Federace Bosny a Hercegoviny

Federace Bosny a Hercegoviny
Federacija Bosne i Hercegovine
Федерација Босне и Херцеговине
Federace Bosny a Hercegoviny – znak
znak
Federace Bosny a Hercegoviny – vlajka
vlajka
Geografie
Hlavní město Sarajevo
Souřadnice 43°49′48″ s. š., 17°42′36″ v. d.
Rozloha 26 110,50 km²
Časové pásmo +1
Geodata (OSM) OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel 2 219 220 (2013)
Hustota zalidnění 85 obyv./km²
Jazyk bosenština, chorvatština, srbština
Národnostní složení Bosňáci (většina), Chorvati, Srbové
Náboženství islám, římskokatolické křesťanství
Správa regionu
Stát Bosna a HercegovinaBosna a Hercegovina Bosna a Hercegovina
Nadřazený celek Bosna a Hercegovina
Druh celku Federace
Podřízené celky 10 kantonů
Vznik 1994
prezident Marinko Čavara
Měna Konvertibilní marka
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2 FBiH, ISO=BA-BIH
Telefonní předvolba +387
Oficiální web www.fbihvlada.gov.ba
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Federace Bosny a Hercegoviny (bosensky/chorvatsky/ srbsky latinkou Federacija Bosne i Hercegovine, cyrilicí bosensky/srbsky Федерација Босне и Херцеговине) je jedna ze dvou entit Bosny a Hercegoviny.

Vláda a politika

Federace BaH zabírá přibližně polovinu území celé Bosny a Hercegoviny, má však o něco větší hustotu osídlení. Její hlavní město je – stejně jako celé země – Sarajevo. Podobně jako Republika srbská má i Federace BaH vlastní parlament, vládu s ministerstvy a prezidenta.

  • Prezident Federace Bosny a Hercegoviny (Predsjednik Federacije Bosne i Hercegovine), úřad zpravidla zastává Chorvat, vedle toho jsou voleni 2 místopředsedové (Bosňák a Srb)
  • Parlament Federace Bosny a Hercegoviny (Parlament Federacije Bosne i Hercegovine)
    • Poslanecká sněmovna Parlamentu Federace Bosny a Hercegoviny (Predstavnički dom Parlamenta Federacije Bosne i Hercegovine) – 98 členů, z toho 70 je voleno přímo ve 12 volebních okrscích (kde se vybírá 3 až 9 poslanců) a dalších 28 kompenzačních mandátů je přiděleno na úrovni celé Federace BaH, v čele sněmovny stojí předseda a 2 místopředsedové
    • Sněmovna národů Parlamentu Federace Bosny a Hercegoviny (Dom naroda Parlamenta Federacije Bosne i Hercegovine) – 58 členů, z toho 17 Bosňáků, 17 Chorvatů, 17 Srbů a 7 zástupců ostatních národů, v čele sněmovny stojí předseda a dva místopředsedové
  • Vláda Federace Bosny a Hercegoviny (Vlada Federacije Bosne i Hercegovine)[1] – 16 členů, z toho 8 Bosňáků, 5 Chorvatů a 3 Srbové, v čele kabinetu zpravidla stojí Bosňák
    • Ministerstvo vnitra (Ministarstvo unutrašnjih poslova)
      • Policie Federace Bosny a Hercegoviny [2]
    • Ministerstvo spravedlnosti (Ministarstvo pravde)
    • Ministerstvo financí (Ministarstvo finansija)
    • Ministerstvo energetiky, hornictví a průmyslu (Ministarstvo energije, rudarstva i industrije)
    • Ministerstvo dopravy a komunikací (Ministarstvo prometa i komunikacija)
    • Ministerstvo práce a sociálních věcí (Ministarstvo rada i socijalne politike)
    • Ministerstvo pro vysídlence a uprchlíky (Ministarstvo raseljenih osoba i izbjeglica)
    • Ministerstvo pro otázky veteránů a válečných invalidů obranně-osvobozenecké války (Ministarstvo za pitanja boraca i invalida odbrambeno-oslobodilačkog rata)
    • Ministerstvo zdravotnictví (Ministarstvo zdravstva)
    • Ministerstvo vzdělávání a vědy (Ministarstvo obrazovanja i nauke)
    • Ministerstvo kultury a tělovýchovy (Ministarstvo kulture i sporta)
    • Ministerstvo obchodu (Ministarstvo trgovine)
    • Ministerstvo územního plánování (Ministarstvo prostornog uređenja)
    • Ministerstvo zemědělství, vodohospodářství a lesnictví (Ministarstvo poljoprivrede, vodoprivrede i šumarstva)
    • Ministerstvo pro rozvoj, podnikání a řemesla (Ministarstvo razvoja, poduzetništva i obrta)
    • Ministerstvo životního prostředí a cestovního ruchu (Ministarstvo okoliša i turizma)

S Republikou srbskou a má Federace BaH společnou armádu, hraniční policii, cizineckou policii, úřad vyšetřování, měnu, kterou je Konvertibilní marka a ústřední vládu reprezentovanou tříčlenným Předsednictvem/Prezídiem Bosny a Hercegoviny (Predsjedništvo Bosne i Hercegovine) a Radou ministrů Bosny a Hercegoviny (Vijeće ministara/Savjet ministara Bosne i Hercegovine).

Vlajka Federace Bosny a Hercegoviny v letech 1996–2007

Administrativní členění

Federace BaH se dělí na 10 vysoce autonomních jednotek – kantonů (kantoni) a ty pak na 79 obcí (općine). Některé obce mají status města. Chorvaté kantony jednostranně označují za župy (županije). V letech 1994–1999 se Tuzlanský kanton nazýval Tuzlansko-podrinský kanton a Bosensko-podrinský kanton Goražde v letech 1994–2001 pak Goraždansko-podrinský kanton.

Demografie

Etnické složení Bosny a Hercegoviny dle sčítání lidu z roku 2013

Složení obyvatelstva

  • Sčítání lidu podle etnické příslušnosti (2013)[3][4]
    • celkem: 2 219 220
    • Bosňáci: 1 562 372 (70,4 %)
    • Chorvaté: 497 883 (22,4 %)
    • Srbové: 56 550 (2,5 %)
    • Ostatní/nevyjádřilo se: 102 415 (4,6 %), v tom Bosňané 35 687, Romové 10 036, Muslimové 10 222 a Bosňané a Hercegovci 11 160
  • Sčítání lidu podle náboženského vyznání (2013)[3][4]
    • celkem: 2 219 220
    • islámské: 1 581 868 (71,3 %)
    • katolické: 490 450 (22,1 %)
    • pravoslavná: 57 120 (2,6 %)
    • ostatní/nevyjádřilo se: 89 782 (4,0 %), v tom muslimské 20 212, římskokatolické 5 515, ateisti 21 508, agnostici 9 425 a svědkové Jehovovi 844
  • Sčítání lidu podle mateřského jazyka (2013)[3][4]
    • celkem: 2 219 220
    • bosenský: 1 656 461 (74,6 %)
    • chorvatský: 478 624 (21,6 %)
    • srbský: 43 624 (2,0 %)
    • ostatní/nevyjádřilo se: 40 511 (1,8 %), v tom srbochorvatský 14 704, romský 4 138, albánský 2 215, bosenskochorvatskosrbský 1856, turecký 1 222, bosňácký 876 a bosenskosrbskochorvatský 857
Číslo Znak Kanton Správní středisko Počet obcí/okresů Rozloha (km2) Populace Hustota zalidnění Etnické složení
1 Unsko-sanský kanton Bihać 8 4 125,0 273 261 66,3 90,0 % Bosňáků, 3,1 % Srbů a 1,9 % Chorvatů
2 Posavský kanton Orašje 3 324,6 43 453 133,9 77,3 % Chorvatů, 19,0 % Bosňáků a 1,9 % Srbů
3 Tuzlanský kanton Tuzla 13 2 649,0 445 028 168,0 88,2 % Bosňáků, 5,3 % Chorvatů a 1,6 Srbů
4 Zenicko-dobojský kanton Zenica 12 3 343,3 364 433 115,8 82,3 % Bosňáků, 11,9 % Chorvatů a 1,4 % Srbů
5 Bosensko-podrinský kanton Goražde Goražde 3 504,6 23 734 47,0 94,0 % Bosňáků a 3,7 % Srbů
6 Středobosenský kanton Travnik 12 3 189,0 254 686 79,9 57,6 % Bosňáků, 38,3 % Chorvatů a 1,2 % Srbů
7 Hercegovsko-neretvanský kanton Mostar 9 4 401,0 222 007 50,5 53,3 % Chorvatů, 41,4 % Bosňáků a 2,9 % Srbů
8 Západohercegovský kanton Široki Brijeg 4 1 362,2 94 898 71,9 98,8 % Chorvatů a 0,8 % Bosňáků
9 Kanton Sarajevo Sarajevo 9 1 276,9 413 593 323,9 83,8 % Bosňáků, 4,2 % Chorvatů a 3,2 % Srbů
10 Kanton 10 Livno 6 4 934,9 84 127 17,1 76,8 % Chorvatů, 13,0 % Srbů a 9,6 % Bosňáků
79 26 110,5 2 219 220 85,0 70,4 % Bosňáků, 22,4 % Chorvatů, 2,5 % Srbů a 4,6 % ostatních

Významná města a sídla

Federace BaH vyznačená na mapě Bosny a Hercegoviny
  • Sarajevo (275 524), status města od roku 1878, nyní se skládá z městských částí (obcí) Stari Grad, Centar, Novo Sarajevo a Novi Grad
  • Tuzla (110 979), status města od roku 2014
  • Zenica (110 663), status města od roku 2014
  • Mostar (105 797), status města od roku 1878
  • Ilidža (66 730), nemá status města
  • Cazin (66 149), status města od roku 2017
  • Živinice (57 765), status města od roku 2019
  • Bihać (56 261), status města od roku 2014
  • Travnik (53 482), nemá status města
  • Gračanica (45 220), status města od roku 2019
  • Livno (34 133), status města od roku 2017
  • Široki Brijeg (28 929), status města od roku 2014
  • Goražde (22 080), status města od roku 2017
  • Roku 2019 získala status města obce/okresy Visoko, Čapljina, Gradačac, Ljubuški a Srebrenik.

Kultura

Ve Federaci Bosny a Hercegoviny se koná řada kulturních manifestací, jejichž význam přesahuje hranice země. V Sarajevu je například každoročně pořádán Mezinárodní divadelní festival MESS (od 1960), festival Sarajevské dny poezie (Sarajevski dani poezije, od 1962), Sarajevský filmový festival (Sarajevo Film Festival, od 1995) a hudební festival Baščaršijské noci (Baščaršijske noći, od 1996). V Mostaru jsou pak organizovány svátky hudby Mostar Blues & Rock Festival (od 2003) a Mostar Summer Fest (od 2013), v Zenici Festival bosenskohercegovského dramatu (Festival bosanskohercegovačke drame, od 2002) a v Tuzle literární setkání s udílením cen Cum grano salis (od 2001) a Tuzlanský filmový festival (Tuzla Film Festival, od 2012).

Odkazy

Reference

  1. ↑ http://www.fbihvlada.gov.ba/bosanski/ministarstva/index.php Ministarstva vlády FBiH
  2. ↑ http://www.fmup.gov.ba/bs/text.php?id=30 Archivováno 13. 1. 2010 na Wayback Machine. Policie Federace BiH - dělení
  3. ↑ a b c POPIS STANOVNIŠTVA, DOMAĆINSTAVA I STANOVA U BOSNI I HERCEGOVINI, 2013. REZULTATI POPISA [online]. Sarajevo: Agencija za statistiku Bosne i Hercegovine, Juni 2016. [cit. 2016-10-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-06. 
  4. ↑ a b c Popis 2013 BiH. www.popis.gov.ba [online]. [cit. 2019-12-03]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj