Rasistický útok v Krupce

Rasově motivovaný útok v Krupce bylo loupežné přepadení a pokus o vraždu, které se odehrálo 29. dubna 2010 poblíž nádraží v městské části Bohosudov v Krupce. Podle rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem došlo během útoku k naplnění skutkové podstaty trestných činů vydírání, loupeže, znásilnění a pokusu o vraždu. Soud rovněž rozhodl, že útok byl veden rasovým motivem.^[1]

Útok

Útok se odehrál 29. dubna 2010 v krupské části Bohosudov. Dvanáctiletého Patrika z dětského domova v Duchcově, který byl na cestě za matkou v Ústí nad Labem, zastavili u bohosudovského nádraží v Krupce dva romští mladíci ve věku 14 a 17 let.^[2][3] Chtěli po něm peníze nebo mobilní telefon, poté co zjistili, že u sebe nic nemá, vzali mu bundu a boty a pak ho odvlekli do blízkého lesíka. Tam ho podle obžaloby brutálně napadli bitím a kopáním a následně donutili k orálnímu sexu. V průběhu útoku se pachatelé oběti zeptali, zda ví, co dělal Hitler za války s cikány v koncentráku. Následně mu oznámili, že to nyní budou dělat s ním, protože je bílý.^[3][4]

Těžce zraněný Patrik se po útoku doplazil na nádraží, kde mu přítomní lidé přivolali pomoc. Skončil na jednotce intenzivní péče v nemocnici v Ústí nad Labem. Při ošetření bylo zjištěno, že utrpěl tržnou ránu na hlavě, frakturu žeber, natržení sleziny a pohmoždění dalších orgánů.^[5]

Pachatelé a soudní řízení

Krajský soud v Ústí nad Labem uznal staršího z pachatelů Tomáše B. vinným z pohlavního zneužití, znásilnění, loupeže, vydírání a pokusu o vraždu ve spolupachatelství, čin označil za rasistický a mladíkovi uložil trest 10 let vězení.^[1] Vzhledem k nízké inteligenci a rodinnému prostředí, z něhož pachatel pochází, není podle soudního znalce předpoklad, že se napraví. Soudkyně Elsnicová prohlásila, že by v jiných zemích také z tohoto důvodu dostal za svůj čin doživotí nebo trest smrti.^[6] Staršímu útočníkovi byl později Vrchním soudem v Praze trest snížen na 5 let. Proti původnímu rozsudku se odvolal útočník, odvolání ve prospěch romského útočníka podal i státní zástupce, protože nesouhlasil s kvalifikací činu jako pokusu o vraždu.^[1] Po uplynutí pětiletého trestu byl umístěn do detenčního zadržení v Brně z důvodu své nebezpečnosti pro okolí. Při IQ 41 v pásmu imbecility je klasifikován jako pacient. V zařízení s režimem podobným vězeňskému pravidelně absolvuje psychologická cvičení.^[7]

Mladší z obou útočníků Nikolas Bady,^[8] kterému v době útoku ještě nebylo 15 let, nemohl být potrestán vězením. Byl umístěn do Výchovného ústavu v Chrastavě, kde podle ústecké soudkyně Kamily Elsnicové vyhrožoval dalším svěřencům i personálu.^[6] Kvůli své nezvladatelnosti byl přeložen do Výchovného ústavu v Děčíně odkud několikrát utekl za což byl pravomocně odsouzen k ročnímu vězení. Následně na něj byl vydán zatykač.^[2] Vypátrán a zatčen byl v září roku 2015.^[7] Bady v dalším životě spáchal sérii trestných činů spočívajících mimo jiné v domácím násilí či loupežném přepadení.^[9]

Reakce

Starosta Krupky Milan Puchar prohlásil, že oba pachatelé pocházejí z problémových rodin. „Kdybych měl tu možnost a v ruce razítko Trvalý pobyt nežádoucí, hned bych ho použil,“ dodal.^[10]

Případ vyvolal rozhořčení části internetové veřejnosti, na sociální síti Facebook dokonce vznikla sbírka s cílem pořídit chlapci různé dárky.^[10][11] Za výtěžek ze sbírky byl na ozdravném pobytu v Lázních Kynžvart.^[4] Útok odsoudily mimo jiné romské organizace,^[4] např. výkonný ředitel sdružení ROMEA Zdeněk Ryšavý.^[10]

Případ byl často srovnáván se žhářským útokem ve Vítkově.^[10] Komentátor Zbyněk Petráček v Lidových novinách při takovém srovnání prohlásil, že na rozdíl od Vítkova nešlo o pokus o rasově motivovanou vraždu,^[12][13]Martin Fendrych naopak v Týdnu zdůraznil odlišnost v tom, že útočníci v Krupce nebyli organizovaní v žádném hnutí nebo politické straně, jelikož žádná taková, oproti Dělnické straně nebo Dělnické straně sociální spravedlnosti, neexistuje.^[12]

V reakci na tento útok sdružení HERPNO (Hnutí za efektivní řešení problematiky nepřizpůsobivých obyvatel) zahájilo petiční akci za to, aby politici přistupovali k rasistickým činům stejně, ať je spáchají Romové nebo ostatní občané. Nevymahatelnost práva a dvojí metr zvyšuje podle organizátora petice v majoritní společnosti pocit nespravedlnosti a napětí, které využívají radikální strany. Petici Chceme stejný metr podepsalo 2600 lidí. Organizátory popudilo, že petici osobně nepřevzal vládní zmocněnec pro lidská práva Michael Kocáb.^[14] Ten se k případu vyjádřil oficiální zprávou, ve které uvedl: „Násilí a zejména násilí s rasovým podtextem je třeba kategoricky odmítat a vyvozovat trestněprávní důsledky padni komu padni.“^[15]

V souvislosti s případem neznámý pachatel protizákonně zveřejnil na internetu fotografie obličeje dětské oběti.^[16]

Pochod DSSS

Rok po incidentu 9. dubna 2011 proběhl v Krupce pochod organizovaný Dělnickou stranou sociální spravedlnosti, která měla podle slov pořadatelů podpořit zraněného Patrika. V průběhu akce policie zasáhla proti místním Romům a dalším aktivistům blokujícím schválenou trasu pochodu.^[17]

Odkazy

Reference

Související články

• Mladistvý
• Mentální retardace
• Ochranná výchova

Literatura

• VALENTA, Milan; MICHALÍK, Jan; LEČBYCH, Martin. Mentální postižení. 2., přepracované a aktualizované vydání. vyd. Praha: Grada publishing, 2018. 385 s. ISBN 9788027103782. Kapitola Občan s mentální retardací v trestněprávních vztazích, s. 107. 

Zdroj