Valné shromáždění OSN

Valné shromáždění OSN
Vznik 1945
Sídlo Budova Organizace spojených národů, Spojené státy americké
Úřední jazyk arabština, čínština, angličtina, francouzština, ruština a španělština
Lídr Csaba Kőrösi (od 2022)
Mateřská organizace Organizace spojených národů
Oficiální web un.org/ga
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zasedání Valného shromáždění OSN

Valné shromáždění je nejvyšší orgán OSN. Jsou v něm zastoupeny všechny členské státy. V čele Valného shromáždění stojí předseda. Nejvyšším úředníkem celé OSN je generální tajemník OSN[1], tento předkládá na valném shromáždění OSN témata k projednání. Valné shromáždení OSN také jmenuje Generálního tajemníka na základě doporučení rady bezpečnosti.

Valné shromáždění projednává všechny otázky, které jsou spojené s Chartou OSN, správy dalších hlavních orgánů a volí jejich členy.

První Valné shromáždění OSN se uskutečnilo v lednu 1946 v Londýně, kde byla zároveň rozpuštěna i Společnost národů.

Premiér Malajsie Mahathir Mohamad hovoří na Valné shromáždění OSN v New Yorku dne 25. září 2003

Šest hlavních výborů

Jako pomocné orgány si Valné shromáždění tvoří výbory a komise. Hlavních výborů je šest:

  • první výbor – Výbor pro odzbrojení a mezinárodní bezpečnost (DISEC),
  • druhý výbor – Hospodářský a finanční výbor (ECOFIN),
  • třetí výbor – Sociální, kulturní a humanitární výbor (SOCHUM),
  • čtvrtý výbor – Zvláštní politický a dekolonizační výbor (SPECPOL),
  • pátý výbor – Administrativní a rozpočtový výbor,
  • šestý výbor – Právní výbor.

Předseda, místopředsedové Valného shromáždění a předsedové těchto výborů tvoří tzv. všeobecný výbor.

Hlasování ve Valném shromáždění

  • při běžných otázkách (např. program) je potřebná nadpoloviční většina přítomných hlasujících,
  • při podstatných věcech, např. přijímání nových členů, je potřebná dvoutřetinová většina z přítomných a hlasujících,
  • při volbě soudců Mezinárodního soudního dvora je potřebná nadpoloviční většina ze všech členů,
  • při revizi Charty je potřebná dvoutřetinová většina ze všech členů,
  • v politických otázkách se rozhodnutí přijímají konsenzem všech členských států (konsenzus znamená všeobecný souhlas). Pokud někdo vznáší připomínku, dále se rokuje, když ji nevznáší, považuje se věc za schválenou a dále se o ní nerokuje.

Při hlasováních má každý členský stát jeden hlas. Přítomní hlasující jsou ti, kteří jsou fyzicky přítomni.

Volby ve Valném shromáždění

Ve Valném shromáždění probíhají tyto volby[2]

  • Členů soudního dvora
  • Svého předsedy
  • Členů hospodářské a sociální rady
  • Volby nestálých členů rady bezpečnosti
  • Volby členů Poručenské rady
  • Přijímání nových členů do OSN
  • Pozastavení práv a výsad členů
  • Vylučování členů
  • Účinnost soustavy poručenské a rozpočtové

Předseda Valného shromáždění

Zasedání Valného shromáždění začíná každoročně v září. Předsednictví každý rok rotuje mezi 5 geografickými regiony: Afrika, Asie, Východní Evropa, Latinská Amerika a Karibik, Západní Evropa a jiní.

Zástupci největších a nejmocnějších států, jako jsou USA, Čína, Rusko, Spojené království, Francie (stálí členové Rady bezpečnosti) a Japonsko, nikdy nepředsedali Valnému shromáždění.

Jan Kavan byl předsedou Valného shromáždění během jeho 57. zasedání (2002/03).

Odkazy

Reference

  1. ↑ Organizační struktura. OSN Česká Republika [online]. [cit. 2023-05-05]. Dostupné online. 
  2. ↑ INFO@AION.CZ, AION CS-. 30/1947 Sb. Charta Spojených národů a statutu Mezinárodního soudního dvora. Zákony pro lidi [online]. [cit. 2023-05-05]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj