Privilegia clericorum

Privilegia clericorum jsou zvláštní výsady (privilegia), které podle kanonického práva náležely těm, kdo přijali kněžské svěcení, tedy klerikům, a byly potvrzeny v Kodexu kanonického práva z roku 1917.

S postupující sekularizací různých právních systémů se totiž výsady z velké části omezily na pouhá principiální prohlášení, která mají jen malý praktický význam.

Privilegium canonis

Podle kánonu 119 zavazuje exkomunikací laika, který se dopustil skutečné urážky (ingiuria reale), tj. bití kleriků. Název pochází ze starověkého kánonu, který zněl: „Si quis, suadente diabolo, clericum percutit, anatema esto.“ Česky: „Pokud někdo na popud ďábla udeří duchovního, budiž proklet.“

Privilegium fori

Podle kánonu 120 vyhradil církevnímu soudu jak civilní, tak trestní spory.

Privilegium immunitatis

Kánon 121 osvobozoval kleriky od vojenské služby a dalších civilních povinností.

Privilegium competentiae

Podle kánonu 122 si mohli klerici, kteří byli zadluženi u třetích osob, ponechat „to, co je nutné k jejich poctivému živobytí“ (srov. kán. 122).

• DE BERNARDI. I privilegia clericorum nel diritto italiano. [s.l.]: Giuffrè, 1937. (italsky) 
• ANTONIO, Banfi. Studi sull'esclusività della giurisdizione ecclesiastica e sulle origini del privilegium fori in diritto romano e bizantino. [s.l.]: [s.n.] (italsky) 

• Clerici vagantes
• Klerik
• Privilegium fori
• Svátost kněžství

• Benefit of clergy. In: Encyclopædia Britannica. [s.l.]: Encyclopædia Britannica, Inc. Dostupné online. (anglicky)
• Benefit of Clergy. In: Catholic Encyclopedia. [s.l.]: Robert Appleton Company Dostupné online. (anglicky)

Zdroj