San Pietro in Vincoli (Řím)

San Pietro in Vincoli
Průčelí kostela
Průčelí kostela
Místo
Stát ItálieItálie Itálie
Souřadnice
Základní informace
Církev katolicismus
Zasvěcení svatý Petr v okovech a svatý Petr
Datum posvěcení 439
Architektonický popis
Stavební sloh renesanční architektura
Typ stavby kostel
Výstavba 5. století
Specifikace
Délka 70 m
Šířka 40 m
Výška 16 m
Další informace
Adresa piazza San Pietro in Vincoli - Roma, Řím, ItálieItálie Itálie
Oficiální web Oficiální web
multimediální obsah na Commons
galerie na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

San Pietro in Vincoli čili bazilika svatého Petra v okovech je římský titulární kostel na pahorku Esquilin, severně od Kolosea. Starověká stavba byla několikrát upravena, zachovala si však původní charakter. Uvnitř je náhrobek papeže Julia II. s Michelangelovými sochami a v kostele je pohřben i Mikuláš Kusánský.

Historie

Interiér

Kostel založila roku 431 Licinie Eudoxie, manželka císaře Valentiniána III. a roku 437 jej papež Sixtus III. vysvětil. Kus okovů, kterými byl spoután svatý Petr ve vězení, odkud ho podle Skutků apoštolských[1] vysvobodil anděl, dostala podle legendy císařovna Aelia Eudocia na pouti do Jeruzaléma od tamního patriarchy Juvenala. Věnovala je své dceři Licinii, která jej ukázala papeži. Papež Lev I. je prý porovnal s Petrovými řetězy z římského Mamertinského vězení a zjistil, že se k nim dobře hodí. Relikvie, která se v kostele stále ukazuje, dala kostelu i jméno. Kostel byl upraven v renesančním slohu zdejším kardinálem Giuliano della Rovere, který se roku 1503 stal papežem jako Julius II. Pozdně barokní výzdoba je dílem F. Fontany.

Popis

Michelangelův Mojžíš

Trojlodní basilika má do náměstí prosté průčelí s arkádami v přízemí a malými okny v patře. Uvnitř je zaklenuta renesanční valenou klenbou a vyzdobena barokními štuky a freskou, základní stavba včetně 20 dórských sloupů je ale zachována. Pod hlavním oltářem je zasklená schránka s okovy.

V pravé boční lodi je vysoký náhrobek papeže Julia II. V horním patře nad sarkofágem je socha Panny Marie s dítětem, v dolním patře je uprostřed socha Mojžíše v nadživotní velikosti, která patří k nejslavnějším dílům Michelangelovým. Sochy po stranách představují Leu a Ráchel a pocházejí z jeho dílny. Náhrobek měl být původně mnohem větší a měl být umístěn v bazilice sv. Petra ve Vatikánu, kde je papež pohřbený, sem byl umístěn roku 1545.

V levé boční lodi je náhrobek kardinála a filosofa Mikuláše Kusánského (†1464).[2]

Odkazy

Reference

  1. Sk 12, 6 (Kral, ČEP)
  2. Baedeker, str. 256.

Literatura

  • K. Baedeker, L'Italie. Leipzig 1900, str. 256.

Související články

Externí odkazy

Zdroj