Portál:Náboženství/AKTUALITY/Významné dny

Většina náboženství má sklon k vytváření vlastních významných dnů, které pak oslavuje, náboženských událostí, svátků a festivalů. Náboženství různých kultur používají obvykle rozdílné kalendáře pro přesné určení dne příslušné události a vyskytují se pak často v každém roce v jiný den gregoriánského kalendáře, obdobně jako Velikonoce. Následující kombinovaný seznam obsahuje jak svátky pravidelné, dle gregoriánského kalendáře, tak svátky nepravidelné.

Významné náboženské dny pravidelné dle gregoriánského kalendáře

leden

únor

březen

duben

květen

červen

červenec

srpen

září

říjen

listopad

prosinec

Významné náboženské dny nepravidelné dle let

  • 2010: ledenúnorbřezendubenkvětenčervenčervenecsrpenzáříříjenlistopadprosinec
  • 2011: ledenúnorbřezendubenkvětenčervenčervenecsrpenzáříříjenlistopadprosinec
  • 2012: ledenúnorbřezendubenkvětenčervenčervenecsrpenzáříříjenlistopadprosinec
  • 2013: ledenúnorbřezendubenkvětenčervenčervenecsrpenzáříříjenlistopadprosinec
  • 2014: ledenúnorbřezendubenkvětenčervenčervenecsrpenzáříříjenlistopadprosinec
  • 2015: ledenúnorbřezendubenkvětenčervenčervenecsrpenzáříříjenlistopadprosinec
  • 2015: ledenúnorbřezendubenkvětenčervenčervenecsrpenzáříříjenlistopadprosinec
  • 2016: ledenúnorbřezendubenkvětenčervenčervenecsrpenzáříříjenlistopadprosinec
  • 2017: ledenúnorbřezendubenkvětenčervenčervenecsrpenzáříříjenlistopadprosinec
  • 2018: ledenúnorbřezendubenkvětenčervenčervenecsrpenzáříříjenlistopadprosinec
  • 2019: ledenúnorbřezendubenkvětenčervenčervenecsrpenzáříříjenlistopadprosinec
  • 2020: ledenúnorbřezendubenkvětenčervenčervenecsrpenzáříříjenlistopadprosinec
  • 2021: ledenúnorbřezendubenkvětenčervenčervenecsrpenzáříříjenlistopadprosinec
  • 2022: ledenúnorbřezendubenkvětenčervenčervenecsrpenzáříříjenlistopadprosinec

Výpis výše zaznamenaných nepravidelných svátků za rok 2025

Výpis výše zaznamenaných nepravidelných svátků za rok 2026

Svátky dle náboženství

✹ Baháistické svátky

Víra Bahá'í slaví následující svátky[1]:

  • Mágha Púdžá – slaví se většinou v únoru[3]
  • Vésakh – slaví se většinou v květnu
  • Ásálha Púdžá – Den Dharmy, výročí prvního kázání o Dharmě v Gazelím háji poblíž Váránasí, slaví se většinou v červenci
  • Khao Phansaa - slavený v Thajsku a Laosu. Mladí chlapci vstupují po dobu dešťů do kláštera a mniši se uchylují na celé tři měsíce dešťů do jednoho kláštera (vassa). Začíná s počátkem období dešťů.
  • Den Paváraná – den odčinění přestupků na konci období dešťů, slaví se většinou v říjnu[4]
  • Den Abhidhammy - slavený v Myanmaru o úplňku sedmého lunárního měsíce podle barmského lunárního kalendáře, tento den obvykle spadá do října dle gregoriánského kalendáře. Oslavuje návrat Buddhy z nebe Távatimsa, kam odešel přednášet Abhidhamma pitaku, jednu ze tří částí pálijského kánonu.
  • Den Ánápánasati - neboli Den vědomého dýchání připomíná den, kdy Buddha představil své pokyny pro uvědomění si dýchání
Stejné svátky théravádové a tibetské tradice
  • Vésakh (théraváda) = Saga Dawa Dychen (tibetské tradice)
  • Ásálha Púdžá (théraváda) = Choe-kor Due-chen (tibetské tradice)
  • Den Abhidhammy (théraváda) = Lha-bab Due-chen (tibetské tradice)

Tibetská tradice

  • Gutor - začíná nepřetržitý rituál modliteb, který se končí na tibetský Nový rok.
  • Losar - tibetský Nový rok. Tento den končí Gutor a začíná první den zázračných činů Buddhy
  • Cio tryl Dychen - Poslední z patnácti dní, kdy Buddha ukazoval zázračné činy. Jedná se zároveň o jeden ze čtyř největších svátků buddhismu. Podle tibetské tradice všechny naše činy a skutky se v tomto dni násobí 10 000 000x.
  • Saga Dawa Dychen - Tohoto dne květnového úplňku slaví všichni Buddhisté po celém světě výročí Buddhova narození, probuzení a odchodu do parinirvány. Jedná se zároveň o jeden ze čtyř největších svátků buddhismu. Podle tibetské tradice všechny naše činy a skutky se v tomto dni násobí 10 000 000x.
  • Dzam Ling Chipsang - oslava příchodu Guru rinpočhe do tibetu
  • Choe-kor Due-chen - Tohoto dne je v tibetském buddhismu slaven jeden ze čtyř největších svátků buddhismu. Podle tibetské tradice sedm týdnů po dosáhnutí probuzení, Buddha po prosbách bohů Indry a Brahmy poprvé obrátil kolem Dharmy. Svých pět prvních žáků učil Čtyři pravdy ušlechtilých. Podle tibetské tradice všechny naše činy a skutky se v tomto dni násobí 10 000 000x
  • Shorton – jogurtový festival – 29. srpna 2011, 17. srpna 2012
  • Lha-bab Due-chen (en:Lhabab Duchen) - podzimní festival tibetského buddhismu, připomínka návratu Buddhy z nebe Trāyastriṃśa. Podle tradice se všechny činy a skutky v tomto dni násobí 10 000 000x
  • Sakja mynlam - začíná velký festival modliteb, školy Sakja v Lumbiní
  • Palden Lhamo festival
  • Kagyu mynlam - začíná velký sedmidenní festival modliteb, školy Kagyu v Bódhgaja
  • Ňingma mynlam - začíná velký festival modliteb, školy Ňingmapa v Bódhgaja

통일 Svátky Církve sjednocení

Do roku 2009 se některé svátky slavily podle lunárního kalendáře, jiné podle gregoriánského kalendáře. Od roku 2010 dochází ke změně a dále jsou svátky slaveny dle lunárního kalendáře.[5]

  • Den Pravého Boha, začátek nového roku, (založen 1. ledna 1968) - do roku 2010 včetně vždy 1. ledna, dále dle lunárního kalendáře. následuje 8 denní festival
  • Narozeniny Pravých rodičů dle lunárního kalendáře 6. dne 1. měsíce (6. 1. 1920 a 6. 1. 1943), slaveny mimořádně
  • Den Pravých rodičů, (založen 1. března 1960 dle lunárního kalendáře)
  • Pravý den všech věcí, (založen 1. května 1963 dle lunárního kalendáře)
  • Den Deklarace věčného božího požehnání, (také Čil il džol, nebo 7.1 džol, Založen 1. července 1991) - do roku 2009 vždy 1. července, dále dle lunárního kalendáře (7.7.)
  • Den Deklarace říše kosmického sabatu pro rodiče nebe a země (také Čil pal džol, nebo 7.8 džol, založen 7. července 1997 dle lunárního kalendáře) změna od roku 2010 dle lunárního kalendáře (7. 7.)
  • Den Pravých dětí, (založen 1. října 1960 dle lunárního kalendáře)
  • Den založení Národa sjednoceného světa, (založen 3. října 1988) - do roku 2009 vždy 3. října, dále dle lunárního kalendáře
  • počátek Nebeského kalendáře (dle lunárního kalendáře 1.13.2011)

卍 Svátky džinismu

  • Mahávíra Jayanti – výročí narození Mahávíry, 24. tírthankara a „zakladatele“ džinismu
  • Paryushana – důležitý svátek půstu a lítosti, který trvá 8 (Swetambara) nebo 10 (Digambara) dní
  • Dípaválí (Díválí) – Svátek světla.

Hindské svátky

  • Mahášivarátrí – Noc modliteb a meditací k Pánu Šivovi. Slaví se v březnu -
  • Hólí – Oslava konce zimy.
  • Ráma navamí – Svátek oslavující narození šrí Rámy. V týdnu, který tomuto svátku předchází, se čte a hraje Rámájana
  • Rakša Bandhan – Svátek bratrů a sester, slaví se v srpnu
  • Krišna Džanmashtami – Oslavy narození šrí Krišny, slaví se v srpnu a trvá celý měsíc
  • Ganéš Čaurthi – Svátek šrí Ganéši, slaví se v září.
  • Návarátrí – Gudžarat – Devítidenní půst k poctě svaté Matky, slaví se v říjnu
  • Dussehra – Festival slavící vítězství Dussehrovo nad Mahišasurou, démonem s býčí hlavou, slaví se v září
  • Dípaválí (Díválí) – Svátek světla, narození Bhagavána šrí Dípa Nárajana Maháprabhudžího, slaví se 5 dní v říjnu nebo listopadu
  • výročí úmrtí Rámmohana Ráje - 27. září (1833)
  • ☪ Ramadán, oslavy začínají se západem slunce islámského svátečního měsíce ramadánu a trvají 30 dní[6]
  • ☪ končí se západem slunce oslavy islámského svátečního měsíce ramadánu
  • ☪ začíná Hadždž, pouť muslimů do Mekky* ☪ ✔16. listopadu 2010 – islámský svátek Íd al-adhá, Svátek oběti. Je připomínkou Ibrahímovy oběti berana Bohu
  • ☪ se západem slunce začíná oslava islámského svátku Ašúrá; 4. prosince 2011, 23. listopadu 2012, 13. listopadu 2013, 2. listopadu 2014, 22. října 2015
  • ☪ začíná se západem slunce islámský Nový rok, ('íd ur-r'asi s-sanna awal muharram), 1. den měsíce muharram
  • Lajlat al-Mi'rádž - islámské výročí Mohamedovy noční cesty z Mekky do Jeruzaléma a jeho vystoupení do nebe.
  • Lajlat al Bara'ah - se západem slunce začíná Noc odpuštění, věřící se mdlí k Aláhu o odpuštění mrtvým.
> en:Template:Muslimholidays
> Islámský kalendář

Křesťanské svátky

Tradiční české lidové svátky

V lidové kultuře se slavily (a dosud slaví) svátky které souvisejí zejména s křesťanstvím a liturgickým rokem, nicméně některé z nich jsou původně mnohem starší, souvisejí s chodem ročních období a pocházejí s pohanských dob. Proto nejsou církví uznávány.

