Rudolf Chotek

Rudolf Karel hrabě Chotek
z Chotkova a Vojnína
Rudolf Chotek
Rudolf Chotek
4. majitel chotkovského majorátu
Veltrusy[pozn. 1]
Ve funkci:
24. prosince 1864 – 1. října 1894
Předchůdce Jindřich Chotek z Chotkova
Nástupce Emerich Chotek z Chotkova
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1871 – 1872[2]
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1867 – 1867
Ve funkci:
1870 – 1872
Ve funkci:
1883 – 1890
Člen rakouské Panské sněmovny
Ve funkci:
??? – 1894
Panovník František Josef I.
Stranická příslušnost
Členství Str. konz. velkostatku
Narození 23. června 1832
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 4. října 1894 (ve věku 62 let)
Gaaden
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení Chotkovská hrobka v Nových Dvorech
Choť
  • I. (1858) Marie Terezie z Auerspergu (1837–1888)
  • II. (1894) Klaudine Gudenus (1871–1949)
Rodiče Jindřich Chotek z Chotkova (1802–1865) a Carlotta z Eltzu (1810–1862)
Děti Jan Nepomuk Rudolf (1865–1884)
Příbuzní Ferdinand Chotek, Arnošt Chotek z Chotkova, Emerich Chotek a Karolina Isabelle Gräfin Chotek von Chotkowa und Wognin (sourozenci)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hrabě Rudolf Karel Chotek, též Rudolf Chotek z Chotkova a Vojnína[3] (23. června 1832 Praha[4] – 1. října 1894 Gaaden[5][6]), byl rakouský a český šlechtic z rodu Chotků z Chotkova a politik, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.

Biografie

Portrét Rudolfa Chotka ze sbírek zámku Veltrusy

Pocházel ze starého českého rodu Chotků, narodil se jako nejstarší syn hraběte Jindřicha Chotka (1802–1864) a jeho manželky Karolíny Aloisie, rozené hraběnky z Eltzu (1810–1862). Působil jako velkostatkář.[4] Patřily mu statky Veltrusy a Nové Dvory.[6] Stál v čele mnoha korporací a spolků jako c. k. Vzájemně škody z ohně a krupobití pojišťující ústav, Pražsko-duchcovská dráha, Rakouská severozápadní dráha nebo Hospodářský spolek pro království České. Působil také coby okresní starosta ve Velvarech.[6]

V zemských volbách v lednu 1867 byl zvolen do Českého zemského sněmu za kurii velkostatkářskou, svěřenecké velkostatky.[7] Uspěl i v krátce poté vypsaných zemských volbách v březnu 1867. Odmítl ale převzít mandát.[8] Do sněmu se vrátil v zemských volbách roku 1870.[9] Opětovně na sněm usedl po zemských volbách roku 1883.[10] Mandát obhájil i v zemských volbách roku 1889.[11] Rezignaci na mandát oznámil v květnu 1890.[12] Zastupoval Stranu konzervativního velkostatku, která podporovala český národní a federalistický program.[6][11]

Zemský sněm ho roku 1871 zvolil i do Říšské rady (celostátní parlament, volený nepřímo zemskými sněmy). Na práci parlamentu se ovšem nepodílel a jeho mandát byl 23. února 1872 prohlášen pro absenci za zaniklý.[13] Od roku 1879 byl dědičným členem Panské sněmovny (jmenovaná horní komora Říšské rady).[6][14]

V posledních letech života se stáhl z veřejných a politických aktivit. Zemřel v říjnu 1894, raněn byv mrtvicí, v Gaadenu[6] v Uhersku na panství svého tchána barona Gudenuse, jehož dceru si Chotek v roce 1894 vzal za manželku. Novomanželé odjeli v červnu 1894 do Uherska a plánovali se v srpnu vrátit na Nové Dvory do Čech. Pobyt se ale protáhl a v září hrabě Chotek onemocněl zápalem plic. Tělesné ostatky pak byly převezeny do Nových Dvorů, kde se potom konal pohřeb za velké účasti veřejnosti a předních českých šlechticů.[3]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Fideikomis zřídil hrabě Rudolf Chotek (1706–1771), který neměl mužského potomka, dne 1. března 1770 na základě císařského povolení z 11. května 1755 a 13. února 1770 pro prvorozené svého rodu. Svěřenství tvořily statky Jeviněves, Ouholice č. Ostrova, Všestudy, Dušníky, Vepřek, Vojkovice, Kozomín a Chlumín (Klomín), dále pak dvůr Lhota s pozemky u Dědibab (Jedibab), dům U Zlatého melounu a k němu přistavený Kaplanovský dům na Starém Městě v Praze. V době vzniku byl fideikomis oceněn na 296 600 zlatých.[1]Nové Dvory byly alodiálním statkem.

Reference

  1. ↑ LEDR, Josef. Hrabata Chotkové z Chotkova a Vojnína. Studie rodopisná. Kutná Hora: Josef Ledr (vlastním nákladem), 1886. S. 43. 
  2. ↑ Fakticky se práci Říšské rady nepodílel.
  3. ↑ a b Pohřeb Rudolfa hraběte Chotka. Národní politika. Říjen 1894, roč. 12, čís. 280, s. 3. Dostupné online. 
  4. ↑ a b LIŠKOVÁ, Marie. Slovník představitelů zemské samosprávy v Čechách 1861–1913. Praha: SÚA, 1994. 379 s. Dostupné online. ISBN 8085475138. S. 118. 
  5. ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost Nové Dvory u Kutné Hory
  6. ↑ a b c d e f Úmrtí. Národní listy. Říjen 1894, roč. 34, čís. 273, s. 3. Dostupné online. 
  7. ↑ http://www.psp.cz/eknih/1867skc/1/stenprot/001schuz/s001003.htm
  8. ↑ http://www.psp.cz/eknih/1867_69skc/1/stenprot/001schuz/s001005.htm
  9. ↑ http://www.psp.cz/eknih/1870skc/1/stenprot/001schuz/s001002.htm
  10. ↑ http://www.psp.cz/eknih/1883skc/1/stenprot/002schuz/s002003.htm
  11. ↑ a b NAVRÁTIL, Michal. Almanach sněmu království Českého 1895–1901. Praha: [s.n.], 1896. Dostupné online. 
  12. ↑ http://www.psp.cz/eknih/1889skc/2/stenprot/001schuz/s001003.htm
  13. ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  14. ↑ Rudolf Chotek na webu rakouského parlamentu dostupné online

Externí odkazy

Zdroj