Portál:Východní dobrovolníci v boji proti SSSR

Klíčové události |
editovat |
|
Během první světové války došlo ke zhroucení Ruského carství. Proběhla Únorová revoluce a po ní Říjnová revoluce, díky které se bolševici převratem dostali k moci. To následně vyvolalo v Rusku občanskou válku. Bolševici v ní zvítězili a část bílých vojáků odešla do emigrace. Hlavními zeměmi, které přijaly ruské emigranty, byly ![]() ![]() ![]() Vláda komunistů v SSSR si dokázala znepřátelit široké vrstvy obyvatelstva, zejména je nutné připomenout Rudý teror, kolektivizaci, Velkou čistku, ale také všeobecnou bídu a nedostatek. | ||||||
| ||||||
|
![]() |
Hlavní postavy |
editovat |
|
![]() |
Generál Vlasov byl hlava Výboru pro osvobození národů Ruska, který byl ustaven v Praze 14. listopadu 1944. |
![]() |
Pjotr Nikolajevič Krasnov byl hlavním atamanem v Hlavní správě kozáckých vojsk v sestavě wehrmachtu. Je hlavní postavou kozáckého protisovětského hnutí. |
![]() |
Konstantin Pavlovič Voskobojnikov byl zakladatelem a představitelem samosprávného území ![]() |
Hlavní útvary |
editovat |
|
![]() |
Ruská osvobozenecká armáda byla jednotné vojsko proněmecky smýšlejících kolaborantů pod velením generála Vlasova. Oficiální název byl Ozbrojené síly Výboru pro osvobození národů Ruska. |
![]() |
Ruská osvobozenecká lidová armáda útvar spojený s Lokoťskou samosprávou založený za účelem ochrany obyvatel Lokotě před partyzány. Vznikla z ní divize SS RONA, její muži se účastnili potlačení Varšavského povstání a následně stali součástí ROA. |
![]() |
Ruská národní lidová armáda vznikla z Ruského praporu (batalion) zvláštního určení organizovaného abwehrem. Byla umístěna na frontě ve vesnici Osintorf mezi Smolenskem a Oršou v počtu asi 8 000 mužů. V průběhu války byla začleněna do ROA. |
![]() |
1. ruská národní armáda byla původně divize zvláštního určení pro špionážní a sabotážní činnost v týlu Rudé armády a pro boj proti sovětským partyzánům. Útvar získal status spojenecké armády wehrmachtu. |
![]() |
SS brigáda Družina byla určena k boji proti sovětským partyzánům, byla složena z bývalých vojenských zajatců a později mobilizovaných občanů. Její větší část přeběhla v roce 1943 na sovětskou stranu pod názvem 1. Antifašistická partyzánská brigáda |
![]() |
Kozácký stan byl vojenská organizace, která sdružovala kozáky jako součást německého Wehrmachtu. Jednalo se o příslušníky Donského, Kubáňského a Těreckého vojska. |
![]() |
Ruský ochranný sbor vznikl z bílých emigrantů a občanů SSSR v okupované Jugoslávii. Bojoval zejména proti partyzánům a na konci války bojoval s postupujícími jednotkami sovětské armády. Byl začleněn do ROA. Vstupem do útvaru se zachránili někteří členové SS Varjag. |
![]() |
Hilfswilliger, zkráceně také Hiwi, byli sovětší občané zařazení do Wehrmachtu nebo SS, kteří byli rekrutování z řad obyvatel z Německem okupovaných území SSSR. Jednalo se také o příslušníky Východních legií. |
![]() |
Běloruská regionální obrana byla určena k boji proti sovětským partyzánům a obraně Běloruska, byla složena z mobilizovaných občanů, kterou prováděla Běloruská ústřední rada. Později z ní vznikla 30. granátnická divize SS (2. ruská) a poskytla kádry pro podzemní armádu Černá kočka. |
![]() |
Běloruská pomocná policie byly útvary pořádkové policie v okupovaném Bělorusku plnící v letech 1941 - 1944 jak policejní, tak vojenské úkoly v bojích proti sovětským partyzánům. Něktěří její členové byli součástí podzemní armády Černá kočka. |
Operace |
editovat |
|
![]() |
Svátky jara byla největší protipartyzánská kárná operace provedená německými bezpečnostními silami ve spolupráci s výše uvedenými útvary v průběhu dubna až května 1944. |
![]() |
Cikánský baron byl protipartyzánská operace wehrmachtu na východní frontě. Probíhala se od 16. května do 6. června 1943 s cílem oslabit partyzánské hnutí v Brjanských lesích v rámci přípravy na útočnou operaci Citadela. |
Osobnosti |
editovat |
|
Jméno | Emigrant | 1939 | 1940 | 1941 | 1942 | 1943 | 1944 | 1945 | Osud |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Antilevskij, Borislav Romanovič | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
Popraven v Moskvě 25. července 1946 (ve věku 29–30 let) |
Balabin, Jevgenij Ivanovič | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() ![]() |
![]() |
Zemřel v emigraci 29. října 1973 (ve věku 93 let) |
Bogdanov, Michail Vasilijevič | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
Popraven v Moskvě 19. dubna 1950 (ve věku 52 let) | |
Bogdanov,Pavel Vasilijevič | ![]() ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
Popraven v Moskvě 24. dubna 1950 (ve věku 50 let) | |||
Bojarskij, Vladimír Iljič | ![]() ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() ![]() |
![]() ![]() |
![]() |
![]() |
Zabit českými partyzány 7. května 1945 (ve věku 43 let) |
Buňačenko, Sergej Kuzmič | ![]() ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
Popraven v Moskvě 1. srpna 1946 (ve věku 43 let) |
Byčkov, Semjon Trofimovič | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
Popraven v Moskvě 4. listopadu 1946 (ve věku 28 let) | |
Domanov, Timofej Ivanovič | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
Popraven v Moskvě 16. ledna 1947 (ve věku 59 let) | |||
Frolov, Ivan Děnisovič | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() ![]() |
![]() |
Popraven v Moskvě 31. prosince 1946 (ve věku 40 let) |
Gil, Vladimír Vladimírovič | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() ![]() |
![]() |
Zabit v boji 14. května 1944 (ve věku 37 let) | |
Kaminskij, Bronislaw Vladislavovič | ![]() ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() ![]() |
Zastřelen německými bezpečnostními silami 28. srpna 1944 (ve věku 45 let) | |||
Klič, Sultan Girej | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
Popraven v Moskvě 16. ledna 1947 (ve věku 66 let) | ||
Kononov, Ivan Nikitič | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() ![]() |
![]() |
![]() |
![]() ![]() |
![]() |
Zemřel v emigraci 15. září 1967 (ve věku 67 let) |
Krasnov, Pjotr Nikolajevič | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
Popraven v Moskvě 16. ledna 1947 (ve věku 77 let) | ||
Krasnov, Semjon Nikolajevič | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
Popraven v Moskvě 16. ledna 1947 (ve věku 53 let) | |||
Kromiadi, Konstantin Grigorjevič | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
Zemřel v emigraci 25. dubna 1990 (ve věku 97 let) | ||
Kulakov, Nikolaj Lazarevič | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
Ubit ve vězení ?. května 1945 (ve věku 64 let) | |||
Kušal, Franz Vincentovič | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() ![]() |
![]() |
Zemřel v emigraci v USA 25. května 1969 (ve věku 74 let) | ||
Makarovová, Antonina Makarovna | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
Popravena v Brjansku 11. srpna 1979 (ve věku 59 let) | ||||
Malcev, Viktor Ivanovič | ![]() ![]() |
![]() |
![]() ![]() |
![]() |
Popraven v Moskvě 1. srpna 1946 (ve věku 51 let) | ||||
Malyškin, Vasilij Fjodorovič | ![]() ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
Popraven v Moskvě 1. srpna 1946 (ve věku 49 let) |
Ostrovskij, Radoslav Kazimírovič | ![]() ![]() |
![]() |
![]() |
Zemřel v USA 17. října 1976 (ve věku 88 let) | |||||
Pannwitz, Helmuth von | ![]() ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
Popraven v Moskvě 16. ledna 1947 (ve věku 48 let) |
Pavlov, Sergej Vasilijevič | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
Zavražděn sovětským agentem 17. června 1944 (ve věku 47 let) | ||||
Sacharov, Igor Konstantinovič | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
Zemřel při autonehodě v roce 1977 | |||
Sitniková, Serafima Zacharovna | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
Další osud od roku 1944 neznámý | |
Smyslovskij, Boris Alexejevič | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
Zemřel v emigraci 5. září 1988 (ve věku 90 let) | ||
Škuro, Andrej Grigorjevič | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() ![]() |
![]() |
Popraven v Moskvě 16. ledna 1947 (ve věku 59 let) | ||
Štejfon, Boris Alexandrovič | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() ![]() |
![]() |
Zemřel na infarkt 30. dubna 1945 (ve věku 63 let) | ||
Truchin, Fjodor Ivanovič | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
Popraven v Moskvě 1. srpna 1946 (ve věku 50 let) | |
Vlasov Andrej Andrejevič | ![]() ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
Popraven v Moskvě 2. srpna 1946 (ve věku 44 let) | |
Voskobojnikov, Konstantin Pavlovič | ![]() ![]() |
![]() |
![]() |
Zavražděn sovětskými partyzány 8. ledna 1942 (ve věku 46-47 let) | |||||
Zvěrev, Grigorij Alexandrovič | ![]() ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() ![]() |
![]() |
![]() |
Popraven v Moskvě 1. srpna 1946 (ve věku 46 let) |
Žilenkov,Georgij Nikolajevič | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
Popraven v Moskvě 1. srpna 1946 (ve věku 35 let) |