Rudolf Blitzfeld

JUDr. Rudolf Blitzfeld
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1870 – 1873
Poslanec Slezského zemského sněmu
Ve funkci:
1870 – 1873
Stranická příslušnost
Členství Ústavní strana
Narození 9. dubna 1828
Příkop
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 15. února 1906 (ve věku 77 let)
Brno
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Alma mater Vídeňská univerzita
Františkova univerzita
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Rudolf Blitzfeld (9. dubna 1828 Příkop[1][2][3] – 15. února 1906 Brno[4][5]) byl rakouský právník a politik německé národnosti působící ve Slezsku a na Moravě, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.

Biografie

Jeho otcem byl domovník, písař a kavárník v Brně Franz Blitzfeld. Rudolf studoval v letech 1846–1849 práva na Vídeňské univerzitě a v letech 1849–1852 na Františkově univerzitě v Olomouci, kde roku 1852 získal titul doktora práv. Do roku 1852 pak působil jako právní zástupce v Brně, v letech 1855–1858 ve štýrském Leobenu, pak v Krakově a od roku 1863 v slezském Bílsku.[2] Počátkem 70. let byl profesí advokátem, působícím ve Slezsku, od 1. ledna 1874 v Brně.[6] Byl prezidentem záložny Erste Spar- und Vorschusskassa für Gewerbe und Handel v Brně.[7] Působil též jako místopředseda brněnské advokátní komory.[4] Do této funkce byl zvolen roku 1898. Zasedal v její disciplinární radě.[2]

Byl aktivní i veřejně a politicky. V letech 1874–1875 založil v Brně Měšťanský spolek (Bürgerverein) a v období let 1876–1885 a opětovně od roku 1894 zasedal v městské radě.[2] Od roku 1870[2] zasedal na Slezském zemském sněmu. Zemský sněm ho roku 1870 delegoval i do Říšské rady (celostátní parlament, volený nepřímo zemskými sněmy). Opětovně byl zemským sněmem do vídeňského parlamentu vyslán roku 1871, za kurii městskou a obchodních a živnostenských komor v Opavě.[8] Na zemský mandát rezignoval v roce 1873 a zároveň odmítl kandidaturu v přímých volbách do Říšské rady roku 1873.[9] Stranicky se profiloval jako německý liberál (takzvaná Ústavní strana, liberálně a provídeňsky orientovaná, odmítající federalistické aspirace neněmeckých etnik).[9]

Zemřel v únoru 1906.[4]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Biografický slovník Slezska a severní Moravy [online]. vkta.cz [cit. 2015-05-12]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla a kol. Biografický slovník českých zemí, Bi-Bog. 5. [s.l.]: Historický ústav AV ČR, 2006. Dostupné online. ISBN 9788072773091. S. 566. 
  3. ↑ Matrika 16998, sn. 113 [online]. MZA [cit. 2022-10-26]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c Moravská orlice, 17. 2. 1906, s. 2.
  5. ↑ Matrika 16916, sn. 42 [online]. MZA [cit. 2022-10-26]. Dostupné online. 
  6. ↑ Advokáti ve Slezsku. Opavský Týdenník. Leden 1874, roč. 5, čís. 3, s. 23. Dostupné online. 
  7. ↑ JANÁK, Jan: MORAVSKÉ ZÁLOŽNY OD VYDÁNÍ DRUŽSTEVNÍHO ZÁKONA V ROCE 1873 DO ROKU 1880 [online]. phil.muni.cz [cit. 2015-05-12]. Dostupné online. 
  8. ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  9. ↑ a b Volební ruch ústaváků. Moravská orlice. Říjen 1873, roč. 11, čís. 234, s. 2. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj