Sachnin

Sachnín
سخنين‎
סח׳נין‎
Pomník v centru města Sachnin
Pomník v centru města Sachnin
Poloha
Souřadnice 32°51′59″ s. š., 35°17′37″ v. d.
Nadmořská výška 250 m n. m.
Stát IzraelIzrael Izrael
distrikt Severní
Sachnin
Sachnin
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 9,816 km²
Počet obyvatel 29 300 (2015[1])
Hustota zalidnění 3006,8 (r.2015) obyv./km²
Správa
Starosta Mazen Ghnaim (2008–2018) a Safwat Abu Raya (od 2018)
Oficiální web www.sakhnin.muni.il
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sachnín, arabsky سخنين‎, (hebrejsky סַחְ׳נִין‎ , v oficiálním přepisu do angličtiny Sakhnin[2]) je město v Izraeli, v Severním distriktu.

Geografie

Leží v nadmořské výšce 250 m, na pahorcích v Dolní Galileji, na jihozápadním okraji údolí Bik'at Sachnin, v místech kde do údolí svažuje vysočina Harej Jatvat s horami Har Morsan a Har ha-Š'avi. Severně od vesnice se terén svažuje do vlastního údolí, do kterého přitéká po východním okraji města vádí Nachal Morsan. Na západní straně od města stojí vrch Giv'at Sachnit, od něhož k severu směřuje vádí Nachal Sachnin.

Město leží přibližně 20 km od Haifského zálivu, 100 km severovýchodně od centra Tel Avivu a 30 km severovýchodně od centra Haify, hustě zalidněném pásu. Osídlení v tomto regionu je smíšené. Vlastní město je osídleno izraelskými Araby, stejně jako mnohá další města a vesnice v okolí. Na sever od Sachnínu leží větší židovské město Karmiel. Vysočina Harej Jatvat má rozptýlené židovské osídlení.

Sachnín je na dopravní síť napojen pomocí lokální silnice číslo 805, která ve východozápadním směru propojuje jednotlivé převážně arabské obce tohoto regionu.

Dějiny

Sachnín patří k největším arabským sídlům v Galileji. V římských a byzantských dobách byl židovskou vesnicí, která je připomínána v mišně i talmudu. Ve středověku byla osídlena muslimskými Araby. Podle cestopisu Victora Guérina z 19. století šlo o vesnici se 700 převážně muslimskými obyvateli, ale i s arabskými křesťany.[3] Římané vesnici nazývali Sagane, křižáci ji znali pod jménem Zakkanin. Roku 1888 byla v obci tureckými úřady založena základní chlapecká škola. Během 1. poloviny 20. století se vyvíjela v menší město. Roku 1931 měl Sachnin 400 domů a k roku 1945 už tu žilo 2600 obyvatel.[4]

Sachnin byl izraelskou armádou dobyt během první arabsko-izraelské války 15. července 1948 v rámci operace Dekel.[4] Koncem října 1948 pak v rámci operace Chiram ovládli Izraelci celou přilehlou oblast centrální a severní Galileje.[5] Po dobytí nebyla zdejší arabská sídla většinou vysídlena a jejich obyvatelé se stali občany státu Izrael, byť až do 1. prosince 1966 se jimi osídlené regiony nacházely pod vojenskou správou.[6]

30. března 1976 se ve městě odehrávaly demonstrace místních obyvatel proti vyvlastňování pozemků pod jurisdikcí arabských obcí ve prospěch nově zřizovaných židovských vesnic a měst (takto například vzniklo i město Karmiel). V průběhu protestů došlo ke střetu s bezpečnostními složkami a tři místní obyvatelé byli zabiti. Izraelští Arabové si toto výročí pravidelně připomínají jako takzvaný Land Day (Den půdy). V centru města vyrostl pomník připomínající událost, navržený společně arabským i židovským umělcem jako výraz snah o smíření.[3] V říjnu 2000 ale město zažilo opět násilné demonstrace, když místní Arabové protestovali na podporu Palestinců na Západním břehu Jordánu a v Pásmu Gazy v počátečních dnech druhé intifády. Došlo k zásahu policie, při kterém bylo zabito pět Arabů z tohoto regionu, včetně dvou přímo ze Sachninu.[7]

Město je centrem okolního regionu. Sídlí zde několik základních škol a také učitelský ústav[3] založený roku 2001.[8] Roku 1995 získal Sachnin status většího města, do té doby šlo o místní radu (malé město). Ceremoniálu povýšení na město se zúčastnil i tehdejší izraelský premiér Jicchak Rabin. Vzhledem k pokračujímu růstu obyvatel vede město jednání ohledně rozšíření správních hranic tak, aby bylo možné rozšiřovat zastavěné území. Jednání se vedou zejména se sousední oblastní radou Misgav.[3] Na západním okraji města stojí velká průmyslová zóna Misgav.

Město získalo v rámci Izraele proslulost díky zdejšímu fotbalovému klubu Bnej Sachnin (בני סחנין), který v roce 2004 vyhrál izraelskou ligu. Za klub nastupují arabští i židovští hráči.[3]

Demografie

Podle údajů z roku 2009 tvořili naprostou většinu obyvatel izraelští Arabové – přibližně 25 500 osob.[2] K roku 2004 se tu uvádějí jen dvě židovské rodiny, zbytek obyvatelstva tvořili izraelští Arabové.[7] Vlastní arabská komunita se dělí na většinové muslimy, kteří tvoří 94 % obyvatel města, a křesťany, kteří tvoří zbytek populace.[3] Sachnin je středně velké sídlo městského typu, byť zástavba má zejména na okrajích obce rozvolněný a spíše venkovský ráz. K 31. prosinci 2015 zde žilo 29 300 lidí.[1]

Vývoj počtu obyvatel
Data pocházejí z datové položky Wikidat


Rok Obyvatelé
1922 1 575
1931 1 891
1945 2 600
1948 3 363
1949 3 477
1951 3 820
1952 3 940
1953 4 050
1954 4 170
1955 4 300
1956 4 430
1957 4 590
Rok Obyvatelé
1958 4 750
1959 4 870
1960 5 100
1961 5 270
1962 5 550
1963 5 800
1964 6 100
1965 6 400
1966 6 750
1967 7 050
1968 7 400
1969 7 750
Rok Obyvatelé
1970 8 100
1971 8 500
1972 8 400
1973 9 100
1974 9 300
1975 9 700
1976 10 100
1977 10 600
1978 11 000
1979 11 400
1980 11 800
1981 12 200
Rok Obyvatelé
1982 12 700
1983 12 900
1984 13 700
1985 14 000
1986 14 400
1987 14 800
1988 15 300
1989 15 800
1990 16 300
1991 16 800
1992 17 300
1993 17 800
Rok Obyvatelé
1994 18 300
1995 18 713
1996 19 249
1997 19 785
1998 20 410
1999 21 000
2000 21 597
2001 22 087
2002 22 600
2003 23 200
2004 23 900
2005 24 400
Rok Obyvatelé
2006 25 000
2007 25 100
2008 25 100
2009 25 700
2010 26 300
2011 27 100
2012 27 900
2013 28 100
2014 28 600
2015 29 300
2016 29 900
2017 30 500
Rok Obyvatelé
2018 31 100
2021 32 743

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b POPULATION AND DENSITY PER SQ. KM. IN LOCALITIES NUMBERING 5,000 RESIDENTS AND MORE ON 31.12.2015 [online]. Ročenka Centrálního statistického úřadu 2016 [cit. 2016-10-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-09. (anglicky, hebrejsky) 
  2. ↑ a b יישובים 2009 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2011-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-03. (hebrejsky) 
  3. ↑ a b c d e f סחנין [online]. bet-alon.co.il [cit. 2010-01-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-02-05. (hebrejsky) 
  4. ↑ a b Welcome To Sakhnin [online]. Palestine Remembered [cit. 2010-01-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ HERZOG, Chaim. Arab-Israeli Wars. New York: Vintage Books/Random House, 1984. Dostupné online. ISBN 0-394-71746-5. S. 89–91. (anglicky) 
  6. ↑ GILBERT, Martin. Atlas of the Arab-Israeli Conflict. New York: Oxford University Press, 1993. Dostupné online. ISBN 0-19-521062-X. S. 55. (anglicky) 
  7. ↑ a b Not Quite Zurich, Sakhnin in the Galilee , By Galit Hoffman, (ERETZ no 93. April-May 2004) [online]. Erez Magazine [cit. 2010-01-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-07-20. (anglicky) 
  8. ↑ The College of Sakhnin for Teacher Education [online]. sakhnin.ac.il/heb [cit. 2010-01-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-03-04. (hebrejsky, anglicky) 

Související články

Externí odkazy

Zdroj