Rohanská hrobka

Rohanská hrobka
Rohanská hrobka na východní straně kostela
Rohanská hrobka na východní straně kostela
Základní informace
Sloh novogotika
Výstavba 1824 (hrobka), 1836 (kaple), 1908 poslední rozšíření
Stavebník Karel Alan z Rohan-Guémené a jeho dcera Berta
Poloha
Adresa Loukov u Mnichova Hradiště, ČeskoČesko Česko
Souřadnice 50°33′29,63″ s. š., 15°2′9,49″ v. d.
Další informace
Kód památky 14024/2-1626 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Kostel Nejsvětější Trojice)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rohanská hrobka neboli hrobka Rohanů je pohřebiště původně francouzského šlechtického rodu Rohanů na východní straně kostela Nejsvětější Trojice v Loukově u Mnichova Hradiště v údolí řeky Jizery v okrese Mladá Boleslav. V roce 1824 ji na místě vyklizené schlikovské hrobky pod presbytářem nechal zřídit Karel Alan Gabriel z Rohan-Guémené. Po jeho smrti byla k hrobce přistavěna novogotická pohřební kaple a později byla hrobka ještě rozšířena. Je v majetku římskokatolické církve, přičemž ji spravuje farnost Loukov.[1] Je památkově chráněná[2] a zpřístupněná bývá jen výjimečně.[3]

Historie

Portál vedoucí do Nové hrobky

Rohanové, kteří mají svůj původ v Bretani, utekli do zahraničí během Velké francouzské revoluce. V roce 1820 koupil Karel Alan Gabriel z Rohan-Guémené (1764–1836) od Františka Adama z Waldstein-Wartenbergu (1759–1823) panství Svijany se zámkem Sychrov a Loukovem.[4]

Pozdně goticko-renesanční kostel Nejsvětější Trojice v Loukově byl postaven v letech 1610–1612 na místě středověkého kostela, který se připomíná už ve 14. století.[5]Jáchym Ondřej Schlik (1569–1621), který byl jako jeden z 27 protestantských předáků popraven na Staroměstském náměstí, nechal pod hlavním oltářem zbudovat rodinnou hrobku.[1]

Karel Alan Rohan ji nechal v roce 1824 vyklidit a vstup z kostela zazdít. Od východu byla přistavěna nová rodinná hrobka s vlastním vchodem.[1] Po Karlově smrti nechala jeho dcera Berta k hrobce východním směrem dostavět novogotickou pohřební kapli. Stavba probíhala mezi lety 1836–1840. Údržba hrobky měla být financována z nadačního fondu, který byl pro tento účel založen na Sychrově 10. srpna 1840.[6] Hrobka byla později rozšiřována. Za Kamila Rohana byla vybudována Nová (boční) hrobka.[7] Naposledy byla hrobka upravena v roce 1908 za knížete Alana z Rohan-Guémené-Rochefortu. V druhé polovině 20. století byla několikrát vykradena.[1]

Architektura

Tzv. Nová hrobka

Před průčelím kaple se ve strmém svahu nachází terasa, na kterou se schází od hřbitova skrz pilířové brány po točitém schodišti po obou stranách kněžiště kostela. Schodiště a terasa jsou postaveny na půdorysu půlkruhu.[2]

Novogotická pohřební kaple s hrobkou je postavena z tesaných pískovcových kvádrů. Má podélný severojižní půdorys. Střecha je sedlová. Trojosé východní průčelí je uprostřed zvýrazněno trojhranným štítem, na jehož vrcholu býval kamenný kříž. Středu štítu dominuje oblouk ve tvaru velké jeptišky, dolní část střední osy tvoří hrotitý portál, nad kterým je osazen erb Rohanů. Po obou stranách portálu je kruhové okno.[2][5] Průčelí je rozčleněno šesti příporami, které jsou nad štítem zakončeny fiálami. Štít a fasádu průčelí nad okny zdobí panelování s historizující ornamentikou.[2]

Interiér

Střední místnost

Pohřební kaple je sklenuta šesti poli plackové klenby na pásech, které uprostřed podpírají dva pilíře.[5] V kapli po levé straně visí na stěně krucifix, naproti je v nice umístěna socha Panny Marie. Z novější doby pochází nápisová deska věnovaná památce posledního majitele Sychrova Alaina Rohana (1893–1976), jeho dcery, sester a bratra (francouzský text je uveden v rámečku vpravo).

PRIONS POUR
ALAIN PRINCE DE ROHAN
NÉ À SYCHROV LE 26. 7. 1893
MORT À VIENNE LE 2. 9. 1976
SA FILLE
ALIETTE DE ROHAN
NÉE À SYCHROV LE 29. 7. 1930
MORT À PARIS LE 1. 2. 1968
SES SOEURS
BERTHA HERZOGENBERG
NÉE À PRAGUE LE 5. 1. 1889
MORT À BERGEN LE 9. 8. 1977
JOHANNA COLLOREDO MANNSFELD
NÉE À SYCHROV LE 16. 7. 1890
MORT À VIENNE LE 15. 3. 1961
MARIE DE ROHAN
NÉE À SYCHROV LE 26. 7. 1893
MORT À VIENNE LE 20. 11. 1966
SON FRÉRE
KAREL ANTON DE ROHAN
NÉ À ALBRECHTSBERG LE 9. 1. 1898
MORT À SALZBURG LE 17. 3. 1975

Z kaple se směrem na západ vstupuje do staré hrobky zahloubené pod presbytářem. Nacházejí se tam dvě místnosti. V první místnosti s valenou klenbou o 5 výsečích, která má rozměry 5,1 na 4,6 metru,[8] stojí jedna rakev na roštu. Na ni za mřížovou brankou navazuje další hrobní komora o rozměrech 5 na 4,1 metru,[8] kde se nachází více než rakví. Před rakvemi je bílá mramorová deska s výčtem prvních pohřbených (Louisa Aglaja, Jindřich, Karel Alan, Berta, Viktor, Ludvík, Marie Louisa Josefina, Gasparina).[9]

Severním směrem se z kaple pískovcovým portálem, který zdobí větve a rozviliny nesoucí štít s erbem, vstupuje po schodech do Nové (pravé nebo boční) hrobky.[8] Má tvar obdélné síně, která je osvětlená shora.[8] K ní kolmo přiléhají kobky pro samotné rakve (čtyři kóje po dvou řadách, celkem tedy 16 míst). Vzadu jsou pod podlahou krytou bronzovými náhrobním deskami pohřbeni Kamil z Rohan-Guémené-Rochefortu a jeho manželka Adléta. Její deska je z pražské dílny Otta Sandtnera a má tvar gotického portálu, v jehož tympanonu je motiv beránka. Na deskách jsou následující nápisy:[10]

Kamil Rohan Adléta
na okraji:
Mater tenens ius – coelorum servum Tuum respice – O succursus Tu cunctorum Mater tenens ius – coelorum servum Tuum respice – O succursus Tu cunctorum
uprostřed:
non intrabunt in civitatem sanctam Jerusalem
nisi qui scripti sunt in libro vitae.
Agni.
Hic quescit
Serenissimus Dominus
CAMILLUS
PRINCEPS DE ROHAN
Duc de
MONTBAZON ET BOUILLON
PRINCEPS DE
GUÉMENÉE DE ROCHEFORT
ET DE MONTAUBAN
Ordinis austriaci aurei velleris eques
Comitiorum nobilium Austriae
membrum haereditarium
natus XIX Decembris MDCCC
obiit XIII Septembris MDCCCXCII.
Requiescat in pace.		 non intrabunt in civitatem sanctam Jerusalem
nisi qui scripti sunt in libro vitae.
Agni.
Hic quescit
Serenissima Domina
ADELA
PRINCIPISSA DE ROHAN
Ducissa de
MONTBAZON ET BOUILLON
PRINCIPISSA DE
GUÉMENÉE DE ROCHEFORT
ET DE MONTAUBAN
NATA PRINCIPISSA DE
LÖWENSTEIN WERTHEIM
ROCHEFORT
nata XIX Decembris MDCCCVI
obiit XIV Novembris MDCCCLXXXIV.
Requiescat in pace.

V přední části jsou na podlaze vystaveny dvě rakve. Hrobka je odvětrávána třemi otvory v síle ohradní zdi a čtyřmi průduchy severně od schodiště.[2]

Seznam pohřbených

V hrobce bylo pohřbeno 41 rodinných příslušníků.[11][12] Publikace Rohanové. Raději zemřít nežli se poddat explicitně uvádí výčet 19 osob a jednu neoznačenou rakev.[1] Od počátku 19. století, kdy byl Rohanům uznán knížecí titul, do roku 1945 žilo v Čechách šest knížat a hlav rodu.[pozn. 1]

Až na posledního, který byl z Československa v roce 1945 odsunut, byli všichni pohřbeni v Loukově. Zámek Sychrov vlastnili Rohanové 125 let (1820–1945). Poslední soukromý majitel sychrovského statku Alain Rohan byl v roce 1976 pohřben na hřbitově ve Vídni-Hietzingu, stejně jako jeho manželka Margarethe, roz. z Schönburg-Hartensteinu (1897–1980), jejich zavražděná dcera Aliette (1930–1968) a Alainova sestra (dvojče) Marie (1893–1966).[14] Druhorozená Alainova dcera Marguerite, provd. Kottulinsky (1923–2012) byla pohřbena na hřbtitově v Attersee v Rakousku.[15] Třetí Alainova dcera Mabile, provd. Belcredi (1924–1982) byla pochována na hřbitově v Allandu v Dolních Rakousích.[16]

Chronologicky podle data úmrtí (výběr)

V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených.[17][18][19] Fialově jsou vyznačeni příslušníci všech větví rodu Rohanů, žlutě jsou vyznačeny přivdané manželky, pokud zde byly pohřbeny. Generace jsou počítány od prapředka Rohanů Guéthénoka z Porhoët († 1046). Jeho pravnuk Alain I. († 1128/1147) se psal z Rohanu.[20] V roce 1536 byl rod povýšen do hraběcího stavu s predikátem z Montbazonu, v roce 1588 jim byl udělen vévodský titul se stejným predikátem.[21] U manželek z jiných rodů je generace v závorce a týká se generace manžela. Na rozdíl od obdobných článků jsou v závorce navíc uvedena jména ve francouzštině nebo němčině, protože se opakovaně objevují v historických pramenech i v nové literatuře.

V přehledu je uvedena forma kníže z Guémené, která se odvozuje od obce Guémené-sur-Scorff[pozn. 3] a kterou uvádí i publikace Rohanové. Raději zemřít nežli se poddat.[1] Nebeský uvádí Guéméné.[18] Mašek preferuje tvar Guémenée,[21] který se objevuje také na náhrobní desce knížete Kamila a jeho ženy Adléty[10] a kterého se drží i Almanach šlechtických rodů.[22] Nápisy na rakvích obsahují formu Guemenée.

