Republika srbská

Republika srbská
Republika Srpska
Република Српска
Republika srbská – znak
znak
Republika srbská – vlajka
vlajka
Hymna: Moja republika
Geografie
Hlavní město Sarajevo (oficiálně)
Banja Luka (de facto)
Souřadnice 44°45′ s. š., 17°19′ v. d.
Rozloha 24 811 km²
Časové pásmo SEČ (UTC+1)
letní čas: SELČ (UTC+2)
Geodata (OSM) OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel 1 128 309 (2 021)
Jazyk srbština, chorvatština, bosenština
Národnostní složení 82,96% Srbové, 12,69% Bosňáci, 2,27% Chorvati, 2,08% ostatní
Náboženství srbské pravoslaví
Správa regionu
Stát Bosna a HercegovinaBosna a Hercegovina Bosna a Hercegovina
Nadřazený celek Bosna a Hercegovina
Druh celku republika
Podřízené celky 64 obcí
Vznik 1992
prezident Željka Cvijanović
Měna Konvertibilní marka
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2 BA-SRP
Telefonní předvolba +387
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Republika srbská[1] (srbsky/chorvatsky/bosensky v latince Republika Srpska, v srbské cyrilici Република Српска) je jedna ze dvou entit tvořících Bosnu a Hercegovinu, druhou je Federace Bosny a Hercegoviny. Nachází se na severu a východě země. Jejím největším městem a správním centrem je Banja Luka ležící na řece Vrbas. Na ploše 25 tisíc km² žije asi 1,1 mil obyvatel[2].

Republika srbská vznikla v roce 1992 na počátku bosenské války s deklarovaným záměrem chránit zájmy Srbů v Bosně a Hercegovině. Během války byla z území, na které si činila nárok Republika srbská, vyhnána naprostá většina Chorvatů a Bosňáků a došlo k přílivu Srbů vyhnaných z Federace Bosny a Hercegoviny. Na základě Daytonské mírové dohody z roku 1995 byla Republika srbská uznána jako entita v rámci Bosny a Hercegoviny. Dnes žije v Republice srbské většina srbského obyvatelstva Bosny a Hercegoviny.

Republika srbská má parlamentní formu vlády, zákonodárnou moc v entitě vykonává Národní shromáždění. Republika srbská je relativně centralizovaná, ačkoli je rozdělena na 64 obcí zvaných opštiny.[3] Zákonodárný sbor má 83 křesel.

Název

Podrobnější informace naleznete v článku Název Republiky srbské v Bosně.

Oficiálním názvem entity je „Republika Srpska“.[4] Název vznikl jako zcela nový při uzavírání Daytonských dohod a byl předmětem velmi složitých jednání všech čtyř zúčastněných stran.[5]

V českém prostředí se však běžně používá[1] počeštěná forma „Republika srbská“, přestože nejde o správný přepis či překlad a tento název neodpovídá okolnostem vzniku.[zdroj?]

V srbském prostředí se užívá i jednoslovný název Srpska (jedná se o substantivizované adjektivum, v češtině možno překládat jako Srbská po vzoru Sadská). V Bosně a Hercegovině se uplatňuje i zkratka RS (mimo tuto zemi se jedná o zkratku Republiky Srbsko; např. internetová doména .rs), v českém prostředí můžeme uvažovat o variantě Rs.

Historie

Republika srbská vznikla v turbulentním období postupného odtrhávání Bosny a Hercegoviny od Jugoslávie a v předvečer bosenské války. Původně etnicky srbské opštiny si v Bosně vytvořily vlastní správu, nezávislou na centrální vládě v Sarajevu. 9. ledna 1992 tak byla vyhlášena Srbská republika Bosna a Hercegovina.

Po vypuknutí násilí vytvořili bosenští Srbové (podobně jako Chorvati a Bosňáci) vlastní vojsko, kterému se díky podpoře hlavně ze Srbska dařilo získávat pod kontrolu nemalou část území Bosny a Hercegoviny.

Po uzavření Daytonské smlouvy v prosinci 1995 bylo rozhodnuto, že Republiku srbskou doplní Federace Bosny a Hercegoviny jako chorvatsko-muslimská entita ve státě Bosna a Hercegovina. Tím ztratila Republika srbská svou částečnou suverenitu, která ovšem nebyla mezinárodně-právně uznaná. Zároveň začala být správa Republiky srbské demokratizována a multietnizována. Byly stanoveny nové hranice republiky, její území nyní tvoří 49 % rozlohy celého státu. Rovněž se na území Republiky srbské začali vracet váleční uprchlíci. Do listopadu 2000 se jednalo o 35 tisíc Bosňáků a tři tisíce Chorvatů.[6]

Politický status

Hlavním městem Republiky srbské je Sarajevo[7], v praktické rovině pouze jeho část známá jako Východní Sarajevo, nicméně všechny její správní úřady sídlí v Banja Luce. Republika srbská má vlastní vládu (Vlada Republike Srpske), parlament (Narodna skupština RS), prezidenta (Predsjednik Republike Srpske) a ústavní soud.

  • Vláda a ministerstva:[8]
    • Předseda vlády
    • Ministerstvo financí
    • Ministerstvo vnitra[9]
    • Ministerstvo spravedlnosti
    • Ministerstvo pro správu a místní samosprávu
    • Ministerstvo pro ekonomické vztahy a koordinaci
    • Ministerstvo práce a záležitostí veteránů a válečných invalidů
    • Ministerstvo obchodu a turismu
    • Ministerstvo hospodářství, energetiky a rozvoje
    • Ministerstvo dopravy a spojů
    • Ministerstvo zemědělství, lesnictví a vodohospodářství
    • Ministerstvo územního plánování, výstavby a ekologii
    • Ministerstvo osvěty a kultury
    • Ministerstvo pro uprchlíky a přesídlence
    • Ministerstvo zdravotnictví a sociálních věcí
    • Ministerstvo pro vědu a technologie
    • Ministerstvo rodin, mládeže a sportu

V roce 2004 existovaly snahy sjednotit policejní složky obou entit, avšak ztroskotaly. Policie spadá pod ministerstvo vnitra Republiky srbská. Pohraniční policie, cizinecká policie a tajné služby však spadají pod federální ministerstvo bezpečnosti Bosny a Hercegoviny. O několik let později se ale podařilo zreformovat ozbrojené síly a vojenské složky Republiky srbská tak začlenit do Ozbrojených sil Bosny a Hercegoviny. Jako měnu používá entita konvertibilní marku, stejně jako Federace Bosny a Hercegoviny (do roku 1994 však měla vlastní měnu, kterou byl dinár Republiky srbské).

Politický status Republiky srbské je na bosenské politické scéně čas od času předmětem diskusí. Po vyhlášení nezávislosti Kosova se ozývaly hlasy, zda nevyhlásí také Republika srbská nezávislost, v tomto případě na Bosně a Hercegovině.[10][11][12] Představitelé Republiky srbská tuto otázku spojili s uznáním Kosova ze strany federální vlády v Sarajevu. Politická situace v Bosně a Hercegovině se zkomplikovala s ohledem na proces přijímání nové ústavy, kdy došlo k roztržce mezi představiteli Republiky srbské a Federace Bosny a Hercegoviny. Zahraniční média celou záležitost vyhodnotila jako velmi rizikovou a zmínila i možnou novou válku v regionu.[13][14]

Původní hymnou Republiky srbská byla srbská hymna Bože pravde, ta však byla, stejně jako původní znak, označena ústavním soudem za protiústavní.[15]

Geografie

Maglić je nejvyšší hora Bosny a Herzegoviny a Republiky Srbské
Most Mehmeda Sokoloviće přes řeku Drinu je na seznamu UNESCO

Hranice

Hranice mezi jednotlivými entitami Republiky srbské Bosny a Hercegoviny v podstatě navazuje na frontu na konci bosenské války s úpravami (především v západní části země a kolem Sarajeva), které definuje Daytonská dohoda. Celková délka mezní hranice je přibližně 1 080 km. Hranice je administrativní demarkace nekontrolovaná vojskem nebo policií a panuje zde volný pohyb.

Města

Největší města v Republice srbské jsou (sčítání 2013):[16]

Obyvatelstvo

Republika srbská zabírá 48,6 % území Bosny a Hercegoviny, žije zde však jen 35 % obyvatelstva země. Srbové zde mají absolutní většinu – počet Bosňáků a Chorvatů nepřesahuje 17 %.

Sčítání lidu (2013),[17] oficiální výsledky

  • celkem: 1 228 423
  • Srbové: 1 001 299 (81,5 %)
  • Bosňáci: 171 839 (14,0 %)
  • Chorvaté: 29 645 (2,4 %)
  • Ostatní/nevyjádřilo se: 25 640 (2,1 %), v tom Ukrajinců 2 252, Romů 2 057, Muslimů 1 730, Jugoslávců 1 622, Bosňanů 1 249 a Černohorců 1 156

Sčítání lidu (2013),[18] orgány Republiky srbské neuznávají celostátní výsledky a interně používají jiné

  • celkem: 1 170 342
  • Srbové: 970 857 (83,0 %)
  • Bosňáci: 148 477 (12,7 %)
  • Chorvaté: 26 509 (2,3 %)
  • Ostatní/nevyjádřilo se: 24 499 (2,1 %)

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Republika Srpska na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b Bosna a Hercegovina,[1], Ministerstvo zahraničních věcí ČR
  2. ↑ ОВО ЈЕ РЕПУБЛИКА СРПСКА 2022 [online]. Бања Лука: Republički zavod za statistiku, 2022-12-16 [cit. 2023-10-06]. Dostupné online. 
  3. ↑ Bosnia-Herzegovina profile. BBC News. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 11 April 2013. (anglicky) 
  4. ↑ Narodna skupština Republike Srpske. Ustav Republike Srpske [online]. 1995 [cit. 2016-10-11]. Dostupné online. 
  5. ↑ Dayton Accords, Annex 4: Constitution of Bosnia and Herzegovina [online]. [cit. 2016-10-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-11. (anglicky) 
  6. ↑ RAMET, Sabrina. Balkan Babel – The disintegration of Yugoslavia from the Death of Tito to fall of Milošević. [s.l.]: Westview Press, 2002. 426 s. Dostupné online. ISBN 0-8133-3905-7. S. 298. (angličtina) 
  7. ↑ http://www.narodnaskupstinars.net/sites/default/files/upload/dokumenti/ustav/cir/ustav_republike_srpske.pdf
  8. ↑ http://www.vladars.net/sr-SP-Latn/Pages/splash.aspx Archivováno 5. 7. 2008 na Wayback Machine. Vláda a ministarstva
  9. ↑ http://www.mup.vladars.net/index_lt.htm Archivováno 6. 3. 2010 na Wayback Machine. Struktura ministerstva vnitra a policie RS
  10. ↑ Článek na rozhlas.cz
  11. ↑ zpráva na naslovi.net (srbsky)[nedostupný zdroj]
  12. ↑ Zpráva o vyhlášení nezávislosti Kosova na banjalukalive.net[nedostupný zdroj]
  13. ↑ Článek na stránkách vkladusa.com. www.vkladusa.com [online]. [cit. 2019-10-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-30. 
  14. ↑ Článek na Daily Telegraph (anglicky)
  15. ↑ Rozhodnutí ústavního soudu v angličtině. www.ccbh.ba [online]. [cit. 2007-03-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-09-03. 
  16. ↑ Preliminary Results of the 2013 Census of Population, Households and Dwellings in Bosnia and Herzegovina [online]. Agency for Statistics of Bosnia and Herzegovina, 5 November 2013 [cit. 2018-06-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-11-23. (anglicky) 
  17. ↑ POPIS STANOVNIŠTVA, DOMAĆINSTAVA I STANOVA U BOSNI I HERCEGOVINI, 2013. REZULTATI POPISA [online]. Sarajevo: Agencija za statistiku Bosne i Hercegovine, Juni 2016. [cit. 2016-10-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-06. 
  18. ↑ Popis stanovništva, domaćinstava i stanova u Republici Srpskoj 2013. godine [online]. Banja Luka: Republički zavod za statistiku, 2017 [cit. 2019-12-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-09. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj