Šonov

Šonov
Kostel sv. Markéty
Kostel sv. Markéty
Znak obce ŠonovVlajka obce Šonov
znakvlajka
Lokalita
Status obec
Pověřená obec Broumov
Obec s rozšířenou působností Broumov
(správní obvod)
Okres Náchod
Kraj Královéhradecký
Historická země Čechy
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 50°35′27″ s. š., 16°24′6″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 297 (2023)[1]
Rozloha 20,72 km²[2]
Katastrální území Šonov u Broumova
Nadmořská výška 460 m n. m.
PSČ 549 71
Počet domů 132 (2021)[3]
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 1
Kontakt
Adresa obecního úřadu Šonov 318
549 71 Šonov u Broumova
sonov@obec.cz
Starostka Monika Hornychová
Oficiální web: www.sonov.cz
Šonov
Šonov
Další údaje
Kód obce 574511
Kód části obce 162906
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Šonov (německy Schönau) se nachází nedaleko Broumova v okrese Náchod v Královéhradeckém kraji. Žije zde 297[1] obyvatel. Je to obec s největší délkou (přes 7 kilometrů) a největší rozlohou katastrálního území na Broumovsku.[4] Hranice katastrálního území obce je z větší části totožná s česko-polskou státní hranicí.[5]

Historie

Šonov v Broumovském urbáři z roku 1676
Šonov v Broumovském urbáři z roku 1676
Šonov (Schönau) na Müllerově mapě Čech z roku 1720

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1300. Velká dvouřadá lánová ves patřila od počátku broumovskému klášteru a osídlena byla osadníky německého původu. Místní obyvatelé byli povinováni dodávat do broumovského kláštera dřevo. V letech 1325–1725 v obci stál dřevěný kostel, zasvěcený svatému Janu Evangelistovi. Ten byl po požáru v roce 1725 nahrazen zděným kostelem, u kterého bylo změněno patrocinium na zasvěcení svaté Markétě. V roce 1680 se místní účastnili povstání nevolníků. V roce 1776, kdy byla v obci zavedena čísla popisná, se zde nacházelo 245 domů.[4]

Roku 1885 byl Šonov spojen s Broumovem silnicí, která se stala hlavní komunikací jinak více-méně velmi izolované vesnice s ostatním světem, a takto slouží stále. V roce 1914 byla vesnice elektrifikována.

V letech 1938 až 1945 byla obec přičleněna (v důsledku uzavření Mnichovské dohody) k nacistickému Německu.[6] Během druhé světové války zahynulo 58 mužů a jedna žena ze Šonova. V roce 1945 obcí postupně prošla nacistická i sovětská armáda, přičemž při obou průchodech docházelo k rabování. V září téhož roku bylo odsunuto prvních 170 obyvatel obce.[4] Po odsunech byla vesnice sice dosídlena Čechy, nikdy však již nedosáhla předválečného počtu obyvatel. Obec byla po roce 1945 rozdělena na "horní" a "dolní" část, přičemž v každé fungovalo samostatné zemědělské družstvo. K opětovnému sjednocení obce pak došlo v roce 1960. Řada stavení v obci postupně zpustla, včetně původně výstavní fary, která od roku 1945 již nesloužila svému účelu (o tom, co se dělo kolem fary viz níže) a postupně se změnila ve zříceninu. Dlouhodobě neobsazená šonovská farnost byla nakonec k 1. lednu 2010 administrativně zrušena a její území začleněno do sousední farnosti broumovské.

Vražda dvou broumovských benediktinů v Šonově v srpnu 1945

Související informace naleznete také v článku Vražda dvou benediktinů v Šonově u Broumova v roce 1945.

Bezprostředně po osvobození Československa došlo ve vsi k násilnostem. V srpnu 1945 byli odvlečeni ze šonovské fary a v lese za obcí zastřeleni dva broumovští benediktini: místní emeritní farář Alban J. Prause a jeho nástupce Ansgar A. Schmitt.[7] Současně byla fara vyrabována. Ač se objektivně ničím neprovinili, za jejich smrt nebyl nikdo nikdy potrestán, neboť na čin byla vztažena beztrestnost podle zákona č. 115/1946.

