Kantony Federace Bosny a Hercegoviny

Kantony na mapě Bosny a Hercegoviny

Deset kantonů Federace Bosny a Hercegoviny, jednoho ze dvou politických subjektů Bosny a Hercegoviny, je jejími federálními jednotkami s vysokou mírou autonomie. Kantony byly zřízeny zákonem o federálních jednotkách (kantonech) dne 12. června 1996 v důsledku Washingtonské dohody z roku 1994 mezi zástupci bosenských Chorvatů a Bosňáků.

Pět kantonů má bosňáckou většinu: Unsko-sanský kanton, Tuzlanský kanton, Zenicko-dobojský kanton, Bosensko-podrinský kanton Goražde a kanton Sarajevo; tři mají chorvatskou většinu: Posavský kanton, Západohercegovský kanton a kanton 10 a dva kantony jsou považovány za etnicky smíšené: Středobosenský kanton a Hercegovsko-neretvanský kanton. Nejlidnatějším kantonem je Tuzlanský kanton, zatímco kanton 10 je největší rozlohou.

Vznik

Kantony Federace Bosny a Hercegoviny jsou výsledkem umělé aplikace Vance-Owenova mírového plánu pro válku v Bosně a Hercegovině z roku 1993, aplikovaného pouze na jednu část Bosny a Hercegoviny.[1] Plán původně počítal s kantonizací celé Bosny a Hercegoviny.[2]

Kantony měly být pojmenovány po řekách a městech ve Federaci Bosny a Hercegoviny na základě tradice z roku 1929 pojmenovávat tak bánoviny v Království Jugoslávie.[1]

Vláda

Kantony se skládají z opštin. Kanton má svou vlastní vládu v čele s premiérem, který má svůj vlastní kabinet a při plnění jeho povinností mu pomáhají různá kantonální ministerstva, agentury a kantonální služby. Pět z kantonů (Unsko-sanský, Tuzlanský, Zenicko-dobojský, Bosensko-podrinský a Sarajevo) má bosňáckou většinu, tři (Posavský, Západohercegovský a kanton 10) mají většinu bosenských Chorvatů, zatímco dva z nich (Středobosenský kanton a Hercegovsko-neretvanský) jsou „etnicky smíšené“, což znamená, že ani jedna etnická skupina nemá většinu a existují zvláštní legislativní postupy na ochranu jejich politických zájmů.

Erb Č. Zkratka Český název Centrum Populace (2013)[3] Bosňáci % Chorvati % Srbové % Plocha (km2) Hustota Opčiny
1 USK
USŽ 		Unsko-sanský kanton Bihać 273 261 246 012 90,03% 5 073 1,86% 8 452 3,09% 4 125,0 69,8 8
2 PK
ŽP 		Posavský kanton Orašje 43 453 8 252 18,99% 33 600 77,32% 831 1.91% 324,6 124,8 3
3 TK
TŽ 		Tuzlanský kanton Tuzla 445 028 392 356 88,16% 23 592 5,30% 7 058 1,59% 2 649,0 187,9 13
4 ZDK
ZDŽ 		Zenicko-dobojský kanton Zenica 364 433 299 452 82,17% 43 819 12,02% 5 543 1,52% 3 334,3 119,9 12
5 BPK
BPŽ 		Bosensko-podrinský kanton Goražde Goražde 23 734 22 313 94,01% 24 0,10% 885 3.73% 504,6 65,8 3
6 SBK
ŽSB 		Středobosenský kanton Travnik 254 686 146 652 57,58% 97 629 38,33% 3 043 1,19% 3 189 80,2 12
7 HNK
HNŽ 		Hercegovsko-neretvanský kanton Mostar 222 007 92 005 41,44% 118 297 53,29% 6,432 2,90% 4 401 51,5 9
8 ZHK
ŽZH 		Západohercegovský kanton Široki Brijeg 94 898 718 0,76% 93 725 98,77% 101 0,11% 1 362,2 60,1 4
9 KS
SŽ 		kanton Sarajevo Sarajevo 413 593 346 575 83,80% 17 520 4,24% 13 300 3,22% 1 276,9 329,9 9
10 K10
HBŽ 		Kanton 10 Livno 84 127 8 037 9,55% 64 604 76,79% 10 905 12,96% 4 934,9 16,5 6
FBiH Federace Bosny a Hercegoviny Sarajevo 2 219 220 1 562 372 70,40% 497 883 22,44% 56 550 2,55% 26 110,0 89,1 79

Odkazy

Literatura

  • Ethnicity/National Affiliation, Religion and Mother Tongue. Sarajevo: Agency for Statistics of Bosnia and Herzegovina, 2019. Dostupné online. 
  • Parlamentarizam u Bosni i Hercegovini. Redakce Gavrić Saša. Sarajevo: Sarajevski otvoreni centar/Fondacija Friedrich Ebert, 2012. ISBN 9789958536014. 
  • KEIL, Soeren. Multinational Federalism in Bosnia and Herzegovina. London: Routledge, 2016. ISBN 9781317093435. 

Reference

  1. ↑ a b Keil 2016, s. 112.
  2. ↑ Keil 2016, s. 77.
  3. ↑ Ethnicity/National Affiliation, Religion and Mother Tongue 2019, s. 55.

Externí odkazy

Zdroj