Rostislav Švácha

prof. PhDr. Rostislav Švácha
Narození 16. ledna 1952 (72 let)
Praha
Povolání pedagog, učitel, historik architektury, fotograf a kurátor
Ocenění Cena ministerstva kultury za přínos v oblasti architektury (2013)
Pocta České komory architektů (2013)
Magnesia Litera 2018
multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Rostislav Švácha (* 16. ledna 1952, Praha) je historik a teoretik umění a architektury, vysokoškolský pedagog (Ústav pro dějiny umění FF UK, Katedra teorie a dějin umění AVU a Katedra dějiny umění Univerzity Palackého v Olomouci). Ve svých pracích se zaměřuje na architekturu 17.20. století.

Životopis

Narodil se 16. ledna 1952. V letech 1971–1976 studoval na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a studia ukončil obhajobou rigorózní práce K periodizaci díla Jana Aichela Santiniho (1977). V letech 19771984 byl redaktorem v nakladatelství Odeon. Roku 1985 se stal vědeckým pracovníkem Ústavu dějin umění Akademie věd České republiky, kde působí doposud.

Rostislav Švácha na výstavě arch. Jaroslava Vaculíka v Muzeu umění a designu Benešov

Veřejné aktivity v oblasti památkové péče

Své znalosti moderní architektury a odbornou autoritu využívá pro podporu a prosazování ochrany významných staveb vzniklých ve 20. století.[1] Je členem Domácí rady Klubu Za starou Prahu,[2] a čestným členem spolku Za krásnou Olomouc.

Ocenění

  • V roce 2013 získal Cenu Ministerstva kultury za přínos v oblasti architektury.[3]
  • Pocta České komory architektů za rok 2013[4]
  • Kniha Paneláci 1, 2, kterou napsal společně s Lucií Skřivánkovou, získala v roce 2018 cenu Magnesia Litera[5].

Bibliografie

Knihy

Vybrané časopisecké příspěvky

  • 1980: Osada Baba, Umění 28/1980, s. 372.
  • 1983: Adolf Loos a česká architektura, Umění 31/1983, s. 490–513.
  • 1985: Arnošt Wiesner: norma a tvorba, Výtvarná kultura 9/1985, s. 64.
  • 1986: Poznámky ke Kotěrovu muzeu, Umění 34/1986, s. 171–179.
  • 2005: Na obranu Ještědu, Architekt roč. 51, č. 4, s. 51.

Reference

  1. V roce 2017 zdůrazňuje ztrátu, kterou po letech snah o záchranu znamená zboření objektu čp. 1601/II na Václavském náměstí v Praze.
  2. https://www.zastarouprahu.cz/menu-horni/o-klubu/organy-klubu/kategorie-4/
  3. Laureáti Státních cen a cen Ministerstva kultury
  4. Česká komora architektů: Poctu ČKA 2013 získal Rostislav Švácha. 04.12.2014, aktualizováno: 15.01.2015.
  5. Magnesii Literu má Erik Tabery, knihami století jsou Saturnin i Švejk. iDNES.cz [online]. 2018-04-04 [cit. 2018-04-05]. Dostupné online. 

Literatura

  • Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800–2008), Sv. 2, s. 1492-1497, Academia Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9
  • P. Bregantová, Bibliografie Rostislava Šváchy 1977–2012, in: Taťána Petrasová, Marie Platovská (eds.), Tvary-formy-ideje: Studie a eseje k dějinám a teorii architektury, UDU AV ČR 2013, s. 259–315

Externí odkazy

Zdroj