Ryzec syrovinka

Jak číst taxoboxRyzec syrovinka
alternativní popis obrázku chybí
Ryzec syrovinka (Lactarius volemus)
Vědecká klasifikace
Říše houby (Fungi)
Oddělení houby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída stopkovýtrusé (Agaricomycetes)
Podtřída houby rouškaté (Agaricomycetidae)
Řád holubinkotvaré (Russulales )
Čeleď holubinkovité (Russulaceae)
Rod ryzec (Lactarius)
Binomické jméno
Lactarius volemus
L. Fr. (1838)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ryzec syrovinka (Lactarius volemus, někdy pouze syrovinka) je jedlá houba z čeledi holubinkovitých rostoucí v mírném podnebném pásu.

Popis

Má žlutooranžový až hnědý klobouk, na jeho dolní straně jsou bílé, posléze žlutavé lupeny. Při poranění roní bílé lepkavé mléko. Bývá široký 8 – 14 cm.

Třeň je tlustý, hladký, rovný, plný, kratší 5 – 10 cm a tlustý 1,5 – 2,5 cm. Barva stejná jako klobouk, ale světlejší.

Dužnina i mléko jsou, obzvláště ve stáří, nápadné značně aromatickou vůní, jež je obvykle charakterisována jako slanečková [1][2][3].

Výtrusy jsou velké 8 – 12 x 7 – 11 mikrometru, jemné, bezbarvé. Výtrusný prach je krémový až světle okrový.

Záměna je možná s ryzcem ryšavým (latinsky: Lactarius rufus) nebo ryzcem hnědým (latinsky: Lactarius helvus).[4]

Výskyt

Vyskytuje se vesměs nepříliš hojně v listnatých i jehličnatých lesích, od července do října.[1][2]

Využití

Ryzec syrovinka je jedlý, velice vyhledávaný a oblíbený. Pojídat je ho možno i za syrova, obyčejně se však kuchyňsky připravuje, např. opéká. [3]

Reference

  1. a b HAGARA, Ladislav; ANTONÍN, Vladimír; BAIER, Jiří. Velký atlas hub. Praha: Ottovo nakladatelství, 2006. ISBN 978-80-7360-334-2. 
  2. a b KOTLABA, František; ANTONÍN, Vladimír. Houby, česká encyklopedie. Praha: Reader's digest Výběr, 2003. ISBN 80-86196-71-2. 
  3. a b HAGARA. Atlas hub. Martin: Neografia, 1998. ISBN 80-88892-09-0. 
  4. SMOTLACHA, Miroslav. Smotlachův atlas hub. 4. vyd. Praha: Ottovo nakladatelství, 1999. 

Externí odkazy

Zdroj