Po-řa-dí Gene-race Jméno pohřbeného Datum a místo narození Otec Datum a místo sňatku, choť Pohřeb a uložení do hrobky Poznámky
Datum a místo úmrtí Matka
1. 26. Jindřich Ludvík Maria
(Henri-Louis-Marie) z Rohan-Guémené		 30. 8. 1745 Paříž Julius Herkules (Jules-Hercule-Mériadec) z Rohan-Guémené
25. 3. 1726 Paříž – 10. 12. 1800 Bouillon 		1761:
Viktorie (Victoire-Armande-Joséphe) z Rohan-Soubise
28. 12. 1743 – 20. 9. 1807 Paříž		 Kníže z Rohanu, 8. vévoda z Montbazonu, 9. kníže z Guémené
24. 4. 1809 Praha Marie Louise de La Tour d'Auvergne
15. 8. 1725 – 1793 popravena gilotinou
2. (27.) Luisa Aglaja (Louise-Aglae) z Conflans d'Armentieres 12. 11. 1763
29. 5. 1781 Paříž:
Karel Alan (Charles-Alain-Gabriel) z Rohan-Guémené (č. 4)		 Narodila se jí jedna dcera:
  • Berta (1782–1841; č. 6)
6. 5. 1819 Sychrov
3. 27. Julius Armand Ludvík (Jules-Armand-Louis) z Rohan-Guémené, zvaný "princ Louis"
20. 10. 1768 Versailles Jindřich Ludvík Maria
(Henri-Louis-Marie) z Rohan-Guémené (č. 1)		 23. 6. 1800 Zaháň (rozvedeni 1805):
Kateřina Vilemína Zaháňská (Bironová z Kuronska)
8. 2. 1781 Mitava, zámek Jelgava – 29. 11. 1839 Vídeň 		Pohřben 18. 1. 1836 v kryptě za přítomnosti 42 kněží.[23] Generálmajor (1800). V roce 1806 koupil panství Řepín na Mělnicku jako první české panství koupené Rohany. Se sestrou své ženy Marií Luisou Paulinou z Bironu (1782–1845) měl nemanželskou dceru Marii Wilson von Steinach (1805–1893).[pozn. 4] Adoptoval své synovce Kamila (č. 23) a Benjamina (č. 7). Zemřel ve věku 67 let.
13. 1. 1836 Sychrov[23] Viktorie (Victoire) z Rohan-Soubise
28. 12. 1743 – 20. 9. 1807 Paříž
4. 27. Karel Alan Gabriel (Charles-Alain-Gabriel)
z Rohan-Guémené
18. 1. 1764 Versailles Jindřich Ludvík Maria
(Henri-Louis-Marie) z Rohan-Guémené (č. 1)		 29. 5. 1781 Paříž:
Luisa Aglaja (Louise-Aglae) z Conflans d'Armentieres (č. 2)		 Pohřben 28. 4. 1836 za přítomnosti 56 duchovních.[23] Kníže z Rohanu, 9. vévoda Montbazonu, vévoda z Bouillonu (od 1815/1816),[pozn. 5] 10. kníže z Guémené. Rytíř Řádu zlatého rouna (1823), nositel Řádu Marie Terezie, rytíř Řádu sv. Ludvíka.[24] V roce 1808 získal rakouský inkolát a byl mu udělen český knížecí stav.[21] V roce 1808 koupil statek Velké Všelisy, v roce 1809 Skalsko.[25] V roce 1820 koupil panství Svijany se statky Sychrov, Loukovec, Albrechtice a Kurovodice.[25] Přestavěl zámek Sychrov ve stylu pozdního klasicismu (1824–1835).[24] Zemřel ve věku 72 let na ochrnutí plic.[23]
24. 4. 1836 Sychrov[23] Viktorie (Victoire) z Rohan-Soubise
28. 12. 1743 – 20. 9. 1807 Paříž
5. 27. Marie Luisa Josefína (Marie-Louise-Joséphine)
z Rohan-Guémené		 13. 4. 1765 Paříž Jindřich Ludvík Maria
(Henri-Louis-Marie) z Rohan-Guémené (č. 1)		 12. 7. 1780 Paříž:
Karel Ludvík Kašpar (Charles-Louis-Gaspard) z Rohan-Rochefortu
1. 11. 1765 – 7. 3. 1843		 Narodily se jí následující děti:
  • 1. Kamil (1800–1892; č. 23)
  • 2. Benjamin (1804–1846; č. 7)
  • 3. Hermine Aline Dorothée, provd. Froment de Castille (1785–1843)
  • 4. Armande Louise, provd. Pierre de Bernis (1787–1864)
  • 5. Gasparine, provd. Reuss-Greiz (1798–1817)
21. 9. 1839 Viktorie (Victoire) z Rohan-Soubise
28. 12. 1743 – 20. 9. 1807 Paříž
6. 28. Berta (Berthe) z Rohan-Guémené 4. 5. 1782 Karel Alan (Charles-Alain-Gabriel) z Rohan-Guémené (č. 4) 23. 7. 1800:
Ludvík Viktor
(Louis-Victor-Mériadec) z Rohan-Guémené (č. 8)		 Pohřbena v knížecí kryptě 26. 2. 1841 za účasti pěti tisíc lidí.[26][6] Provdala se za svého strýce. Její dítě zemřelo krátce po porodu.[27] Nechala rozšířit rodinnou hrobku. Zemřela na souchotiny ve věku 58 let.[26]
22. 2. 1841 Sychrov[26] Luisa Aglaja (Louise-Aglae) z Conflans d'Armentieres (č. 2)
7. 27. Benjamin Armand Julius (Benjamin Armand Jules)
z Rohan-Guémené-Rochefortu		 13. 6. 1804 Brusel Karel Ludvík Kašpar z Rohan-Rochefortu
1. 11. 1765 – 7. 3. 1843		 3. 10. 1825 Dülmen
Štěpánka (Stephanie) z Croy-Dülmenu (č. 15)		 Pohřben 9. 8. 1846 v knížecí kryptě v přítomnosti 54 duchovních.[28] Adoptován strýcem Juliem Armandem Ludvíkem z Rohan-Guémené, zv. princem Louisem (č. 3). Byl raněn mrtvicí při koupání a zemřel ve věku 42 let.[28]
5. 8. 1846 Praha[28] Marie Louisa z Rohan-Guémené
13. 4. 1765 Paříž – 21. 9. 1839
8. 27. Ludvík Viktor
(Louis-Victor-Mériadec)
z Rohan-Guémené
20. 7. 1766 Paříž Jindřich Ludvík Maria
(Henri-Louis-Marie) z Rohan-Guémené (č. 1)		 23. 7. 1800:
Berta (Berthe) z Rohan-Guémené (č. 6)		 Pohřben 13. 12. 1846 v knížecí kryptě v přítomnosti 44 duchovních.[28] Kníže z Rohanu, 10. vévoda z Montbazonu, vévoda z Bouillonu, 11. kníže z Guémené. Oženil se se svou neteří. Zemřel ve věku 80 let a jím vymřela větev Rohan-Guéméné.
10. 12. 1846 Sychrov[28] Viktorie (Victoire) z Rohan-Soubise
28. 12. 1743 – 20. 9. 1807 Paříž
9. 29. Karel Viktor Alan
(Carl Victor Alain) z Rohan-Guémené-Rochefortu		 21. 12. 1851 Arthur Karl Ludwig z Rohan-Guémené-Rochefortu
13. 6. 1826 Štiřín – 17. 2. 1885 Prešpurk (Bratislava)
Pohřben v Loukově 31. 7. 1852.[29] Zemřel ve věku 7 měsíců.
27. 7. 1852 Gänserndorf[29] Gabriela (Gabrielle) z Waldstein-Wartenbergu (č. 20)
10. 28. Alan Gustav Viktor (Alain-Gustav-Victor)
z Rohan-Guémené-Rochefortu		 8. 10. 1829 Benjamin Armand Julius (Benjamin Armand Jules)
z Rohan-Guémené-Rochefortu (č. 7)		 Pohřben 3. 10. 1857 v knížecí rodinné hrobce.[30] C. k. rytmistr, velitel eskadrony v husarském pluku knížete Liechtensteina č. 9, majitel vojenského záslužného řádu.[30]
28. 9. 1857 Košťany[30] Štěpánka (Stephanie) z Croy-Dülmenu (č. 15)
11. 29. Gabriela (Gabrielle) z Rohan-Guémené-Rochefortu 3. 1. 1862 Arthur Karl Ludwig z Rohan-Guémené-Rochefortu
13. 6. 1826 Štiřín – 17. 2. 1885 Prešpurk (Bratislava) 		Pohřbena v Loukově 23. 5. 1862.[31] Zemřela ve věku 4 a půl roku na ochrnutí mozku.[31]
20. 5. 1862 Vídeň[31] Gabriela (Gabrielle) z Waldstein-Wartenbergu (č. 20)
12. 29. Josselin z Rohan-Guémené-Rochefortu 25. 8. 1862[32] Ludvík (Ludwig) z Rohan-Guémené-Rochefortu (č. 21)
Pohřbena v Loukově 18. 10. 1864.[32] Zemřela ve věku 2 let.
16. 10. 1864 Lysá nad Labem[32] Helena (Helene) z Auerspergu (č. 24)
13. 27. Gasparine z Rohan-Rochefortu 29. 11. 1798 Paříž Karel Ludvík Kašpar z Rohan-Rochefortu
1. 11. 1765 – 7. 3. 1843		 7. 1. 1822 Praha:
Jindřich (Heinrich) XIX. z Reuss-Greizu
1. 3. 1790 Offenbach – 31. 10. 1836 Greitz		 Pohřbena v knížecí hrobce v Loukově 4. 8. 1871.[33] Zemřela na ochrnutí plic.[33]
27. 7. 1871 Greiz[33] Marie Louisa z Rohan-Guémené
13. 4. 1765 Paříž – 21. 9. 1839
14. (29.) Alžběta (Elisabeth) Pejácsevich de Veröcze 13. 1. 1860 Nasič (?) Ladislav Pejácsevich de Veröcze
30. 4. 1883 Záhřeb:
Josef Artur Arnošt (Joseph Arthur Ernst) z Rohan-Guémené-Rochefortu
15. 5. 1854 Budapest – 6. 3. 1926 Nice 		Pohřbena v Rohanské knížecí rodinné hrobce 9. 8. 1884.[34] Bezdětná.
4. 8. 1884 Hietzing[34] Gabriela Döry de Jobaháza
15. (27.) Štěpánka (Stephanie) z Croy-Dülmenu 5. 6. 1805 Dülmen August z  Croy-Dülmenu
3. 11. 1765 Paříž – 19. 10. 1822 Hermitage-sur-l'Escaut 		3. 10. 1825 Dülmen
Benjamin Armand Julius (Benjamin Armand Jules)
z Rohan-Guémené-Rochefortu (č. 7)		 Pohřbena v Rohanské knížecí rodinné hrobce 1. 10. 1884.[34] Narodilo se jí pět dětí:
  • 1. Artur (1826–1885, pohřben v Prešpurku (Bratislavě)
  • 2. Viktor (1827–1889; č. 19)
  • 3. Alan (1829–1857; č. 10)
  • 4. Ludvík (1833–1891; č. 21)
  • 5. Benjamin (1835–1900; č. 25)
27. 9. 1884 Lysá nad Labem[34] Anne-Victurnienne z Rochechouart de Mortemart
7. 5. 1773 Paříž – 10. 7. 1806 Dülmen
16. (27.) Adléta (Adelheid) z Löwenstein-Wertheim-Rosenbergu 19. 12. 1806 Kleinheubach
28. 5. 1826 Bor:
Kamil Filip Josef
