Lea (biblická postava)

Lea
Michelangelova socha Ley
Michelangelova socha Ley
Narození 1731 př. n. l.
Paddan Aram
Úmrtí 1665 př. n. l. (ve věku 65–66 let)
Kanaán
Místo pohřbení Jeskyně patriarchů
Národnost Hebrejci
Povolání hospodyně/hospodář
Choť Jákob[1][2]
Děti Rúben[3]
Šimeon[4]
Lévi[5]
Juda[6]
Isachar[7]
Zabulón[8]
… více na Wikidatech
Rodiče Lában[9][2] a Adinah[10]
Příbuzní Ráchel (sourozenec)
Hanoch[11], Phallu, Hezron a Karmi (vnoučata)
Funkce prorok (judaismus a islám)
patriarcha
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lea (v bibli kralické Lía, v B21 Léa, hebrejsky לֵאָה, jméno se obvykle vykládá z akkadštiny ve smyslu „divoká kráva“) je biblická postava, dcera Lábana, starší sestra Ráchel a spolu s ní manželka patriarchy Jákoba, matka šesti synů a dcery Díny.[12] Z šesti Leiných a ostatních šesti Jákobových synů pochází dvanáct kmenů Izraele.

Život

Podle knihy Genesis měla Lea „mírné“ či „vlídné“ oči (podle ČEP, tento hebrejský výraz však není zcela jednoznačný; podle jiných překladů, vycházejících ze Septuaginty, „mdlé“ nebo „slabé“, tak interpretuje pasáž i Talmud), Jákob se nicméně zamiloval do její sestry Ráchel, která byla „krásné postavy, krásného vzezření“. Dohodl se s jejím otcem Lábanem, že mu bude sloužit sedm let a poté se ožení s Ráchel, po sedmi letech však Lában s odvoláním na místní zvyk odmítl provdat jako první svou druhorozenou dceru a dal mu místo ní prvorozenou Leu. Jákob se mu podvolil, oženil se s oběma, ale Leu nemiloval. Za Ráchel sloužil dalších sedm let.

Ráchel a Lea soupeřily o Jákobovu lásku. Ráchel dlouho zůstala neplodná, zatímco Lea porodila svému muži čtyři syny: Rúbena, Šimeóna, Léviho a Judu a doufala, že ji za to bude Jákob milovat více, poté však zůstávala také neplodná. Bezdětná Ráchel na svou sestru žárlila a dala proto Jákobovi svou služku Bilhu, která jí porodila dva syny. Tohoto příkladu následovala Lea a dala Jákobovi svou služku Zilpu a ta jí porodila syny Gáda a Ašera. Jednoho dne Lea dostala od svého nejstaršího syna mandragoru (v ekumenickém překladu „jablíčka lásky“), kterou s Ráchel vyměnila za noc s Jákobem, po které se jí narodil syn Isachar. Poté ještě porodila šestého syna Zabulóna a dceru jménem Dína. Nakonce se Bůh rozpomenul i na její sestru Ráchel a ta Jákobovi porodila dva nejmladší syny.

Z textu Genesis[13] vyplývá, že Lea zemřela nějakou dobu před Jákobem, Jákob zde totiž přikazuje, aby byl pohřben do stejného hrobu, do jakého pohřbil ji – podle všeobecné tradice abrahámovských náboženství je tímto místem Jeskyně patriarchů v Hebronu. Ráchelin hrob se však podle tradice nachází na jiném místě poblíž Betléma.

Symbolický výklad

Ve středověké křesťanské mystice byly Jákobovy dvě ženy pokládány za alegorii dvou forem křesťanského života – krásná, ale neplodná Ráchel je symbolem života kontemplativního, duchovního, méně přitažlivá, ale prvorozená a plodná Lea je pak symbolem života činného, světského.[14]

Podle Rašiho komentáře byla Lea předurčena k tomu stát se manželkou Jákobova bratra Ezaua, ztratila ho ale, když tento prodal Jákobovi své prvorozenství. Lea oplakávala svůj osud a právě pro její neustálý pláč jsou její oči „mdlé“.

Reference

  1. ↑ Genesis.
  2. ↑ a b Лия. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek XVIIa.
  3. ↑ Genesis.
  4. ↑ Genesis.
  5. ↑ Genesis.
  6. ↑ Genesis.
  7. ↑ Genesis.
  8. ↑ Genesis.
  9. ↑ Genesis.
  10. ↑ Sefer haYashar. 1552.
  11. ↑ Genesis.
  12. ↑ Gn 29, 31–35 (Kral, ČEP), Gn 30, 17–21 (Kral, ČEP)
  13. ↑ Gn 49, 31 (Kral, ČEP)
  14. ↑ http://danteworlds.laits.utexas.edu/textpopup/pur2701.html

Externí odkazy

Zdroj