  • 1. ledna – Nový rok, přání Nového roku od koledníků
  • 6. ledna – Tři králové (Theofanie neboli Zjevení Páně)
  • 2. února – Hromnice (Uvedení Páně do chrámu), původně židovský svátek, název Hromnice snad souvisel s jiným původně pohanským slovanským svátkem který probíhal ve stejnou dobu, ten snad souvisel s bohem hromu Perunem a později byl nahrazen křesťanským významem s uvedením Ježíše do jeruzalémského chrámu a jeho zasvěcením Bohu
  • Únor – Masopust, svátek původně pohanský, dokonce snad odvozený od starověkého římského svátku Lupercalia, církvi se tento svátek moc nelíbil
  • 14. února – Den svatého Valentýna, Den zamilovaných (zkráceně Valentýn), je svátek původně pocházející z anglosaských zemí, u nás se začal slavit poměrně nedávno
  • Únor-Březen (Doba předvelikonoční) – Postní doba – období kání, sebevzpytování a rozjímání, souvisí se 40 dny které Ježíš strávil na poušti
  • Březen – Vynášení smrti, zvyk který má původ v pohanských obřadech starých Slovanů při kterém se nosila slaměná postava personifikace zimy (a smrti) v průvodech, původně snad představovala slovanskou bohyni smrti a zimy Moranu, zvyk představoval ukončení zimního období, tedy její vlády. V Rusku se slaměné figuře říkává Kostroma.
  • Březen – Přinášení léta, původně pohanský obřad při kterém se zdobí stromek a lidská sídla obcházejí dívky - kolednice
  • Březen-duben Velikonoce (Boží hod velikonoční) – svátek související nejen s Kristovým ukřižováním a zmrtvýchvstáním, ale také s oslavou příchodu jara, původně snad křesťany převzatý pohanský svátek Ostara - 24. dubna 2011, 8. dubna 2012, 31. března 2013, 20. dubna 2014, 5. dubna 2015 [8]
  • 30. dubna - 1. května – Filipojakubská noc, označován též Valpuržina noc, původně keltský pohanský svátek Beltane, dále označovaný jako May Eve, Walpurgisnacht, švédsky Valborgsmassoafton
  • 1. května Máje, Den zamilovaných, od roku 1890 také Svátek práce, původně svátek stavění tzv. májí/májek (stromu ozdobený lidovými ozdobami, zasazený na vysokém kmeni)
  • 50 dní po Velikonocích – Letnice: Sestoupení Ducha Svatého - v lidovém prostředí zčásti církevní svátek – svatodušní – pokračování Velikonoc, zčásti lidový obyčej – jízdy králů, čištění studánek
  • Září-listopad – Sklizeň neboli Dožínky, původně pohanský slovanský svátek související se sklizní a s ní dočasnou hojností. Svátek dožínek byl však natolik významný, že se slavil a někde dodnes slaví i v křesťanských kostelích.
  • Září-listopad – Poutě, putování věřících na některé svaté poutní místo
  • 1-2. listopadu – Dušičky, Svátek všech svatých a Památka všech zemřelých, původně snad pohanský svátek předků
  • Říjen-Listopad – Posvícení a Hody, původně pohanský slovanský svátek, který byl znám spíše jako Kračun
  • Listopad-Prosinec – Advent, období před Štědrým dnem odvozené od římského Adventus (Příchod)
  • 6. prosinceSvatý Mikuláš či zkráceně jen Mikuláš je svátek duchovního, který žil ve 3. či 4. století.
  • 24-26. prosince – Vánoce (Boží hod vánoční), 25. prosinceNarození Ježíše Krista, oslava narození Božího syna, svátek sv. Štěpána
  • Poslední den v roce – Silvestr, Oslava posledního dne v roce, není lidovým ani církevním svátkem, spíše společenskou záležitostí

Pohanské a novopohanské svátky

Wiccanské svátky

Novodobé čarodějnictví převzalo mnoho svátků od starých Keltů a Germánů.

  • ✔21. prosince – Yule, sabat zimního slunovratu, označován též Midwinter, Alban Arthuan, Fionův den, nebo Návrat slunce.
  • ✔1. února – Imbolc - svátek světel, označován též Imbolg, Oimelc, Den Bride, Brigantia, dnes oslavován jako Hromnice.
  • ✔21. března – Ostara, sabat jarní rovnodennosti, označován též Eostre, Alban Eiler a Den Paní. Je oslavou přicházejícího jara.
  • ✔1. května – Beltane, čas lásky, označován též Beltaine, Bhealltainn, May day, Rudemas a Giamonios.
  • ✔21. června – Midsummer, označován též Litha, Feill-Sheathain, Alban Heruin nebo Den shromažďování.
  • ✔1. srpna – Lughnasadh, čas sklizně, označován též Lammas, Lugnasad, Lunasa, Elembious či August Eve.
  • ✔21. září – Mabon, sabat podzimní rovnodennosti, označován též Alban Elved, hostina Avalonu nebo vinobraní.
  • ✔31. říjen – Samhain, označován též Samana, Samhuin nebo Samoinos, dnes oslavován jako Halloween, považován za pohanský konec starého a začátek nového roku.

