Samo Chalupka

Samo Chalupka
Narození 27. února 1812
Horná Lehota
Úmrtí 19. května 1883 (ve věku 71 let)
Horná Lehota
Povolání básník, evangelický kněz
Témata literatura a evangelická církev
Významná díla Mor ho!, Turčín Poničan
Příbuzní Ján Chalupka (sourozenec)
Podpis Podpis
multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chalupkův hrob v Hornej Lehote
Chalupkův památník v Horneh Lehote
Chalupkův památník v Bratislavě

Samo Chalupka (27. února 1812, Horná Lehota – 19. května 1883, tamtéž) byl slovenský romantický básník a evangelický kněz, bratr spisovatele Jána Chalupky.[1]

Život

Narodil se v rodině evangelického faráře v Horné Lehotě. Vzdělání získával u otce, později navštěvoval evangelické gymnázium v Gemeru.[2] Od roku 1822 studoval na lyceu v Kežmarku. Od roku 1824 studoval v Rožňavě, od roku 1827 na bratislavském lyceu filozofii a teologii, kde v 1829 patřil k iniciátorům vzniku Společnosti českoslovanské, pozdějšího centra štúrovců. Chalupka působil zpočátku jako knihovník, později se stal místopředsedou této společnosti. Členové společnosti se nevěnovali jen literatuře, ale zajímali se i o dějiny, osud národů a jejich zápas za svobodu. Proto se po vypuknutí povstání polské šlechty v roce 1830 vydal do Polska jako dobrovolník; v následujícím roce byl zraněn v bojích u Haliče. Po uzdravení působil nejprve jako vychovatel v Demänové , ale již v roce 1833 pokračoval ve studiu na evangelické teologické fakultě ve Vídni. V roce 1834 působil jako evangelický kaplan v Chyžném, v roce 1836 byl farářem v Gemerských Teplicích. Po otcově smrti v roce 1840 zaujal jeho místo v rodné Horní Lehotě, kde působil až do své smrti.

Od mládí se angažoval ve slovenském národním hnutí; v roce 1837 byl členem tajného mladoslovenského spolku Vzájemnost, v roce 1844 byl členem štúrovského spolku Tatrín, v roce 1861 byl spolutvůrcem Memoranda národa slovenského a v roce 1863 spoluzakladatelem Matice slovenské. Jeho básnická dikce zásadně ovlivnila další směřování slovenské poezie na bázi lidové písně, balady a historické epiky, ale také v oblasti používání literárního jazyka, jako jeden z prvních tvořil ve středoslovenštině. Zařadil se k hlavním reprezentantům romantismu, v němž rozvinul zejména lidový jánošíkovský, ale i protiturecký motiv. V historickém zpěvu Mor ho! zobrazil hrdinský odpor Slováků v boji proti Římanům, který se často aktualizoval v našich dějinách během boje za národ.

Dílo

  • Naumburg, česká autorova prvotina s tematikou husitského obléhání tohoto města.
  • Koníku moj vraný (1834), báseň, časopisecky ve Fejérpatakyho Novém i starém vlastenském kalendáři.
  • Nářek slovanský (1834), báseň, časopisecky ve Fejérpatakyho Novém i starém vlastenském kalendáři.
  • Píseň vojenská (1834), báseň, časopisecky ve Fejérpatakyho Novém i starém vlastenském kalendáři.
  • Spevy (1868), jediná autorova básnická sbírka, do které zahrnul celou svou básnickou tvorbu, včetně variant pôvodně českých děl. Je žánrově pestrá, zahrbuje básně milostné, vojenské, hrdinské a zbojnické, ve kterých nacházíme ohlasy na slovenské folklórní písně, básně s ukrajinskou i srbskou junáckou tematikou, historické i baladické básně.[3] Sbírka obsahuje tyto básně:
    • Smútok (původně česky),
    • Mor ho!, básnická skladba poprvé uveřejněná roku 1864 v časopise Sokol vyjadřující odhodlání získat národní svobodu. Pro mnoho lidí se stala symbolem slovenských národních snah.[4]
    • Starý væzeň, báseň s námětem trestu za zradu prvně vydaná česky roku 1858.
    • Križiak,
    • Branko, báseň vyjadřující lásku k národu a touhu po svobodě prvně vydaná v časopise Sokol roku 1864.
    • Boj pri Jelšave, báseň s tematikou protitureckých bojů prvně vydaná v časopise Sokol roku 1861.
    • Bombura,
    • Muráň,
    • Turčín Poničan, zveršovaná pověst s tematikou protitureckých bojů prvně vydaná roku 1863 v časopise Sokol.
    • Lykavský Vazeň, pod názvem Jánošíkova náumka prvně vydáno roku 1845 v časopise Orol tatranský, báseň s protifeudální tematikou.
    • Všeslav,
    • Junák, báseň báseň s protifeudální tematikou původně vydaná roku 1860 v časopise Sokol.
    • Zabitý (původní název Hroby milencov),
    • Valibuk, báseň původně vydaná roku 1860 v časopise Sokol.
    • Zrada, lyrická báseň.
    • Žiaľ (původně česky).
    • Vešťba,
    • Kráľohoľská, báseň s protifeudální tematikou.
    • Kozák, báseň vyjadřující lásku k národu a touhu po svobodě, pod názvem Syn vojny prvně vydána roku 1845 v časopise Orol tatranský.
    • Vojenská, báseň na téma národněosvobozeneckého zápasu.
    • Sen, lyrická báseň.
    • Vojín na úmoru,
    • Juhoslovænom, báseň na téma národněosvobozeneckého zápasu.
    • Bolo i buďe, báseň na téma národněosvobozeneckého zápasu.[4]
  • Odboj Kupov (1876), básnická skladba s námětem bojů s pohanskými kmeny v Uhrách uveřejněná poprvé v časopise Sokol a začazená do druhého vydání Spěvů z roku 1898.[5][6]

Česká vydání

  • Zpěvy, Praha: Státní nakladatelství krásné literatury a umění 1962, přeložil Jiří Valja

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Samo Chalupka na slovenské Wikipedii.

  1. ↑ MIKULA, Valér a kol. Slovník slovenských spisovatelů. Praha: Libri 1999. S. 187-189.
  2. ↑ Obec Gemer | Oficiálne stránky obce | História. www.obecgemer.sk [online]. [cit. 2022-04-16]. Dostupné online. (slovensky) 
  3. ↑ BRTÁŇ, Rudo: Poézia básnika Sama Chalupku. In: Samo Chalupka Dielo. Bratislava : Tatran, 1979, s. 9 — 19.
  4. ↑ a b Životopis Sama Chalupku - Zlatý fond denníka SME
  5. ↑ Samo Chalupka - Najkrajší kraj.sk
  6. ↑ CHALUPKA, Samo. Spevy. 2. vydání. Ružomberok: Nákladom knítlačiarne Karla Salvu 1898.

Související články

Externí odkazy

Zdroj