Rybniště

Rybniště
Letecký snímek středu obce Rybniště
Letecký snímek středu obce Rybniště
Znak obce RybništěVlajka obce Rybniště
znakvlajka
Lokalita
Status obec
Pověřená obec Varnsdorf
Obec s rozšířenou působností Varnsdorf
(správní obvod)
Okres Děčín
Kraj Ústecký
Historická země Čechy
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 50°52′48″ s. š., 14°30′55″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 685 (2023)[1]
Rozloha 12,71 km²[2]
Nadmořská výška 460 m n. m.
PSČ 407 51
Počet domů 280 (2021)[3]
Počet částí obce 2
Počet k. ú. 2
Počet ZSJ 2
Kontakt
Adresa obecního úřadu Obecní úřad Rybniště
Rybniště č. p. 33
407 51 Rybniště
starosta@obecrybniste.cz
Starosta Ing. Roman Forfera
Oficiální web: www.obecrybniste.cz
Rybniště na mapě
Rybniště
Rybniště
Další údaje
Kód obce 562793
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rybniště (německy Teichstatt) je obec ve východní části okresu Děčín, na severní straně Lužických hor, v jižní části Šluknovského výběžku. Obec leží v nadmořské výšce 460 metrů v sedle mezi Plešivcem a Širokým vrchem. Velká část obce leží na území Chráněné krajinné oblasti Lužické hory. Obec se skládá ze dvou katastrálních území, Rybniště a Nové Chřibské. Celkem v ní žije 685[1] obyvatel.

Obcí prochází hlavní evropské rozvodí mezi Severním a Baltským mořem. Obec byla založena na místě rybníka kolem roku 1715. Na území obce leží Velký rybník a Chřibská přehrada.

Historie

Nejstarší část obce, Chřibská Nová Ves byla založena již v roce 1475 tehdejšími majiteli tolštejnského panství, Šlejnici. V 16. století se stala součástí českokamenického panství, přešla do majetku Kinských. V roce 1757 pruské vojsko vypálilo střed obce. Kolem roku 1762 byla v Rybništi založena v rámci tereziánských reforem škola. Dnešní škola u Školního rybníka byla založena v roce 1769 ze sbírky občanů.

V roce 1847 Palacký uvádí v Popisu Království českého, že Rybniště má 115 domů a 1 104 obyvatel.

Po druhé světové válce bylo z obce nuceně vysídleno původní německy mluvící obyvatelstvo. Obec dosídlili Češi, Slováci a další noví obyvatelé, ale počet obyvatel už zdaleka nedosahoval předválečných čísel a obec začala pomalu upadat.

V roce 1977 byl postaven kulturní dům. V roce 1980 bylo Rybniště připojeno k obci Chřibská, od roku 1990 je opět samostatnou obcí. V roce 1999 byl obci přidělen Poslaneckou sněmovnou prapor a znak. Ve znaku je stříbrná krokev s rybářskou sítí.

Sklárna

Roku 1873 byla u nádraží v Rybništi založena sklárna, kterou vybudoval majitel sklárny v Chřibské F. Zahn. V roce 1880 sklárnu získala firma Michel & Mayer a roku 1884 ji přebrali Michelovi synové Raimund a Eduard (E. Michel & Co). Sklárna se specializovala zejména na výrobu osvětlovacího skla.[4] Za první světové války již byla mimo provoz.

V roce 1929 koupil sklárnu Václav Hrdina,[5] majitel skláren v Chlumu u Třeboně, v Rosicích u Brna a na jihu Čech v Arnoštově.[6] Sklárnu modernizoval a značně rozšířil její výrobu. Již v roce 1931 začala mít sklárna těžkosti a na konci roku odstavila provoz sklářských pecí.[7] V roce 1936 činil její dluh 2 428 000 Kč a okresní soud ve Varnsdorfu vyhlásil na den 24. října 1936 exekuční dražbu. Do dražby šel veškerý majetek skláren Václava Hrdiny: domy čp. 80, 184, 201 a 114 společně s polnostmi, pastvinami, loukami a stavebními parcelami v hodnotě 375 080 Kč, sklárna, truhlářství, dílny, lihovar, železniční přípojka, louky atp. v ceně 622 753 Kč a příslušenství v hodnotě 231 000 Kč.[8]

Místní skláři se snažili za pomoci sklářských odborů v Praze provoz sklárny zachránit jejím združstevněním.[9] Dražba byla nakonec odsunuta na 17. března 1937, kdy ji za částku 708 890 Kč koupilo tamní sklářské družstvo „Nordböhmische Glashüttenwerke Gen. m. b. H”.[10] Její provoz skončil v průběhu druhé světové války.

V současné době[kdy?] je v obci mateřská škola, základní škola 1. až. 5. ročník, ordinace lékaře v budově obecního úřadu. Obec vydává jednou měsíčně časopis Rybnišťský (pod)vodník. V obci působí místní sdružení hasičů, fotbalový klub Tatran Rybniště, místní rybářský spolek.

Nádraží Rybniště je železniční křižovatkou tratí Děčín–Rumburk a Rybniště–Varnsdorf. Nádraží Chřibská stojí také v katastrálním území katastru Rybniště. V obci je biokotelna na spalování dřevěného odpadu. Biokotelna byla uvedena do provozu v roce 2002.[11] Biokotelna dodává teplo do 32 nemovitostí a čtyř objektů v majetku obce. V obci má akciová společnost Uniles Rumburk manipulační sklad a výrobu řeziva. Zemědělství je nevýznamné.

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 1 248 obyvatel (z toho 593 mužů), z nichž bylo 159 Čechoslováků, 1 071 Němců, dva příslušníci jiné národnosti a šestnáct cizinců. Většina byla římskými katolíky, ale 24 lidí patřilo k evangelickým církvím, dva k církvi československé, dva byli židé, 53 patřilo k nezjišťovaným církvím a sedmnáct lidí bylo bez vyznání.[12] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 1 478 obyvatel: 398 Čechoslováků, 1 063 Němců a sedmnáct cizinců. Stále převažovala římskokatolická většina, ale ve vsi žilo také 26 evangelíků, 35 členů církve československé, 65 příslušníků nezjišťovaných církví (převážně starokatolické církve) a 210 lidí bez vyznání.[13]

K obci tehdy patřila osada Chřibská Nová Ves, kde při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 359 obyvatel (z toho 169 mužů), z nichž bylo čtrnáct Čechoslováků, 343 Němců a dva cizinci. Kromě jednoho evangelíka, 33 příslušníků nezjišťovaných církví a jednoho člověka bez vyznání byli římskými katolíky.[12] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 418 obyvatel: 61 Čechoslováků, 348 Němců, jednoho příslušníka jiné národnosti a osm cizinců. Převažovala římskokatolická většina, ale ve vsi žilo také pět evangelíků, deset členů církve československé, 25 příslušníků nezjišťovaných církví (převážně starokatolické církve) a 36 lidí bez vyznání.[13]

Vývoj počtu obyvatel a domů místní části Rybniště[14][15]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 1 543 1 627 1 840 1 748 1 763 1 607 1 896 807 920 900 727 574 616 556
Domy 199 220 223 242 248 246 271 249 237 180 156 189 190 205
Tabulka zahrnuje údaje bývalé osady Chřibská Nová Ves. Data z roku 1961 zahrnují domy místní části Nová Chřibská.

Pamětihodnosti

Dominantou vesnice je secesní kaple svatého Josefa z roku 1912, postavená významným varnsdorfským stavitelem, Antonem Möllerem. Je jednou z nejmladších kaplí v regionu. V roce 1989 byla provedena generální rekonstrukce a 30. června 1990 byla kaple slavnostně vysvěcena litoměřickým biskupem ThDr. Josefem Kouklem. Hřbitov byl založen v roce 1883. V obci se nachází roubené domy, několik křížů a boží muka.

Turistické cíle

Asi jeden kilometr na severovýchod od Rybniště se nachází přírodní rezervace Velký rybník, který je největší vodní plochou v okrese Děčín. Severozápadním směrem od Rybniště lze po červené značce dojít k nedaleké skále Dračí kámen a na Karlovu vyhlídku na Širokém vrchu.

Fotografie

  • Secesní kostel sv. Josefa z roku 1912
    Secesní kostel sv. Josefa z roku 1912
  • Kostel s novou fasádou
    Kostel s novou fasádou
  • Školní rybník, v pozadí rekreační středisko Církve bratrské
    Školní rybník, v pozadí rekreační středisko Církve bratrské
  • Škola a požární zbrojnice
    Škola a požární zbrojnice
  • Kaplička Tří králů v Rybništi
    Kaplička Tří králů v Rybništi

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ↑ Lužické a Žitavské hory. www.luzicke-hory.cz [online]. [cit. 2020-10-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Reichenberger Zeitung: Organ für die deutsch-nationale Partei in Böhmen. Reichenberg: Heinrich T. Stiepel, 15.5.1930, 71(114, ranní vydání). s. 8.: Die Firma Glashüttenwerke W. Hrdina.
  6. ↑ KODA - karta komína: LT25/N-1 Sklárna Rosice, Sklářská, Rosice (#3078). koda.kominari.cz [online]. [cit. 2020-10-27]. Dostupné online. 
  7. ↑ Reichenberger Zeitung: Organ für die deutsch-nationale Partei in Böhmen. Reichenberg: Heinrich T. Stiepel, 14. 12. 1931, 72 (292, večerní vydání). s. 7.
  8. ↑ Reichenberger Zeitung: Organ für die deutsch-nationale Partei in Böhmen. Reichenberg: Heinrich T. Stiepel, 8. 10. 1936, 77 (236, večerní vydání). s. 5: Zwangsversteigerungen.
  9. ↑ Reichenberger Zeitung: Organ für die deutsch-nationale Partei in Böhmen. Reichenberg: Heinrich T. Stiepel, 27. 10. 1936, 77 (252, večerní vydání). s. 3: Weiterführung eines Glashüttenbetriebes durch die Arbeiterschaft.
  10. ↑ Reichenberger Zeitung: Organ für die deutsch-nationale Partei in Böhmen. Reichenberg: Heinrich T. Stiepel, 20.3.1937, 78(68, ranní vydání). s. 7.: Besitzwechsel in der nordboemischen Glasindustrie.
  11. ↑ Biokotelna Rybniště [online]. [cit. 2007-07-20]. Dostupné online. 
  12. ↑ a b Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 204. 
  13. ↑ a b Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 391. 
  14. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 370, 371. 
  15. ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 287. 

Externí odkazy

Zdroj