Keltské svátky

Keltské svátky slavili staří Keltové a druidové, ale dnes se k nim navracejí i někteří novopohané[9]:

  • ✔21. prosinec – Alban Arthuan, zimní slunovrat
  • ✔1. února – Imbolc - svátek světel, označován též Imbolg, Oimelc, Den Bride, Brigantia
  • ✔21. března – Alban Eiler, jarní rovnodennost
  • ✔1. května – Beltane, čas lásky, označován též Beltaine, Bhealltainn, May day, Rudemas a Giamonios.
  • ✔21. června – Alban Heruin či Alban Heflin, letní slunovrat, označován též Litha, Feill-Sheathain nebo Den shromažďování.
  • ✔1. srpna – Lughnasadh, čas sklizně, označován též Lammas, Lugnasad, Lunasa, Elembious či August Eve.
  • ✔21. září – Alban Elved, podzimní rovnodennost
  • ✔31. října – Samhain, keltský nový rok

Svátky Germánů a severské Ásatrú

Mezi posvátné svátky starých Germánů a germánského novopohanství Ásatrú patří[10][11]:

  • ✔21. prosince – Yule neboli Midwinter
  • ✔31. ledna – Disablot
  • ✔21. března – Ostara neboli Sigrblót, anglosasky Eostre
  • ✔30. dubna – Májový den, May Eve, označován též Valpuržina noc, Walpurgisnacht, švédsky Valborgsmassoafton
  • ✔21. června – Midsumarsblot
  • ✔31. července – Freyfaxi neboli Lammas, označován též jako Freyfest
  • ✔23. září – Příchod zimy, též Fallfeast
  • ✔31. října – Zimní noci neboli Vetrnætr, označován též jako Harvestfest

Germánské novopohanství obsahuje také další méně významné upomínkové a výroční svátky připomínající si některé historické osobnosti významné pro Ásatrú[12].

> http://en.wikipedia.org/wiki/Ásatrú_holidays

Mezi svátky slovanského pohanství a českého Společenství Rodná víra patří[13]:

  • ✔21. prosince – Kračun (nebo Koleda či Hody), zimní slunovrat, Badnjak
  • ✔2. února – Hromnice, bůh hromu Perun ohlašuje svůj příchod
  • ✔3. února – Velesův svátek
  • ✔21. březen – Vynášení smrti
  • poslední sobota v dubnu – Slavnosti Jarovíta
  • ✔24. června – Kupadelné svátky, Koupadla
  • ✔20. červenec – Perunův den
  • druhá polovina srpna – Dožínky a Svátek Svantovíta
  • poslední pátek v říjnu – Mokošina slavnost
  • 17. prosince – Saturnálie, římský svátek na počest boha Saturna, vládce bohů. Slavnosti trvaly 5 dní a byly spojeny se zimním slunovratem. Během těchto svátků si lidé dávali dárky, mimo jiné i svíčky symbolizující temné zimní dny. O těchto svátcích si otroci vyměňovali role se svými pány.
  • 19. prosince – Opalie, římské slavnosti bohyni plodnosti a úrody Ops.
  • 23. prosince – Larentalie, římský svátek bohyně matky Accy Larentii, která podle tradice vychovala Romula a Rema. Jedná se také současně o svátek mrtvých.
  • 25. prosince – Sol Invictus, římské oslavy "Nepřemožitelného slunce". Jedná se o svátek znovunarození slunce při zimním slunovratu.
  • Suovetaurilie, římské oslavy boha války Marta, které se konaly každých pět let a následovaly po pravidelném sčítání lidu.
  • 11. ledna – Carmentalie, římská výroční slavnost bohyně věštby a porodu Carmenty. Ta odpovídala za cestu novorozence na světlo.
  • 15. ledna – Carmentalie, římský výroční slavnost bohyně věštby a porodu Carmenty. Ta odpovídala za cestu novorozence na světlo.
  • 24. ledna - 26. Sementivae - římský svátek na počest bohyně Tellus, která je spojována s plodivou sílou země a s obilím, současně také se smrtí (obdoba řecké Gaie). Římané ji jako lidské oběti nabízeli nepřátelské vojáky a jejím jménem je proklínali.
  • 15. února – Lupercalie, oslavy boha Fauna (ochránce stád před vlky). Na jeho počest se konaly oslavy při nichž kněží mimo jiné mrskaly účastníky, což jim mělo přinést štěstí a pohodu.
  • 17. února – Quirinálie, římský svátek zasvěcený bohu Quirinovi, Jovovi a Martovi, jakožto ochranitelům Říma.
  • 23. února – Terminalie, římský svátek na počest boha Termina, který byl bohem hranic mezí. Během oslav byla kamenná hraniční znamení ve městě natírána obětní krví a poté ukládány na záhony květin. Tento akt měl dát kamenům nový život a podpořit tak ochranu římské říše.
  • 27. února – Equirie, římské slavnosti zasvěcené bohu války Martovi (Mars). Závody koňských spřežení a poté obětování bohu Martovi.
  • 1. března – Matronálie, římský svátek božstva početí. Ženy slaví svátek v chrámu Juno Lucina a jsou obdarovávány dárky a přáními od svých manželů a dcer.
  • 1. března – podle římského kalendáře je začátek nového roku
  • 1. března – Průvody saliů, římské slavnosti na počest boha Marta.
  • 1. března – Obnova věčného ohně v chrámu bohyně Vesty, který udržovalo šest kněžek (vestálek). Ty složily slib čistoty, jejich služba trvala 30 let, ve společnosti se těšily výsadám, porušení slibu znamenalo pohřbení zaživa.
  • 13.(14.?) března – Equirie, římské slavnosti zasvěcené bohu války Martovi (Mars). Závody koňských spřežení a poté obětování bohu Martovi.
  • 15 - 16. března – Bacchanalie - Liberalie, římské slavnosti boha vína Bakcha. Samy o sobě měly sexuální podtext. Boha při nich představovali falické symboly. Slavnosti byly provázeny nevázanými a bujnými oslavami.
  • 1. dubna – Římské oslavy bohyně krásy a lásky Venuše.