Demografie

Do roku 1945 žila v obci většina obyvatel německé národnosti.

V roce 1930 žilo v obci 63 sedláků, 78 domkářů, 44 obchodníků a živnostníků a 110 dělníků.[4]

Převážná část obyvatelstva byla katolického vyznání. Žilo zde také 50 až 60 baptistů, kteří byli po 2. světové válce odsunuti.[8]

Vývoj počtu obyvatel podle sčítání lidu[4][9]
1763 1776 1783 1798 1849 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
1071 1407 1498 1612 1786 1959 1786 1556 1364 1258 1150 1085 494 429 355 305 308 322 322

Podle statistických údajů zde na počátku roku 2016 žilo 298 obyvatel a jejich průměrný věk byl 40,2 roku.[10]

Hospodářství a infrastruktura

Těžba nerostů

U obce byly v provozu dva lomy, jeden porfyrový a druhý melafyrový. Byly učiněny dva pokusy o těžbu uhlí, první v roce 1872 a druhý v letech 1901–1902. Oba byly neúspěšné.[4]

Pamětihodnosti

  • Kostel svaté Markéty,[11]
  • Fara čp. 83,[12] postavena v roce 1782 farářem K. Kurzem, náklady na stavbu činily 3 000 zlatých. Fara stojí na místě starší dřevěné fary, která byla postavena v roce 1674 a v roce 1775 vyhořela.[13][14]
  • Hřbitov s kaplí Panny Marie Růžencové. Hřbitov se rozkládá kolem místa, kde stával původní, částečně dřevěný kostel. Ten v roce 1775 vyhořel a na jeho místě stojí kaple Panny Marie, zbudovaná v novogotickém slohu. Strop je vyzdoben malbami náchodského malíře Františka Šrůtka z roku 1878. Hřbitov je ohraničen kamennou zdí, která byla opravena v roce 2009. Oprava byla financována z dotace Královéhradeckého kraje, daru nizozemské rodiny Verstappen a z rozpočtu obce Šonov. Vedle vstupní brány je márnice. Další branka ve zdi je směrem k bývalé faře.
  • Šonovská kaplička je na úbočí Javořích hor naproti kostelu sv. Markéty. Kaple byla opravena v červnu a červenci roku 2014 nákladem obce Šonov, Ministerstva pro místní rozvoj České republiky a zemědělského družstva Šonov u Broumova. Celkové náklady činily 241 365 Kč.[15][16]
  • Další kaple se nachází za jižní částí obce u cesty na horu Ptačí vrch.[17]
  • Venkovská usedlost čp. 34,[18]
  • Venkovská usedlost čp. 158,[19]
  • Venkovská usedlost čp. 255.[20]

Sochy a kříže

  • Pomník osvobození se nachází před budovou mateřské školy ve středu obce.[21]
  • V obci a jejím okolí se nachází asi dvacet křížků a soch (databáze Drobné památky Broumovska jich uvádí 18[22])

Přírodní zajímavosti

Geologické lokality

  • Kamenec, navržená k ochraně v rámci Chráněné krajinné oblasti Broumovsko. Jedná se o skály, skalní sruby a výchozy andezitoidů (melafyrů). Zdejší masív je tvořen černošedými weiselbergity, které z hlediska chemického složení jsou označovány za nejbazičtější horniny permokarbonského vulkanismu.[24]
  • Rudný vrch (654 m n. m.), který se nachází severovýchodně od severního konce Šonova[25]
  • Vysoká skála, která se nachází v nejsevernějším výběžku katastrálního území Šonova. Jedná se o výrazný skalnatý hřbet tvořený tufy a permskými vulkanity – ignimbrity.[26]
  • Takzvaná „Šonovská sopka“ na vrchu Homole (649 m n. m.) východně od obce, zhruba 500 metrů od česko-polské státní hranice[27]

Galerie

  • Kostel sv. Markéty
    Kostel sv. Markéty
  • Místní hřbitov
    Místní hřbitov
  • Jeden z křížů
    Jeden z křížů
  • Hřbitovní kaple Panny Marie
    Hřbitovní kaple Panny Marie

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ↑ a b c d e f BERGMAN, Petr; BURIAN, Martin; JEŘÁBKOVÁ, Jana. Broumovsko. Interpretace kulturního a historického dědictví na Broumovsku. Broumov: TUŽ se, Broumovsko!, 2003. 151 s. ISBN 80-239-4043-0. S. 146. 
  5. ↑ Šonov [online]. Seznam - mapy.cz [cit. 2018-09-24]. Dostupné online. 
  6. ↑ Seznam obcí a okresů republiky Česko-Slovenské, které byly připojeny k Německu, Maďarsku a Polsku (Stav ke dni 28. listopadu 1938). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. S. 59. 
  7. ↑ PADEVĚT, Jiří. Krvavé léto 1945. Praha: Academia, 2016. 692 s. ISBN 978-80-200-2600-2. Kapitola 50 Šonov, s. 426. 
  8. ↑ http://www.dsobroumovsko.cz/clenske-obce/sonov/
  9. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-12-13]. Dostupné online. 
  10. ↑ Přehled počtu obyvatel v obcích ČR k 1. 1. 2016
  11. ↑ CECHNER, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Broumovském. Svazek XLV.. Praha: Archaelogická komise při České akademii věd a umění, 1930. 352 s. Dostupné online. Kapitola Šonov (Schönau): Kostel sv. Markéty, s. 295–301. 
  12. ↑ památka 36594/6-1897 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
  13. ↑ památka 28587/6-1898 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
  14. ↑ CECHNER, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Broumovském. Svazek XLV.. Praha: Archaelogická komise při České akademii věd a umění, 1930. Dostupné online. Kapitola Šonov (Schönau), s. 294–302. 
  15. ↑ Informační tabule na kapličce.
  16. ↑ kaple v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice
  17. ↑ kaple v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice
  18. ↑ památka 35529/6-1901 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
  19. ↑ památka 27345/6-1900 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
  20. ↑ památka 23843/6-1899 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
  21. ↑ Milan Lašťovka. Pomník Obětem 2. světové války [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2020-03-12]. Dostupné online. 
  22. ↑ Drobné památky Broumovska : Šonov [online]. Collegium pro arte antiqua, 1999, rev. 2001 [cit. 2018-05-20]. Dostupné online. 
  23. ↑ MAXOVÁ, Ivana; ZAHRADNÍK, Pavel; NEJEDLÝ, Vratislav. Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v okrese Náchod. Praha: Státní ústav památkové péče, 2002. 220 s. ISBN 80-86234-24-X. S. 163. 
  24. ↑ PLNÁ, Věra. Šonov - Kamenec [online]. Praha: Česká geologická služba, 2003-12-10 [cit. 2018-09-24]. Dostupné online. 
  25. ↑ PLNÁ, Věra. Rudný vrch [online]. Praha: Česká geologická služba, 2003-12-10 [cit. 2018-09-24]. Dostupné online. 
  26. ↑ PLNÁ, Věra. Vysoká skála [online]. Praha: Česká geologická služba, 2003-12-10 [cit. 2018-09-24]. Dostupné online. 
  27. ↑ PLNÁ, Věra. Pseudosopka - Šonov [online]. Praha: Česká geologická služba, 2003-12-10 [cit. 2018-09-24]. Dostupné online. 

Literatura

  • BERGMAN, Petr; BURIAN, Martin; JEŘÁBKOVÁ, Jana. Broumovsko. Interpretace kulturního a historického dědictví na Broumovsku. Broumov: TUŽ se, Broumovsko!, 2003. 151 s. ISBN 80-239-4043-0. 
  • CECHNER, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Broumovském. Svazek XLV.. Praha: Archaelogická komise při České akademii věd a umění, 1930. Dostupné online. Kapitola Šonov (Schönau), s. 294–302. 
  • DIMTEROVÁ, Gertruda; KAHLEROVÁ, Hildegarda; KAHLER, Adolf. Obec Šonov. Forchheim: Heimatkreis Braunau 78 s. Dostupné online. 
  • KOŠŤÁL, Zdeněk. Dějiny Broumova a Broumovska. Broumov: Městský národní výbor Broumov, 1990. 148 s. 
  • POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech. Svazek 3 P/Š. Praha: Academia, 1980. 538 s. Kapitola Šonov, s. 501–502. 

Externí odkazy

Zdroj