Západní břeh Jordánu

Západní břeh Jordánu
الضفة الغربية
(ad-Dafa al-Gharbíja)
Geografie
Hlavní město Ramalláh
Souřadnice
Rozloha 5 860 km²
Nejvyšší bod Tal Ásúr (1022 m n. m.)
Obyvatelstvo
Počet obyvatel 2 676 740 (odhad 2013)
Hustota zalidnění 456,8 obyv./km²
Jazyk arabština (úřední), hebrejština
Náboženství islám, judaismus, křesťanství
Správa regionu
Stát PalestinaPalestina Palestina
Vznik 1949 po první arabsko–izraelské válce
Prezident Mahmúd Abbás
Předseda vlády Salám Fajjád
Měna izraelský šekel, jordánský dinár
Mezinárodní identifikace
Telefonní předvolba +970, +972
Internetová doména ps
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Západní břeh Jordánu (též Předjordánsko, hebrejsky יהודה ושומרון‎, zastarale Jehuda ve-Šomron (Judea a Samaří), nebo הגדה המערבית‎, ha-Gada ha-ma'aravit (Západní břeh), arabsky الضفة الغربية‎, ad-Daffa al-gharbíja (Západní břeh) je označení pro vnitrozemské území na západním (pravém) břehu řeky Jordán na Blízkém východě. Mezinárodním společenstvím je částečně uznáváno jako součást Palestinských území (Západní břeh Jordánu a Pásmo Gazy).

Historie

Původně kanaánské území, od 14. stol. př. n. l. postupně osidlované izraelskými kmeny, tzv. Samaří v severním království do 722 př. n. l., kdy byli tamní Židé vystěhováni do Asýrie a území částečně osídleno jinými národy. Po Kýrově ediktu v 6. století př. n. l. bylo znovu osidlováno Židy – po prvním židovském povstání a po povstání Bar Kochby 132–135 n. l. nastává pokles trvalého osídlení. Po byzantské, mamlúcké a turecké nadvládě dochází k postupnému židovskému znovuosídlení a začínají se trvaleji usazovat i první Arabové.

Po porážce osmanského impéria v první světové válce bylo toto území do roku 1948 součástí britské mandátní Palestiny. Při izraelské válce za nezávislost obsadilo území, které v roce 1947 předpokládala OSN jako prostor pro arabskou „národní domovinu“, tehdejší Zajordánsko, jež Západní břeh 24. dubna 1950 anektovalo.[1] Arabská populace nevyvinula ani před válkou, ani po válce za nezávislost snahu o vytvoření státu, neboť území fakticky i de iure patřilo Palestincům.[zdroj?] Do roku 1967 bylo území součástí Jordánska, poté je v šestidenní válce obsadil Izrael, jímž je dodnes spravováno.

Z pohledu mezinárodní politiky je území považováno za součást vznikajícího Státu Palestina s ne jasně definovanými hranicemi[zdroj?] (v rámci Izraele je děleno území na sektory C, B a A s převažujícím židovským, smíšeným nebo čistě arabským obyvatelstvem), který však dosud nedosáhl plné nezávislosti a nemá skutečnou územní integritu. V Izraeli existuje řada dobrovolnických hnutí osídlujících „biblické srdce Izraele“ od okamžiku, kdy je Izrael zabral ve válce. Z pohledu mezinárodních institucí jsou tato města a vesnice označovány za „ilegální osady“ a některá města a vesnice s arabským, tzv. palestinským obyvatelstvem jsou nazývány „utečenecké tábory“. Do dnešního dne zde[kdy?] vzniklo 242 osad. V srpnu 2005 byly čtyři osady ze Západního břehu Jordánu vyklizeny na pokyn Ariela Šarona.

Guvernoráty

Předjordánsko tvoří 11 guvernorátů:

  • Guvernorát Dženín
  • Guvernorát Túbás
  • Guvernorát Nábulus
  • Guvernorát Tulkarm
  • Guvernorát Salfit
  • Guvernorát Kalkílija
  • Guvernorát Ramalláh
  • Guvernorát Jericho
  • Guvernorát Jeruzalém
  • Guvernorát Betlém
  • Guvernorát Hebron

Galerie

Odkazy

Reference

  1. ČEJKA, Marek. Dějiny moderního Izraele. Praha: Grada Publishing, 2011. 351 s. ISBN 978-80-247-2910-7. S. 60. 

Související články

Externí odkazy

Růžice kompasu IzraelIzrael Izrael IzraelIzrael Izrael JordánskoJordánsko Jordánsko Růžice kompasu
IzraelIzrael Izrael Sever JordánskoJordánsko Jordánsko
Západ   Západní břeh Jordánu   Východ
Jih
IzraelIzrael Izrael IzraelIzrael Izrael Mrtvé mořeJordánskoJordánsko Jordánsko

Zdroj