  • 5. dubna – Ferdicia, římský svátek na počest bohyně Tellus, která je spojována s plodivou sílou země a s obilím, současně také se smrtí (obdoba řecké Gaie). V tento den byla obětována těhotná kráva a její embryo bylo upáleno. Popel z něj byl uchován až do Parilií, oslav k zajištění úrodnosti farm.
  • 12. - 19. dubna – Cerealia, římské slavnosti na počest bohyně vegetace Ceres, respektive její dcery Proserpiny, která je každoročně unášena bohem Plutonem do podsvětí, odkud se vrací právě v tomto období. Při svém návratu, pak Proserpina oživí celou přírodu.
  • 24. dubna – 1184 A.C. vstupují Řekové do Tróji.
  • 1. května – Římský svátek Bona Dea. Jedná se o svátek plodnosti, panenství a žen. Mužům byl zakázán.
  • 15. května – Mercuralie, římské slovy boha obchodu a zisku Merkura. V tento den omývali obchodníci své lodě, zboží a sami sebe "Merkuriovou vodou" z pramene na svahu Caelia, aby tak odčinili své prohřešky proti poctivému jenání.
  • 1. června – Římský svátek boha srdce a dalších vitálních orgánů Carna.
  • 3. června – Římské oslavy bohyně války Bellony sestry boha Marta.
  • 7. června až 15. června – Vestalie, římské výroční oslavy bohyně domácího krbu Vesty, která byla uctívána jako ochránkyně rodiny, říše a jako dárkyně chleba.
  • 20. června – Římský svátek boha nočního hromu a blesku Summana. V tento den byly nošeny koláče do jeho svatyně.
  • 27. června – Fors Fortuna, svátek bohyně štěstí Fortuny.
  • 9. července – Caprotinia, římské oslavy bohyně Juno Caprotiny. Svátek byl držen na počest otrokyň. V tento den běhali ulicemi a byli se pěstmi.
  • 19. července – Lucaria
  • 23. července – Neptunalie, římské oslavy boha Neptuna.
  • 9. srpna – Sol Invictus, římské oslavy "Nepřemožitelného slunce" boha slunce Sola.
  • 10. srpna – Opalie, římské slavnosti bohyni plodnosti a úrody Ops.
  • 13. srpna – Vertumnalie, římský svátek boha střídání ročních období a zahrad Vertumna.
  • 17. srpna – Portunalie, římský svátek boha vchodů Portuna. Římané házeli klíče do ohně, aby jim je tento bůh požehnal.
  • 18. srpna – Vinalia Rustica, římské oslavy na počest bohyně lásky a krásy Venuše.
  • 23. srpna – Vulcanalie, římské slavnosti na počest boha ohně Vulkána. Římané upalovali živá malá zvířata za účelem projevení úcty. Svátek byl slaven v období největšího sucha, kdy mohlo dojít snadno k požáru.
  • 25. srpna – Opisconsivia, římské slavnosti bohyni plodnosti a úrody Ops.
  • 27. srpna – Volturnalie, oslavy boha řek Volturna, který byl oslavován hrami a pitím mnoha litrů vína.
  • Září - Slavnosti Jova (Jupiter) (římské), které trvaly dva týdny.
  • 1. září – podle řecko-byzantského kalendáře byl v tento den roku 5509 A.C. stvořen svět.
  • Septimontium
  • 4. - 19. září – Ludi Romani, hry pro lidi Říma ke cti Jova, organizovaný aedile curule (od roku 366 př. n. l.)
  • 4. října – Ieiunium Cereris, půst bohyně Ceres, zavedený v roce 191 př. n. l.; v té době datum spadalo do pozdního jara
  • 11. října – Meditrinalia, svátek ve cti Meditrina
  • 15. října – Equirie, římské slavnosti zasvěcené bohu války Martovi (Mars). Závody koňských spřežení a poté obětování bohu Martovi.
  • 19. října – Armilustrium, římské slavnosti boha války Marta. Zbraně římských jednotek byly očištěny a uskladněny po zimní měsíce.
  • 24. listopadu – Brumalie, římské slavnosti boha vína Bakcha. Slavnosti byly drženy až do zimního slunovratu. Svátek je převzatý z řeckého svátku stejného názvu (bruma=nejkratší den), který byl pořádán 25. prosince.

