový bitevní typ CANSA FC.20bis. Další bitevní letoun vyvíjela společnost Savoia-Marchetti na základě svého třímotorového středního bombardéru Savoia-Marchetti SM.84. Z něj bylo převzato křídlo a zadní část trupu za odtokovou hranou křídla (ale bez podtrupového výstupku pro střeliště). Nová byla přední část trupu se zkosenou přídí, ve které byla soustředěna úderná výzbroj 37mm kanónů a 12,7mm kulometů. Výsledný letoun tedy byl dvoumotorový. Sériové letouny měly dostat výkonnější motory Piaggio P-XV RC-35. Postaven byl jediný prototyp SM.89 (MM.533), který zalétal Guglielmo Algarotti 31. července 1942 na letišti Vergiate. Prototyp byl testován až do italské kapitulace v roce 1943. SM.89 zůstal pouze v prototypu.^[1]

Konstrukce

Jednalo se o samonosný dolnoplošník smíšené konstrukce s dvojitými svislými ocasními plochami. Měl celodřevěné křídlo s překližkovým potahem a trup s kostrou ze svařených ocelových trubek, která měla potah z překližky a plátna. Poháněly jej dva dvouhvězdicové motory Piaggio P-XII RC-35 o výkonu 1350 k (992 kW), které roztáčely třílisté vrtule. Posádka byla tříčlenná. Zatahovací podvozek byl záďového typu. Hlavní výzbroj byla soustředěna v přídi. Tvořily ji dva 37mm kanóny a tři 12,7mm kulomety Breda-SAFAT. Pro obranu sloužily ještě dva pohyblivé 12,7mm kulomety. Posádka byla tříčlenná.^[1]