Roztoky (Šestajovice)

Roztoky
Roztoky čp. 11
Roztoky čp. 11
Lokalita
Charakter malá vesnice
Obec Šestajovice
Okres Náchod
Kraj Královéhradecký kraj
Historická země Čechy
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 50°20′15″ s. š., 16°2′17″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 38 (2021)[1]
Katastrální území Roztoky nad Metují (1,35 km²)
Nadmořská výška 266 m n m n. m.
PSČ 551 01
Počet domů 13 (2011)[2]
Roztoky
Roztoky
Další údaje
Kód části obce 162396
Kód k. ú. 762393
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Roztoky (německy Rostok) jsou malá vesnice, část obce Šestajovice v okrese Náchod. Nachází se asi 2,5 kilometru východně od Šestajovic. V roce 1890 měla ves 21 domů, mlýn a 119 obyvatel (všichni české národnosti).[3] Roztoky leží v katastrálním území Roztoky nad Metují o rozloze 1,35 km².[4]

Exulanti

V době pobělohorské během slezských válek emigrovaly z náboženských důvodů celé rodiny do pruského Slezska. Z Roztok uprchl:[5] Jan Franc (* 1699), chalupník a krejčí z Roztok, vůdčí osobnost opočenské rebelie (1732). Byl jedním z delegace opočenských, kteří jeli v září 1732 do Hennersdorfu za kazatelem Janem Liberdou. Na potlačení opočenského povstání bylo povoláno vojsko a Jan Franc uprchl s Mikulášem Švorcem z Rohenic do Lužice.[6][7] Brzy se ale vrátil, dál organizoval tajná shromáždění a dne 19.12.1732 byl zatčen a vyslýchán v Dobrušce. V té době mu bylo 33 let, byl ženatý a měl dvě děti. Jan Franc byl donucen 5.2.1736 podepsat zřeknutí se víry, stejně jako mnoho jiných „kacířů“ opočenského panství.[8] V roce 1742 emigroval podruhé, s manželkou a syny Václavem (17 let) a Janem (5 let), do Münsterbergu v pruském Slezsku. Odtamtud odešel do nově zakládané české exulantské obce Husinec. Patří mezi zakladatele této obce.

Přírodní poměry

Jihozápadně od vesnice se nachází přírodní rezervace Šestajovická stráň.

Reference

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ Ottův slovník naučný. díl XXII.. Fotoreprint vyd. z r. 1904. vyd. Praha: Paseka/Argo, 2000. 1004 s. ISBN 80-7185-318-6. S. 17. 
  4. ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-19. 
  5. ↑ ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Pozváni do Slezska. Vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku. 1. vyd. Praha: Kalich 599 s. ISBN 80-7017-553-2, ISBN 978-80-7017-553-8. OCLC 57324279 
  6. ↑ KOŘÁN, Ivo. Ivo Kořán : texty. Příprava vydání Klára Benešovská - Helena Dáňová - David Vrána. Praha: Artefactum, 2019. 571 s. ISBN 978-80-88283-28-7. S. 367 a násl. 
  7. ↑ Edita Štěříková: Běh života českých emigrantů v Berlíně v 18. století. Str. 316, 410
  8. ↑ SOA Hradec Králové, Biskupská konzistoř, kart. 53

Externí odkazy

Zdroj