Valné shromáždění OSN
Valné shromáždění OSN | |
---|---|
![]() | |
Vznik | 1945 |
Sídlo | Budova Organizace spojených národů, Spojené státy americké |
Úřední jazyk | arabština, čínština, angličtina, francouzština, ruština a španělština |
Lídr | Csaba Kőrösi (2022–2023) |
Mateřská organizace | Organizace spojených národů |
Oficiální web | un |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |

Valné shromáždění je nejvyšší orgán OSN. Jsou v něm zastoupeny všechny členské státy. V čele Valného shromáždění stojí předseda. Nejvyšším úředníkem celé OSN je generální tajemník OSN[1], tento předkládá na valném shromáždění OSN témata k projednání. Valné shromáždení OSN také jmenuje Generálního tajemníka na základě doporučení rady bezpečnosti.
Valné shromáždění projednává všechny otázky, které jsou spojené s Chartou OSN, správy dalších hlavních orgánů a volí jejich členy.
První Valné shromáždění OSN se uskutečnilo v lednu 1946 v Londýně, kde byla zároveň rozpuštěna i Společnost národů.

Šest hlavních výborů
Jako pomocné orgány si Valné shromáždění tvoří výbory a komise. Hlavních výborů je šest:
- první výbor – Výbor pro odzbrojení a mezinárodní bezpečnost (DISEC),
- druhý výbor – Hospodářský a finanční výbor (ECOFIN),
- třetí výbor – Sociální, kulturní a humanitární výbor (SOCHUM),
- čtvrtý výbor – Zvláštní politický a dekolonizační výbor (SPECPOL),
- pátý výbor – Administrativní a rozpočtový výbor,
- šestý výbor – Právní výbor.
Předseda, místopředsedové Valného shromáždění a předsedové těchto výborů tvoří tzv. všeobecný výbor.
Hlasování ve Valném shromáždění
- při běžných otázkách (např. program) je potřebná nadpoloviční většina přítomných hlasujících,
- při podstatných věcech, např. přijímání nových členů, je potřebná dvoutřetinová většina z přítomných a hlasujících,
- při volbě soudců Mezinárodního soudního dvora je potřebná nadpoloviční většina ze všech členů,
- při revizi Charty je potřebná dvoutřetinová většina ze všech členů,
- v politických otázkách se rozhodnutí přijímají konsenzem všech členských států (konsenzus znamená všeobecný souhlas). Pokud někdo vznáší připomínku, dále se rokuje, když ji nevznáší, považuje se věc za schválenou a dále se o ní nerokuje.
Při hlasováních má každý členský stát jeden hlas. Přítomní hlasující jsou ti, kteří jsou fyzicky přítomni.
Volby ve Valném shromáždění
Ve Valném shromáždění probíhají tyto volby[2]
- Členů soudního dvora
- Svého předsedy
- Členů hospodářské a sociální rady
- Volby nestálých členů rady bezpečnosti
- Volby členů Poručenské rady
- Přijímání nových členů do OSN
- Pozastavení práv a výsad členů
- Vylučování členů
- Účinnost soustavy poručenské a rozpočtové
Předseda Valného shromáždění
Zasedání Valného shromáždění začíná každoročně v září. Předsednictví každý rok rotuje mezi 5 geografickými regiony: Afrika, Asie, Východní Evropa, Latinská Amerika a Karibik, Západní Evropa a jiní.
Zástupci největších a nejmocnějších států, jako jsou USA, Čína, Rusko, Spojené království, Francie (stálí členové Rady bezpečnosti) a Japonsko, nikdy nepředsedali Valnému shromáždění.
Jan Kavan byl předsedou Valného shromáždění během jeho 57. zasedání (2002/03).
Odkazy
Reference
- ↑ Organizační struktura. OSN Česká Republika [online]. [cit. 2023-05-05]. Dostupné online.
- ↑ INFO@AION.CZ, AION CS-. 30/1947 Sb. Charta Spojených národů a statutu Mezinárodního soudního dvora. Zákony pro lidi [online]. [cit. 2023-05-05]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Valné shromáždění OSN na Wikimedia Commons