Sítina klubkatá

Jak číst taxoboxSítina klubkatá
alternativní popis obrázku chybí
Sítina klubkatá (Juncus conglomeratus)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída jednoděložné (Liliopsida)
Řád lipnicotvaré (Poales)
Čeleď sítinovité (Juncaceae)
Rod sítina (Juncus)
Binomické jméno
Juncus conglomeratus
L., 1753
Synonyma

Juncus glomeratus

Některá data mohou pocházet z datové položky.
Dozrávající květenství

Sítina klubkatá (Juncus conglomeratus) je trsnatá, matně zelená, vlhkomilná rostlina, druh rodu sítina. Roste téměř v celé Evropě, kde zasahuje až za polární kruh, na severu Afriky, v Jihozápadní i Přední Asii. Jako nepůvodní se vyskytuje v Severní a Jižní Americe, Makaronésii, Austrálii i na Novém Zélandu. Tato planě rostoucí rostlina je v České republice poměrně hojná, roste od nížin až do podhůří.[2][3]

Ekologie

Jednoděložná rostlina rostoucí hlavně na málo úrodných, vlhkých až mokrých, neutrálních i kyselých půdách. Vyskytuje se na slunných místech na vřesovištích, v mokřadech, v proláklinách vlhkých travnatých porostů, podél mokrých lesních cest, břehů řek i rybníků, nesnáší však brakickou vodu. Obvykle rozkvétá v červnu a červenci.[2][3][4]

Prosperuje i na lidmi vytvořených vlhkých průmyslových odvalech a skládkách, kde jsou rostliny schopné do svých kořenů absorbovat silné koncentrace železa, manganu, zinku, mědi a olova.[5]

Popis

Vytrvalá, hustě trsnatá bylina vyrůstající z rozvětveného, krátce děleného oddenku položeného v hloubce 20 až 50 cm. Matně zelené lodyhy s nepřerušovanou dření bývají vysoké 30 až 100 cm a 1 až 2 mm tlusté, jsou přímé, drsné a zřetelně rýhované. Bývají bezlisté, jen u báze mají několik prázdných, hnědých, šupinovitých pochev. Přízemní listy jsou trávovité, ploché a na konci zašpičatělé.

Na vrcholu lodyhy pod květenstvím vyrůstá rozšířený listen dlouhý 10 až 20 cm. Roste směrem vzhůru a přerůstá květenství, které je tak zdánlivě postranní; ke konci vegetace se listen sklápí. Kruželovité květenství, 2 až 4 cm dlouhé, je tvořeno drobnými, oboupohlavnými květy vytvářejícími hustá, stažená klubka. Květy mají ve dvou přeslenech šest žlutohnědých, kopinatých okvětních lístků 3 mm velkých, tři tyčinky s prašníky a třídílný semeník s jedinou krátkou čnělkou s bliznou. Květy neprodukují nektar a pyl potřebný k opylení je přenášen větrem.

Plody jsou hnědé, lesklé, vejčité, třídílné tobolky až 3 mm velké. Obsahují několik oválných, asi 0,5 mm velkých, hnědých semen s přívěskem, která si podržují klíčivost až pět let.[2][3][4][6]

Význam

V současnosti je ekonomický význam sítiny klubkaté mizivý. Na některých místech má její výskyt téměř invazní charakter.[4][6]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03]
  2. ↑ a b c CIBULKA, Radim. BOTANY.cz: Sítina klubkatá [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 10.08.2009 [cit. 2016-05-16]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c KIRSCHNER, Jan. Species Plantarum Flora of the World, Part 8: Juncus conglomeratus [online]. Australian Biological Resources Study, Canberra, AU, rev. 2002 [cit. 2016-05-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-23. (anglicky) 
  4. ↑ a b c Wilde planten: Juncus conglomeratus [online]. Wilde planten in Nederland en België, NL [cit. 2016-05-16]. Dostupné online. (nizozemsky) 
  5. ↑ HENRIQUES, Fernando S.; FERNANDES, José Carlos. Metal uptake and distribution in rush (Juncus conglomeratus L.) .... S. 253–260. Elservier [online]. Elservier Publishing, Amsterdam, NL, 02.1991 [cit. 16.05.2016]. Čís. 102, s. 253–260. Dostupné online. ISSN 0020-0190. (anglicky) 
  6. ↑ a b Juncus conglomeratus [online]. eMonocot Team, London, UK [cit. 2016-05-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-05. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj