Rjazaň
| Rjazaň Рязань | |
|---|---|
 Rjazaňský hrad od Oky
| |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 54°37′48″ s. š., 39°44′33″ v. d. |
| Nadmořská výška | 130 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+3[1] |
| Stát |
 Rusko
|
| Federální okruh | Centrální |
| Oblast | Rjazaňská |
 | |
  Rjazaň
| |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 224 km² |
| Počet obyvatel | 537 622 (2017)[2] |
| Hustota zalidnění | 2 400,1 obyv./km² |
| Správa | |
| Vznik | 1095 |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | (+7)4912 |
| PSČ | 390000–390048 |
| Označení vozidel | 62 |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rjazaň (rusky Ряза́нь) je starobylé město uprostřed evropské části Ruské federace, při řece Oka 196 km jihovýchodně od Moskvy. Rjazaň, do roku 1778 zvaná Perejaslavl-Rjazanskij. Je správním střediskem Rjazaňské oblasti. Žije zde přibližně 538 tisíc[2] obyvatel.
Na severozápadním okraji města se nachází letecká základna Ďagilevo.
Historie
Počátky města se datují do roku 1095, kdy ruští osadníci, pravděpodobně na popud černigovského knížete Jaroslava Svjatoslaviče († 1129), přišli do oblasti, obývané dříve mordvinskými kmeny a založili v místech, kde se stékají říčky Trubež a Lybeď před ústím do Oky, hradiště, zvané Perejaslavl-Rjazanskij (Переяславль-Рязанский). Od poloviny 12. století existovalo už samostatné Rjazaňské knížectví; jeho sídlem však bylo hradiště Rjazaň, dnešní Staraja Rjazaň (Старая Рязань), ležící u Spasska, 50 km jihovýchodně od města nynějšího. V roce 1198 se Rjazaň stala sídlem pravoslavného biskupství.
Rjazaň byla prvním z ruských měst, kde se objevili Batuchanovi Mongolové a po šestidenním krvavém boji byla 21. prosince 1237 dobyta a její obyvatelstvo zcela vyhlazeno.[3] Město sice brzy obnovili, ale původní nádhery a významu už nedosáhlo; biskupství a posléze i knížecí dvůr se přesunuly do Perejaslavle Rjazaňské, kudy procházela důležitá obchodní cesta. Stará Rjazaň postupně zpustla. Největšího významu dosáhlo rjazaňské knížectví ve druhé polovině 14. století za vlády knížete Olega Ivanoviče, kdy na čas konkurovalo sousednímu knížectví moskevskému. Za Olegových nástupců se rjazaňská země postupně dostala pod moskevský vliv a její samostatnost definitivně skončila roku 1521 dosazením moskevského místodržícího do Perejaslavle. Roku 1778 došlo k přejmenování Perejaslavlu na Rjazaň a zřízení Rjazaňské gubernie. V roce 1918 došlo ke zřízení první vysoké školy; ve městě se nachází Vysoká škola výsadkových vojsk Ruské federace. 26. září 1937 byla ustavena Rjazaňská oblast.
Partnerská města
Omiš, Chorvatsko-
Kruševac, Srbsko (2000) -
Jerevan, Arménie (2015) -
Janov, Itálie (2016) -
Kaluga, Rusko (2019)
Osobnosti města
- Olga Kaliturinová (* 1976), ruská atletka, skokanka do výšky
- Andrej Markov (1856–1922), ruský matematik
- Ivan Pavlov (1849–1936), ruský fyziolog, psycholog a lékař
- Irina Simaginová (* 1982), ruská atletka, dálkařka
- Alexandra Trusovová (* 2004), ruská krasobruslařka
- sv. Serafim Sofijský
Odkazy
Reference
- ↑ Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky)
- ↑ a b Dostupné online.
- ↑ KOLEKTIV AUTORŮ. Slavní ruští vojevůdci. Praha: Naše vojsko, 1955. 264 s. Kapitola Vpád mongolských Tatarů na Rus, s. 11.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Rjazaň na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky (rusky)
- http://www.gov.ryazan.ru/ – oficiální stránky Rjazaňské oblasti (rusky)
- http://www.gorod.ryazan.ru/ – městský internetový portál (rusky)
- http://www.ruzgd.ru/ryazan.shtml – dějiny města Rjazaně (rusky)]