(Camille Philippe Joseph) z Rohan-Guémené-Rochefortu (č. 23)		 Pohřbena v Rohanské knížecí rodinné hrobce 19. 11. 1884.[35][36] Zemřela ve věku 78 let na ochrnutí plic.[35] Bezdětná.
16. 11. 1884 Sychrov[35][36]
17. 29. Ludvík (Louis) z Rohan-Guémené-Rochefortu 26. 7. 1865 Lysá nad Labem Ludvík (Ludwig) z Rohan-Guémené-Rochefortu (č. 21) Pohřben v knížecí rodinné hrobce 25. 2. 1887.[37] Zemřel na tyfus.[37]
22. 2. 1887 Terezín[37] Helena (Helene) z Auerspergu (č. 24)
18. 29. Benjamin Alain Raoul z Rohan-Guémené-Rochefortu 15. 2. 1858 Budapest Arthur Karl Ludwig z Rohan-Guémené-Rochefortu
13. 6. 1826 Štiřín – 17. 2. 1885 Prešpurk (Bratislava) 		Pohřben v knížecí rodinné hrobce v Loukově 19. 1. 1889.[38] Zemřel na tuberkulózu v Brehmerově sanatoriu v Görbersdorfu ve Slezsku.[39]
14. 1. 1889 Görbersdorf[38] Gabriela (Gabrielle) z Waldstein-Wartenbergu (č. 20)
19. 28. Viktor Ludvík August (Victor Louis August)
z Rohan-Guémené-Rochefortu		 15. 10. 1827 Sychrov Benjamin Armand Julius (Benjamin Armand Jules) z Rohan-Guémené-Rochefortu (č. 7) Pohřben 16. 10. 1889 v knížecí rodinné hrobce.[40] C. k. generálmajor ve výslužbě, rytíř Maltézského řádu, zemřel na vyčerpání ve věku 61 let.[40]
11. 10. 1889 Salzburg[40] Štěpánka (Stephanie) z Croy-Dülmenu (č. 15)
20. (28.) Gabriela (Gabrielle) z Waldstein-Wartenbergu 10. 9. 1827 Šťáhlavy Kristián Vincenc z Waldstein-Wartenbergu
2. 1. 1794 Praha – 24. 12. 1858 Praha		 18. 6. 1850 Praha:
Artur Karel Ludvík (Arthur Karl Ludwig) z Rohan-Guémené-Rochefortu
13. 6. 1826 Štiřín – 17. 2. 1885 Prešpurk (Bratislava) 		Pohřbena 22. 1. 1890 v knížecí rodinné hrobce.[41] Manžel byl pochován v Prešpurku (Bratislavě).[42] Zemřela na zánět průdušek.[41] Narodilo se jí devět dětí:
  • 1. Karel (1851–1852; č. 9)
  • 2. Alan (1853–1914; č. 29)
  • 3. Josef (1854–1926)
  • 4. Viktor (1856–1882; pohřben v Prešpurku (Bratislavě)[42])
  • 5. Benjamin (1858–1889; č. 18)
  • 6. Gabriela (1862–1862; č. 11)
  • 7. Arnošt (1863–1895)
  • 8. Eduard (1867–1892; č. 22)
  • 9. Marie Berta, provd. de Borbon (1868–1945)
14. 1. 1890 Florencie[41] Marie Františka z Thun-Hohensteinu
21. 8. 1793 Prčice – 20. 1. 1861 Doksy
21. 28. Ludvík Antonín Benjamin (Ludwig/Louis Anton Benjamin)
z Rohan-Guémené-Rochefortu		 17. 6. 1833 Sychrov Benjamin Armand Julius (Benjamin Armand Jules)
z Rohan-Guémené-Rochefortu (č. 7)		 9. 1. 1860 Praha:
Helena (Helene) z Auerspergu (č. 24)		 Pohřben 9. 2. 1891 v knížecí rodinné hrobce v Loukově.[43] Zakladatel choustnické větve.[44] Čestný rytíř Maltézského řádu. Zemřel v hotelu d´Europe na zápal plic.[43]
27. 1. 1891 Monte Carlo, Monako[43] Štěpánka (Stephanie) z Croy-Dülmenu (č. 15)
22. 29. Eduard (Edouard) z Rohan-Guémené-Rochefortu 5. 4. 1867 Prešpurk (Bratislava) Arthur Karl Ludwig z Rohan-Guémené-Rochefortu
13. 6. 1826 Štiřín – 17. 2. 1885 Prešpurk (Bratislava)
Pohřben 18. 6. 1892 v knížecí rodinné hrobce v Loukově.[45] Poručík v 1. c. k. dragounském pluku císaře Františka Josefa. Zemřel na tuberkulózu v hotelu Louisenbad.[45]
13. 6. 1892 Reichenhall[45] Gabriela (Gabrielle) z Waldstein-Wartenbergu (č. 20)
23. 27. Kamil Filip Josef
(Camille Philippe Joseph) z Rohan-Guémené-Rochefortu
19. 12. 1800 Brusel Karel Ludvík Kašpar z Rohan-Rochefortu
1. 11. 1765 – 7. 3. 1843		 28. 5. 1826 Bor:
Adelheid z Löwenstein-Wertheim-Rosenbergu (č. 16)		 V knížecí kryptě v Loukově pohřben 16. 9.1892,[45] zádušní mše se sloužila 19. 9. v kostele Panny Marie Vítězné na Malé Straně v Praze a patronátních kostelech.[46] Kníže z Rohanu, 11. vévoda z Montbazonu, vévoda z Bouillonu, 12. kníže z Guéméné. Adoptován strýcem Juliem Armandem Ludvíkem z Rohan-Guéméné, zv. princem Louisem (č. 3). Nositel velkokříže Leopoldova řádu (1861), rytíř Řádu zlatého rouna (1865), dědičný člen rakouské Panské sněmovny (1861).[47] Majitel statků Sychrov, Český Dub (1837–1892). V roce 1859 nechal zřídit fideikomis.[47] Přestavěl zámek Sychrov do novogotické podoby. Koupil panství a zámek Choustník na Táborsku.[21]
13. 9. 1892 Sychrov[46][45] Marie Louisa z Rohan-Guémené
13. 4. 1765 Paříž – 21. 9. 1839
24. (28.) Helena (Helene) z Auerspergu 7. 3. 1836 Kost[48] nebo Praha František Xaver Adolf z Auerspergu
9. 2. 1804 – 16. 8. 1873		 9. 1. 1860 Praha:
Ludvík (Ludwig) z Rohan-Guémené-Rochefortu (č. 21)		 Pohřbena 9. 10. 1897 v rodinné knížecí hrobce v Loukově.[48] Majitelka statku Choustník.[48] Narodily se jí následující čtyři děti:
  • 1. Raoul (1860–1931)
  • 2. Josselin (1862–1864; č. 12;)
  • 3. Louis (1865–1887; č. 17)
  • 4. Stephanie, provd. Trubecká (1868–1898)
4. 10. 1897 Choustník[48] Marie Terezie z Scheibleru
12. 8. 1814 – 7. 3. 1879
25. 28. Benjamin Maria Antonín (Benjamin Maria Anton)
z Rohan-Guémené-Rochefortu		 9. 12. 1835 Sychrov Benjamin Armand Julius (Benjamin Armand Jules)
z Rohan-Guémené-Rochefortu (č. 7)		 20. 10. 1886 Paříž:
Améline-Julie-Marie Mahé de Kerouant
5. 4. 1828 – 1. 7. 1905
11. 1. 1900 Paříž Štěpánka (Stephanie) z Croy-Dülmenu (č. 15)
26. 30. Markéta (Margarete) z Rohan-Guémené-Rochefortu ? Josef z Rohan-Guémené-Rochefortu
15. 5. 1854 Budapešť – 6. 3. 1923 Nice
7. 7. 1905 Mödling Anna Lincke
20. 2. 1874 Vídeň – 18. 2. 1925 Vídeň
27. 30. Marie Meriadec z Rohan-Guémené-Rochefortu 21. 5. 1900 Vídeň Josef z Rohan-Guémené-Rochefortu
15. 5. 1854 Budapešť – 6. 3. 1923 Nice 		Zemřela ve věku sedmi let.
19. 10. 1907 Kasten Anna Lincke
20. 2. 1874 Vídeň – 18. 2. 1925 Vídeň
28. 30. Štěpánka (Stephanie) z Rohan-Guémené-Rochefortu 20. 4. 1892 Bad Szobrancz Josef z Rohan-Guémené-Rochefortu
15. 5. 1854 Budapešť – 6. 3. 1923 Nice 		Zemřela ve věku 15 let.
20. 2. 1908 Merano Anna Lincke
20. 2. 1874 Vídeň – 18. 2. 1925 Vídeň
29. 29. Alan Benjamin Artur (Alain Benjamin Arthur) z Rohan-Guémené-Rochefortu
8. 1. 1853 Pešť (Budapešť) Arthur Karl Ludwig z Rohan-Guémené-Rochefortu
13. 6. 1826 Štiřín – 17. 2. 1885 Prešpurk (Bratislava) 		10. 10. 1885 Praha:
Johanna z Auerspergu (č. 30)		 Kníže z Rohanu, 12. vévoda z Montbazonu, vévoda z Bouillonu, 13. kníže z Guémené, kníže z Rochefortu a Montaubonu. C. k. komoří a tajný rada, poslanec Českého zemského sněmu (1901–1913), dědičný člen rakouské Panské sněmovny (1893), rytíř Řádu zlatého rouna (1908), rytíř Řádu železné koruny 1. třídy, čestný rytíř Řádu maltézských rytířů,[49]rytmistr (1884, od roku 1886 v záloze).[50] Majitel fideikomisu Svijany se Sychrovem a Loukovcem, Český Dub se Starým Dubem, Domaslavicemi a Sedmivsí a Lomnice nad Popelkou, dále alodiálních statků Jesenný a Polubný (1892–1914).[49]
24. 2. 1914 Praha Gabriela (Gabrielle) z Waldstein-Wartenbergu (č. 20)
30. (29.) Johanna z Auerspergu 17. 9. 1860 Teplice Adolf z Auerspergu
21. 7. 1821 Vlašim – 5. 1. 1885 zámek Goldegg 		10. 10. 1885 Praha:
Alan Benjamin Artur (Alain Benjamin Arthur) z Rohan-Guémené-Rochefortu (č. 29)		 Dáma Řádu hvězdového kříže, palácová dáma,[49] nositelka Řádu Alžběty. Do manželství přinesla jako věno statek Albrechtsberg u Pielachu Dolních Rakousích.[49] Narodilo se jí šest dětí:
  • 1. Gabriele (1887–1917)
  • 2. Bertha, provd. Picot de Peccaduc von Herzogenburg (1889–1977)
  • 3. Johanna, provd. Colloredo-Mannsfeldová (1890–1961)
  • 4. Marie (1893–1966; pohřbena na hřbitově ve Vídni-Hietzingu), dvojče
  • 5. Alain (1893–1976; pohřben na hřbitově ve Vídni-Hietzingu), dvojče
  • 6. Karl Anton (1898–1975)
17. 2. 1922 Sychrov Johanna Festeticsová de Tolna
15. 6. 1830 Tolna – 9. 3. 1884 Vídeň
31. 31. Adelheid z Rohan-Guémené-Rochefortu 1. 6. 1927 Alain Rohan-Guémené-Rochefortu
26. 7. 1893 Sychrov – 2. 9. 1976 Vídeň		 Narodila se s nevyléčitelnou vadou páteře. Připomíná ji mramorová deska v zámecké kapli na Sychrově.[51]
26. 3. 1931 Margarethe z Schönburg-Hartensteinu
14. 12. 1897 Vídeň – 3. 8. 1980 Vídeň

Srdce vévody d'Enghien

V hrobce bylo také dočasně pohřbeno srdce Ludvíka VII. Antonína Jindřicha (Louis Antoine Henri) de Bourbon-Condé (1772–1804). Tento poslední mužský potomek rodu de Condé s titulem vévoda z Enghien se zamiloval do o pět let starší Charlotty z Rohan-Rochefortu (1767–1841), dcery Karla Julia (Charles Jules Armand) z Rohan-Rochefortu (1729–1811) a jeho manželky Marie Jindřišky Charloty (Marie Henriette Charlotte) z Orléans-Rothelinu (1744–po 1792?). Přestože vztahu rodina vévody nepřála, pravděpodobně se v roce 1804 tajně vzali. Vévoda se stal obětí únosu a justiční vraždy. Z nařízení Napoleona Bonaparta, který se obával royalistického povstání, oddíl francouzských vojáků přebrodil Rýn a vévodu z bádenského Ettenheimu unesli. Po vykonstruovaném procesu byl Ludvík Antonín Jindřich pro výstrahu ostatním monarchistům 21. března 1804 popraven zastřelením šestnácti ranami ve Vincennes. Ještě před svou smrtí si vévoda odstřihl pramen vlasů, sundal prstýnek a nechal je poslat Charlottě. Jeho tělo pak bylo vhozeno do jámy v hradním příkopu. Místo popravy dodnes označuje kamenný sloup. Po porážce Napoleona přikázal nový francouzský král Ludvík XVIII. tělo vévody exhumovat a jeho ostatky uložit v hradní kapli ve Vincennes, kde spočívají dodnes. Vévodovo srdce bylo v roce 1816 nabalzamováno a v kanopě převezeno do Rohanské hrobky v Loukově. Smrtí vévodova otce v roce 1830 rod Bourbon-Condé vymřel po meči. Charlotta se už znovu neprovdala a zemřela v roce 1841 v Paříži. Koncem 70. let 20. století srdce z rozbité kanopy vyzvedla paní Margueritte Kottulinsky (1923–2012), dcera posledního soukromého majitele Sychrova, a převezla ho do Francie, kde bylo pietně uloženo vedle milované Charlotty z Rohan-Rochefortu.[52][53]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Hlava rodu užívá titul kníže Rohan, vévoda z Montbazonu a Bouillonu, kníže z Guémenée, Rochefortu a z Montaubanu.[13]
  2. ↑ České republikánské zřízení přijetím zákona č. 61/1918 Sb. šlechtické tituly od roku 1918 (s výjimkou období protektorátu) neuznává.
  3. ↑ Francouzská výslovnost: [gemne syʁ skɔʁf]
  4. ↑ Marie Luisa Paulina z Bironu (19. 2. 1782 Jelgava – 8. 1. 1845) porodila nemanželskou dceru Marii Wilson ze Steinachu (8. 12. 1805 Paříž – 6. 1. 1893 Kunzendorf), která se 25. prosince 1829 v České Skalici provdala za Fabiana purkrabího z Dohna-Schlobitten (5. 8. 1802 Mallmitz – 4. 5. 1871 Kunzendorf).
  5. ↑ V roce 1816 Vídeňský kongres obnovil titul vévody z Bouillonu a udělil ho Karlu Alanu Gabrielovi z Rohanu, vnukovi Marie Louisy de La Tour d'Auvergne (1725–1781), která byla dcerou dřívějšího vévody Charlese Godefroye de La Tour d'Auvergne (1706–1771, vévodou od 1724). Posledním vévodou z Bouillonu z rodu de La Tour d'Auvergne byl bezdětný Jacques Léopold (1746–1802), synovec Marie Louisy.

Reference

  1. ↑ a b c d e f JŮZLOVÁ, Jana; KADLEC, Miloš. Rohanové. Raději zemřít nežli se poddat. Praha: Euromedia Group, 2022. 184 s. (Universum). ISBN 978-80-242-8221-3. S. 154. Dále jen Rohanové. Raději zemřít nežli se poddat. 
  2. ↑ a b c d e Památkový katalog: Rohanská pohřební kaple a hrobka [online]. Národní památkový ústav [cit. 2022-10-06]. Dostupné online. 
  3. ↑ Prohlídka kostela a knížecí rohanské hrobky [online]. [cit. 2022-10-06]. Dostupné online. 
  4. ↑ ANDĚL, Rudolf, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. S. 454. 
  5. ↑ a b c POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech (2) K/O. Praha: Academia, 1978. 578 s. S. 314. 
  6. ↑ a b Rohanové. Raději zemřít nežli se poddat, s. 61
  7. ↑ HORÁČEK, Bohumil. Rohanská hrobka v Loukově. Patron. Čtvrtletník přátel drobných památek Jizerských hor. Jiřetín pod Bukovou: Spolek Patron. Roč. 2020 (31. ročník), čís. 1, s. 26–33, zde 30. Dále jen Rohanská hrobka v Loukově. Dostupné online. 
  8. ↑ a b c d Soupis památek historických a uměleckých, s. 473
  9. ↑ ŠIMÁK, Josef Vítězslav. Soupis památek historických a uměleckých v okresu mnichovohradišťském. Díl I. Praha: Archaeologická komise při České Akademii věd a umění, 1930. 648 s. S. 477. Dále jen Soupis památek historických a uměleckých. 
  10. ↑ a b Soupis památek historických a uměleckých, s. 473–475
  11. ↑ KROUPOVÁ, Jana. Představujeme obce našeho regionu: Loukov. S. 89–104, zde 91. Od Ještěda k Troskám [online]. Paměť Českého ráje a Podještědí z. s.. Roč. 2017, čís. 2, s. 89–104, zde 91. Dostupné online. 
  12. ↑ Rohanská hrobka v Loukově, s. 32
  13. ↑ ŽUPANIČ, Jan; STELLNER, František. Encyklopedie knížecích rodů zemí Koruny české. Praha: Nakladatelství Aleš Skřivan ml., 2001. 344 s. ISBN 80-86493-00-8. S. 214. 
  14. ↑ VAN DAM, Marianne. Wien / Vienna Friedhof Hietzing [online]. Royalty Guide [cit. 2022-10-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ Rohanové. Raději zemřít nežli se poddat, s. 96
  16. ↑ Mabile Therese Gabrielle Michaela Maria Prinzessin Rohan Gräfin Belcredi [online]. Find a Grave [cit. 2023-05-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ MAREK, Miroslav. Rodokmen Rohanů 5 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2005-01-04 [cit. 2022-10-02]. Dostupné online. 
  18. ↑ a b NEBESKÝ, Jiří. Rohan-Guéméné [online]. [cit. 2022-10-02]. Dostupné online. 
  19. ↑ NEBESKÝ, Jiří. Rohan-Rochefort [online]. [cit. 2022-10-02]. Dostupné online. 
  20. ↑ Rohanové. Raději zemřít nežli se poddat, s. 12
  21. ↑ a b c d MAŠEK, Petr. Modrá krev. Minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích. 3. upravené. vyd. Praha: Mladá Fronta, 2003. 332 s. ISBN 80-204-1049-X. S. 234. 
  22. ↑ POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 57. 
  23. ↑ a b c d e Matrika zemřelých 1805–1851, rok 1836, Loukov 11, pag. 62 [online]. [cit. 2022-10-09]. Dostupné online. 
  24. ↑ a b KADLEC, Miloš. Rohanové. Nymburk: VEGA-L pro Národní památkový ústav - územní památkovou správu na Sychrově, 2013. 18 s. ISBN 978-80-905555-5-6. S. 10. Dále jen Rohanové. 
  25. ↑ a b Rohanové. Raději zemřít nežli se poddat, s. 58
  26. ↑ a b c Matrika zemřelých 1805–1851, rok 1841, Loukov 11, pag. 64 [online]. [cit. 2022-10-09]. Dostupné online. 
  27. ↑ Rohanové. Raději zemřít nežli se poddat, s. 60
  28. ↑ a b c d e Matrika zemřelých 1805–1851, rok 1846, Loukov 11, pag. 66 [online]. [cit. 2022-10-09]. Dostupné online. 
  29. ↑ a b Matrika zemřelých 1852–1875, rok 1852, Loukov 12, pag. 169 [online]. [cit. 2022-10-03]. Dostupné online. (německy) 
  30. ↑ a b c Matrika zemřelých 1852–1875, rok 1857, Loukov 12, pag. 174 [online]. [cit. 2022-10-03]. Dostupné online. (německy) 
  31. ↑ a b c Matrika zemřelých 1852–1875, rok 1862, Loukov 12, pag. 178 [online]. [cit. 2022-10-03]. Dostupné online. (německy) 
  32. ↑ a b c Matrika zemřelých 1852–1875, rok 1864, Loukov 12, pag. 180 [online]. [cit. 2022-10-03]. Dostupné online. (německy) 
  33. ↑ a b c Matrika zemřelých 1852–1875, rok 1871, Loukov 12, pag. 186 [online]. [cit. 2022-10-03]. Dostupné online. 
  34. ↑ a b c d Matrika zemřelých 1876–1899, rok 1884, Loukov 25, pag. 59 [online]. [cit. 2022-10-03]. Dostupné online. (německy) 
  35. ↑ a b c Matrika zemřelých 1862–1892, rok 1884, Vlastibořice (Sychrov), pag. 324 [online]. [cit. 2022-10-02]. Dostupné online. (německy) 
  36. ↑ a b Matrika zemřelých 1876–1899, rok 1884, Loukov 25, pag. 60 [online]. [cit. 2022-10-06]. Dostupné online. (německy) 
  37. ↑ a b c Matrika zemřelých 1876–1899, rok 1887, Loukov 25, pag. 63 [online]. [cit. 2022-10-06]. Dostupné online. 
  38. ↑ a b Matrika zemřelých 1876–1899, rok 1889, Loukov 25, pag. 65 [online]. [cit. 2022-10-04]. Dostupné online. 
  39. ↑ Rohanové. Raději zemřít nežli se poddat, s. 84
  40. ↑ a b c Matrika zemřelých 1876–1899, rok 1889, Loukov 25, pag. 66 [online]. [cit. 2022-10-04]. Dostupné online. 
  41. ↑ a b c Matrika zemřelých 1876–1899, rok 1890, Loukov 25, pag. 66 [online]. [cit. 2022-10-06]. Dostupné online. 
  42. ↑ a b Rohanové. Raději zemřít nežli se poddat, s. 83
  43. ↑ a b c Matrika zemřelých 1876–1899, rok 1891, Loukov 25, pag. 68 [online]. [cit. 2022-10-04]. Dostupné online. 
  44. ↑ Rohanové. Raději zemřít nežli se poddat, s. 100
  45. ↑ a b c d e Matrika zemřelých 1876–1899, rok 1892, Loukov 25, pag. 69 [online]. [cit. 2022-10-06]. Dostupné online. 
  46. ↑ a b Matrika zemřelých 1862–1892, rok 1892, Vlastibořice (Sychrov), pag. 326 [online]. [cit. 2022-10-02]. Parte v němčině přiloženo. Dostupné online. 
  47. ↑ a b Rohanové, s. 12
  48. ↑ a b c d Matrika zemřelých 1876–1899, rok 1897, Loukov 25, pag. 116 [online]. [cit. 2022-10-03]. Dostupné online. 
  49. ↑ a b c d Rohanové, s. 14
  50. ↑ Rohan, Alain Benjamin Prinz, Fürst (1892) [online]. Parlament der Republik Österreich [cit. 2022-10-06]. Dostupné online. (německy) 
  51. ↑ Rohanové. Raději zemřít nežli se poddat, s. 97
  52. ↑ OPPELT, Robert. Poslední přání zastřeleného vévody: srdce a prstýnek pro Charlottu. www.idnes.cz [online]. iDnes, 2020-08-07 [cit. 2022-10-07]. Dostupné online. 
  53. ↑ Rohanové. Raději zemřít nežli se poddat, s. 50–52

Externí odkazy

Zdroj