♖ Svátky Svědků Jehovových

Jediným velmi doporučovaným svátkem pro Svědky Jehovovy je Památná slavnost. Slavení jiných svátků se obecně nedoporučuje.[14][15][16] Výjimku tvoří tzv. "duchovní svátky" nebo "duchovní hostiny," do kterých patří činnosti spojené s uctíváním boha, např. osobní studium Bible, rodinné uctívání, kázání, a setkávání s ostatními věřícími v rámci společenství a sjezdů.

  • ✔1. ledna – Oshogatsu (nebo Shogatsu), šintoistický nový rok, příležitost k návštěvě chrámů.
  • ✔15. ledna – Seijin Shiki, den dospělých, před dosažením dospělosti (20 let) navštíví Japonci chrám pro vzdání díků.
  • ✔3. února – Rissun (Setsubun), jarní festival označující hranici mezi zimou a jarem oslavovaný fazolemi.
  • ✔3. března – Hina-matsuri, festival panenek, oslava dcer v rodině.
  • ✔21. března – Shubun-sai, rovnodennost, den pro návštěvu hrobů, v Japonsku je též buddhistickou tradicí.
  • ✔15. listopadu – Shichigosan (7-5-3 festival), festival vzdání díků za děti ve věku 7, 5, nebo 3 let, slavený většinou nejbližší možnou neděli.
  • ✔23. listopadu – Niinamesei, festival sklizně, dnes též japonský národní svátek Pracovní Den díkůvzdání.

Vzhledem k historickému a geografickému vývoji zoroastrismu existují 3 různé kalendáře, tedy i 3 různé doby oslavy svátků[17][18][19]:

  • kalendář Fasli
    • 21. duben – Jamshedi Noruz, dle Fasli kalendáře zoroastriský Nový rok
    • 26. duben – Khordad Sal, dle Fasli kalendáře den narození proroka Zarathuštry
  • kalendář Qadimi
    • 20. červenec – Jamshedi Noruz, dle Qadimi kalendáře zoroastriský Nový rok
    • 25. červenec – Khordad Sal, dle Qadimi kalendáře den narození proroka Zarathuštry
  • kalendář Shenshai
    • 19. srpna 2010 – Jamshedi Noruz, dle Shenshai kalendáře zoroastriský Nový rok; 19. srpna 2011, 18. srpna 2012, 18. srpna 2013, 18. srpna 2014
    • 24. srpna – Khordad Sal, dle Shenshai kalendáře den narození proroka Zarathuštry
  • Roš ha-šana – židovský Nový rok, slaví se obvykle v září až říjnu
  • Jom kipur – Den smíření, svátek svátků, slaví se obvykle v září až říjnu
  • Sukot – Svátek stánků či Svátek sklizně, slaví se i následujících 8 dní, obvykle v září až říjnu
  • Šmini aceret – osmý den shromáždění, slaví se 8. den svátku Sukot, obvykle v říjnu
  • Simchat Tóra – skončení ročního cyklu čtení z Tóry a započetí nového, slaví se po skončení svátku Sukot, obvykle v říjnu
  • Chanuka – Svátek světel, osmidenní židovský svátek, připomínající opětovné vysvěcení druhého Chrámu, slaví se obvykle v prosinci
  • Tu bi-švat – menší svátek nazývaný též „Nový rok stromů“ slavený patnáctý den měsíce ševatu, obvykle na přelomu ledna a února
  • Purim – menší historický svátek/slavnost připomínající vysvobození perských Židů z intrik zlého vezíra Hamana dle Knihy Ester
  • Pesach – nazývaný též „Svátek nekvašených chlebů“ nebo „židovské velikonoce“ je oslavou osvobození židovského národa z Egyptského otroctví a zároveň slavnostní probouzení půdy a země
  • Jom ha-Šo'a – Den šoa a hrdinství, je připomínkou šesti milionů Židů, kteří byli zabiti během holokaustu. Též izraelský státní svátek
  • Jom ha-acma'ut – Den nezávislosti Izraele připomíná vyhlášení nezávislého státu Izrael, 14. května 1948
  • Lag ba-omer – menší svátek v 33. den počítání omeru
  • Šavu'ot – též Svátek týdnů, Svátek sklizně, či Den prvního ovoce je slavnostní shromáždění. Připomíná den, kdy Hospodin daroval Mojžíšovi Tóru na hoře Sinaj. Je to druhý ze tří poutních svátků, konec počítání omeru. Koná se 50 dní po svátku Pesach, proto je křesťany nazýván Pentecost(letnice)
  • Tiš'a be-av – je postní svátek smutku, který připadá na 9. den měsíce av

Externí odkazy

Reference


Vyprázdnit paměť serveru

Zdroj